Pralesní metalisté Soulfly v čele s Maxem Cavalerou předvedli v Roxy tradiční show, kdy už ve velmi špatné fyzické kondici hrajícího Maxe opět podržel výborný zbytek kapely. Přesto dopadla tahle show lépe než předchozí mnou navštívené, a to hlavně díky několika příjemným zpestřením setlistu nebo hostováním.
Live: Soulfly
support: Incite, Lody Kong
místo: Roxy, Praha
datum: 18. září 2012
setlist: Resistance, World Scum, Blood Fire War Hate, Refuse/Resist, Prophecy, Back To The Primitive, Intervention, Arise/Dead Embryonic Cells, Troops Of Doom, Territory/Walk (Pantera cover), Tribe, Revengeance, Roots Bloody Roots, Jumpdafuckup/Eye For An Eye
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz Už potřetí během pouhého čtvrtroku k nám zavítala groovemetalová mašina
Soulfly, vedená ex-zpěvákem brazilské
Sepultury, Maxem Cavalerou. Po červnovém vystoupení na plzeňském Metalfestu a v ostravském klubu Barrák (a zrušeném koncertu na brněnské Flédě) se čtveřice představila v pražském klubu Roxy, kde před čtyřmi lety odehrála z mého pohledu suverénně nejlepší české vystoupení z těch čtyř, které jsem měl možnost vidět. Úterní show pak hodnotím jako druhou nejvydařenější.
Jména předkapel
Loky Kong a
Incite vám asi nic neřeknou a není se moc čemu divit. Název celé šňůry Maximum Cavalera Tour 2012 totiž nebyl vybrán náhodně, a tak se v roli supportů představily kapely Maxových potomků. Celý večer v sedm hodin odstartovali prvně jmenovaní a upřímně - byl to docela děs. Mladí kluci, hrající jakýsi zmetalizovaný punk se špatným vokálem Zyona Cavalery a Igorem Cavalerem za bicími, by normálně vymetali lokální kluby v domovském Phoenixu, ale tatík je holt vzal na turné do světa.
Druzí v pořadí
Incite, vedení pro změnu Ritchiem Cavalerou, už jsou o poznání zkušenější formací a na pódiovém projevu i muzikantské stránce to bylo jasně vidět. Jejich problémem je ale zase nezajímavost a neinvenčnost vlastní nabízené muziky. Fanoušci už sice reagovali docela živě, přesto nemít za svým mikrofonem chlapíka jménem Cavalera, jednalo by se o ryze průměrnou hardcore metalovou formaci. Stejně tak ani charismatem, ani dynamitem v hrdle se Ritchie absolutně nemůže rovnat svému nevlastnímu otci.
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz Samotní Soulfly spustili svůj set dvacet minut před devátou intrem "Resistance" s navazující první skladbou "World Scum" z novinkového alba "Enslaved". V té se deathmetalového murmuru pohostinsky chopil nový mexický basák Tony Campos (ex-
Static-X,
Ministry,
Asesino,
Prong) a je jen velká škoda, že nezazněla i parádní "Plata O Plomo", kterou spolu s Maxem na novinku nazpívali. Přitom na dalších zastávkách aktuální šňůry v setlistu nechybí.
Začátek byl popravdě hodně studený a neslaný, nemastný. Max vyloženě vypadal, že už to chce mít rychle odehrané, text spíš recitoval než řval, případně nechal řvát lidi nejen v refrénech a vypadalo to na těžký průměr. Zhruba v polovině, při části s několika po sobě jdoucími fláky Sepultury, ale minimálně hlasově ožil (kytaře už toho moc nedává několik let a ani tato show nebyla výjimkou) a konečně v něm byl aspoň trochu znát ten dřívější nespoutaný divošský oheň.
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz Alespoň v jeho hlasu, vizuálně vypadá Cavalera hodně zbědovaně, jako otylý bezdomovec bez života. Potěšila ale červená barva na jeho hlavě, která v kombinaci při výjimečně fyzicky odehraném úvodu k "Tribe" na indiánský bambusový nástroj berimbau (většinou je toto intro puštěné pouze na playback) dávala vzpomenout na videoklip a vůbec období kolem druhé desky "Primitive". Nový bicman David Kinkade to sázel docela solidně, byť byly jeho bicí hodně přetriggerované a i přesto mu to občas ujelo. Od bývalého bubeníka technického death metalu jsem čekal ještě větší jízdu.
Marc Rizzo, to je klasika už řadu let, zde nemá smysl se nějak obšírněji zmiňovat o jeho atletickém stylu a výkopech s otočkou.
Celkový pětasedmdesátiminutový set se dá považovat za povedený, méně už zvuk, který byl výrazně přebasovaný a Rizzovy kytary byly takřka neslyšitelné, zato dunění basy a kopáků jsme si užili až až. Hostovačka všech tří jeho dětí z ostatních dvou kapel v "Revengeance", zmíněné berimbau, pěkný setlist a žhavá atmosféra Cavalerových nekritických fanoušků tak nakonec z koncertu udělaly příjemnou nostalgickou záležitost a jeden z těch lepších výkonů kapely s Maxem za mikrofonem (počítaje v to i
Cavalera Conspiracy). O něčem mimořádném se ale rozhodně mluvit nedá a vzhledem ke Cavalerově věku a formě už asi ani do budoucna.