Kdysi na nás její hudba číhala ze všech stran, teď jako by se po ní slehla zem. Její třetí počin "Glassheart" vyšel v relativní tichosti, nepředcházel mu žádný monstrózní singl, velké promo, nic, čemu bychom mohli věnovat pozornost. Třetí deska prošuměla, přesto několik tracků zní nadmíru slibně.
6/10
Leona Lewis - Glassheart
Vydáno: 3.12.2012
Celkový čas: 48:51
Skladby: Trouble, Un Love Me, Lovebird, Come Alive, Fireflies, I To You, Shake You Up, Stop The Clocks, Favourite Scar, When It Hurts, Glassheart, Fingerprint, Trouble (feat. Childish Gambino)
Vydavatel: Sony Music
V posledních měsících se dvěma velkým hvězdám nevyplatilo připravovaný materiál odkládat. První ze zpěvaček je
Nelly Furtado, jejíž příběh je jistě košatější než ten Leonin, ale i
Leona Lewis doplatila na posouvání data vydání novinky a materiál, který by před rokem mohl ohromit, nudí.
Přitom celý počin "Glassheart" vypadal neskutečně slibně. Taneční "Collide", která se na standardní verzi ve finále nedostala, dala naději, že technicky výborná zpěvačka nezabředne jen v ucouraných baladách, ale propůjčí svůj hlas i údernějším dílům. Leč kontroverze, které kolem celé písně vznikly, možná vzaly jí i týmu sílu pokračovat v tanečních experimentech, byť to pro ni bylo velké osvěžení, neřkuli rovnou živá voda.
Několik záblesků, aby se vymanila z pozice pěnice oplodňováků, ale na novince určitě je. Lehkým dubstepovým podkladem lemovaná "Come Alive", která má na mladou Britku až netypicky temný nádech, jí moc svědčí. Výborná je i "Shake You Up", která zase kombinuje moderní pop s tím devadesátkovým, a, i když je to omletý nápad, zní opravdu svěže a šťavnatě.
Překvapí i eponymní píseň skrytá ke konci alba, kterou produkoval americký DJ Frank E, tento elektronický a nečekaný přírůstek v její diskografii je senzační záležitost, kdy hutnější beaty, ba i auto-tune jdou Leoně opravdu nebývale k duhu.
Ale ani ty balady, ve kterých vítězka pěvecké soutěže vyniká, nejsou k zahození. Z celé plejády pomalých písní nebo těch ve středním tempu stojí za zmínku především pilotní "Trouble" se stupňujícím se tempem a gradující atmosférou. Netypická je i "Favourite Scar", která je i přes jednodušší refrén hodně líbivá a podmanivá. Ze zbytku písní je těžké vybrat nějakou, která by vybočovala ze stereotypu. Je to škoda, protože by to měla Leona Lewis dobře rozjeté. Takhle je zbytek materiálu hodně nezáživný. Jsou to typy balad, které jsme od ní už slyšeli, které se sice jejím věrným posluchačům jistě neomrzí, ale to, s čím ohromila svět před pěti lety, s tím jej neohromí nyní.
Obávám se, že zpěvačce hodně uškodilo i odložení vydání, kdy by možná v listopadu 2011 nad deskou zaplesala větší skupina lidí. Tak v této pomíjivé době fanoušci zapomínají a tříletý odstup od poslední desky, ze které prakticky nevzešel žádný památnější moment, je hrozně dlouhá doba. A fanoušci zapomněli a odklonili se jinde. Doplatila na to Nelly Furtado a nyní i
Leona Lewis.