Hotel v tiché ulici může rozpustit smutnění

01.11.2012 17:30 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Ivo Cicvárek již nějakou dobu vystupuje na koncertech spolu s básnířkou a textařkou Ladou Šimíčkovou. Logickým krokem tak je i jejich první společné album se jménem "Hotel v tiché ulici". A jak se jejich křehký folk povedlo studiově zaznamenat? Fakt dobře.
7/10

Ivo Cicvárek a Lada Šimíčková - Hotel v tiché ulici

Skladby: Proměna, Angela, Mezičas, Chvíle do rána, Indiánský snář, Oděsa, Holubí, Zapomněnky, Zakřičeli racci, White Star Line, Nezvěstná, Pustá Rybná, Muži
Vydáno: 24.5.2012
Celkový čas: 42:05
Vydavatel: Indies Scope Records
Poslední dobou se v Česku začíná objevovat stále více folkařů s přesahem. Těch, co sice zapadají do daného žánru, ale nezamykají se do jeho obvyklých témat a klišé. Jedním z nich je i Ivo Cicvárek, který v minulosti spolupracoval například s Žofií Kabelkovou. Tentokrát se spojil v tvůrčí dvojici s Ladou Šimíčkovou. Ivo složil většinu hudby, Lada napsala téměř všechny texty. A připravili velmi příjemné, pohodové album.

Je až s podivem, že tato písničkářská dvojice vznikla trochu kostrbatě. Lada Šimíčková k tomu říká: "Za všechno může Textová dílna Slávka Janouška, díky které jsme se s Ivem poznali. Fakt je, že myšlenku společné práce nám vlastně někteří členové dílny museli tak trochu podsunout. Ivo dřív pracoval hlavně na svých vlastních písničkách a já zase měla ke svým textům příliš intimní vztah a nedovedla jsem si příliš představit, že by je měl zpívat někdo cizí. Navíc překonat ostych před publikem byl pro mě - po letech introvertního psaní - docela boj." Z písniček na albu nevycítíte nic z toho. Ani skrytý ostych, ani to, že tu spolu tato dvojice nebyla odjakživa.

Zvuk a náladu desky charakterizují, kromě Ladina zpěvu, hudební nástroje, citlivě dobarvující jednotlivé písničky. A tak tu svůj prostor mají, mimo jiných klavír, akordeon, kytara, flétny, saxofon, kontrabas nebo banjo. Hudba tak nejen notami, ale i nástroji podtrhuje slova Lady Šimíčkové a v mnoha případech to dopadá výtečně. Když v "Oděse" zpívá: "Až se zeptáš, odkud jsi. Odpovím z Oděsy," přenášíme se kamsi do ukrajinského města i díky atmosféře, jíž dodává akordeon.

Podobných příkladů by se na desce ale našlo více. Jednoduchá hra na indiánský buben doplněná banjem, kontrabasem a flétnou dokonale vykresluje podvečerní atmosféru skladby "Indiánský snář". Nejlépe se ale podařilo podpořit hudební složkou slova písně "Zakřičeli racci". Spojení celesty, akordeonu a saxofonu je přesně to, co tato skladba potřebovala. V ní je absolutní vrchol alba. Silná nálada, která snadno nastaví mysl posluchače, zaryje se hluboko pod kůži a mimoděk tak naplní i slova písně "V sobě si domů odnesu".

Ivo Cicvárek na desce "Hotel v tiché ulici" velmi dobře oživuje už tak živé texty Lady Šimíčkové. A jde mu to tak dobře, až je škoda, že se v několika případech ujal hudby Slávek Janoušek. Protože právě jeho písničky "White Star Line" a "Nezvěstná" patří k těm, co by na desce být nemusely. Jejich důsledkem tak právě po "Zakřičeli racci" ztrácí deska na své síle a zpět ji nabírá až se závěrečnou Streichlovou skladbou "Muži".


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY