Desetičlenní Incognito neviditelní rozhodně nejsou

"Začali jsme hrát v roce 1979. Tihle kluci nebyli ještě na světě." S těmito slovy se leader kapely Bluey zachechtal na své spoluhráče na jevišti. Incognito je totiž jednou z těch kapel, ve které se za dobu existence vystřídalo nespočet muzikantů, zpěváků a hostů. Pokud jste tedy vytrvalí fanoušci této ostrovní bandy, mohli jste pod hlavičkou Incognito vidět v podstatě několik různých skupin. Podstatou skupiny však zůstává právě kytarista, skladatel a producent Jean-Paul 'Bluey' Maunick. Aktuálně přijel s dvěma vokalistkami, Vanessou Haynes a Natalií Williams, zpěvákem Mo Brandisem, dechovou, bicí, kytarovou a klávesovou sekcí.

Muzikanti tedy mají co dělat, aby o sebe na pódiu nezakopli, a než každý předvede své pěvecké a instrumentální sólo, barman začne pomalu utírat pult a poslední metro už je dávno fuč. Incognito přijeli představit svou poslední desku "Surreal", ze které zazněly hity "Goodbye To Yesterday" či "Ain't It Time". Koncert však ukázal celý průřez jejich kariérou, došlo tedy i na songy z jejich přelomového alba "Positivity", a to konkrétně na "Step Into My Life", "Still A Friend Of Mine", "Talkin' Loud" a další.

Z repertoáru britských funkerů nevyčnívají žádné superhity, jejich vystoupení probíhá spíš jako jedna velká jamovací session. Občas si tedy hitovky vypůjčí od svých kolegů, konkrétně od Stevieho Wondera "Don't You Worry 'bout A Thing" a "As", který přezpíval i George Michael s Mary J. Blige. Členové kapely songy samozřejmě přetvořili k obrazu svému a předvedli skvělé pěvecké a muzikantské výkony.

Incognito by měli povinně vystupovat každé pondělí, jelikož lepší začátek týdne si lze těžko představit.