Jó, to bývaly časy...

Hutné melodie, hardcorem, metalem i jazzem ovlivněné riffy Marcuse Curiela, mohutný vokál Sonnyho Sandovala, líbivé sborové chorály, spiritualita a nezbytná křesťanská tématika. To bývaly hlavní poznávací znamení nu-metalistů P.O.D., kteří před jedenácti lety bourali hitparády. Jak jejich osmá řadovka obstojí v dnešním světě?

7/10

P.O.D. - Murdered Love

Vydáno: 16.7.2012
Celkový čas: 40:45

Skladby: Eyez (feat. Jamey Jasta), Murdered Love (feat. Sick Jacken), Higher, Lost In Forever (Scream), West Coast Rock Steady (feat. Sen Dog), Beautiful, Babylon The Murderer, On Fire, Bad Boy, Panic & Run, I Am

Vydavatel: Mystic Production

Ohodnoť toto album

Vzpomínáte na nu-metal? To se tehdy na přelomu tisíciletí prosadil žánr, který kombinoval rockovou hudbu s rapem a byla to tehdy pořádná mánie. Však to znáte: multiplatinové desky, vyprodané koncerty, pištící puberťačky... Každá móda ale jednou odezní a masa se přesouvá k nové. Tehdejší hlavní představitelé žánru na změnu museli nějakým způsobem reagovat. Například proroci Linkin Park vycítili, že se doba změnila, a začali tvořit experimentálnější hudbu. Skalní fanoušci žánru jim ústup od nu-metalu neodpustili, a když se dnes jméno kapely dostane na přetřes, jsou to právě oni, kdo je v diskuzích na internetu nejvíc slyšet. Linkinům se ale příklon k novým postupům přes odklon původních fanoušků vydařil, jejich desky jsou stále povedené a stadionovou kapelou zůstali.

Pak tady máme Limp Bizkit, kapelu, která se změnit nechtěla. Nebo to možná ani neuměla. V době, kdy se scéna proměňovala, se úplně stáhli, a to jen přispělo k jejich ústupu ze slávy. A když se po dlouhých osmi letech od "Results May Vary" vrátili se Zlatou kobrou, bylo příliš pozdě. Svět mezitím ovládly vlny ema, r'n'b, taneční muziky nebo aktuálně dubstepu. Pro posluchače ovlivněné tolika vlivy už byl nu-metal minulostí, což se výrazně projevilo na prodejích. Zhruba sedmdesát tisíc prodaných výlisků je žalostné číslo a zůstává otázkou, zda se Sušenkám podaří ještě vůbec nějaké album vydat. Nic na tom nezmění ani fakt, že "Gold Cobra" je opravdu vynikající počin. V podobném duchu bychom mohli pokračovat, ale recenze není nafukovací. Faktem zůstává, že je evidentní, že posluchačská masa už je dnes jinde.

A tím se konečně dostáváme k P.O.D.. Ti, na rozdíl od Limp Bizkit, vydávali alba konstantně dále, ale stejně jako u kolegů z Jacksonville zůstávala konstantní i jejich věrnost původnímu zvuku. Na průlomovou "Satellite" bylo třeba navázat, to se ale nedařilo. Proč? Řekli jsme si to už výše, mohly za to změny módy. Točit desky podle stále stejného mustru může chvíli fungovat, ale ve výsledku to bývá kontraproduktivní. Žádná z posledních tří nahrávek na úspěch "Satellite" bohužel nenavázala. Občas se na nich sice objevil zajímavý hit ("Will You", "Goodbye For Now", "Going In Blind"), ale prakticky šlo o měknutí materiálu a recyklaci sama sebe.

A podobné je to v některých momentech i s aktuální osmou řadovkou "Murdered Love". Sem tam se ukáže nápaditý riff nebo melodie ("Lost In Forever (Scream)", "Higher", "Beautiful"), většinou ale křesťanští muzikanti zůstávají v kolejích vymezených minulostí a poplatní svému žánru. Načrtnuté pokusy a melodické linky v jednotlivých skladbách zní sympaticky a chvílemi jde o slušně gradující skandovačky ("Eyez" s hostujícím Jameyem Jastou z Hatebreed nebo "West Coast Rock Steady" se Senem Dogem ze Cypress Hill). Nikdy se však všechny prvky písně neprotnou tak geniálním způsobem, aby vznikl nový hit ráže "Youth Of The Nation" nebo "Sleeping Awake".

"Murdered Love" není tak dobré jako "Gold Cobra" od konkurence a už vůbec ne tak propracované, jako bývaly nahrávky v dobách, kdy byl nu-metal na vrcholu. Přesto hodnocení míří vzhůru, nahrávka je to stále kvalitní a v kontextu posledních alb P.O.D. patří mezi tu povedenější část diskografie. I přes výše uvedené výtky jde o dobře odvedenou práci, která fanoušky dřívější tvorby americké skupiny rozhodně potěší. Jejím hlavním problémem ale je, že nové příznivcekapele nezíská a prodeje, které se v prvním týdnu v USA pohybovaly kolem šestnácti tisíc, této domněnce jen nasvědčují.

Vydat povedenou kolekci dnes umí kdekdo, ale prodané kusy rozhodují. Nabízí se tedy otázka, co bude dál. Payable On Death možná ještě jednu, dvě desky nahrají, ale jejich budoucnost je nejistá. Doba se prostě změnila, a pokud se nu-metal nějakým zázrakem nevrátí do čela mainstreamového zájmu, budeme na partu ze San Diega i žánr samotný už jen nostalgicky vzpomínat.

• Díky, ale nejste dvakrát rychlí! (Wdz, 05.09.2012 20:34) Reagovat

  Deska je už nějaký ten pátek na světě a opomenout takovou legendu je smutné! A my, co už jsme zde taky nějaký ten pátek si zasloužíme rychlejší reakci na novou placku P.O.D. Takže díky, ale......Na desku jsem se moc těšil a nezklamala mě ani v nejmenším. V mé osobní hitparádě ji bude patřit čestné místo. Přestože nu-metal již na vrcholu není, na kořeny se prostě zapomenout nedá. Při poslechu srdce plesá. Byť zde nejsou hity s potenciálem jako Will you apod., skalní fanoušky musí těšit již zmiňovaná Lost in forever, Higher, West Coast Rock Steady, skladba s legračním textem Bad boy (můj letní hit), Babylon the Murderer - při prvním poslechu v autě mě přímo "vyděsily" hromy v refrénu ( spadl snad výfuk? ) - skvělé, v Murdered love tak trochu slyším vliv Rage against the machine a kytaru Morella, pohodová Beautiful - ano kluci, přesto všechno je life beautiful!!!! A Resumé? Deska je komplexní a rozhodň mě oslovila!!! Díky, že jste stále tady!!!! P.O.D. Forever!!!!
  
  

• 8/10 (Petr, 05.09.2012 23:28) Reagovat

  Absolutní souhlas s Wdz...po dlouhé době velice kvalitní numetalová deska...Murdered Love, Bad boy, Babylon the murderer....točím to v autě pořád...
  
  

• Dobrá deska (LP, 06.09.2012 10:27) Reagovat

  V diskografii kapely jde určitě o jeden z lepších počinů. Po poslední nezáživné desce jde o solidní návrat. Tahle deska určitě nebude lámat rekordy v prodejnosti ani atakovat hitparádové žebříčky, ale při poslechu této desky se mi vrátily vzpomínky do dob, kdy nu-metal byl na vrcholu. Pro mě jsou jednoznačné hitovky skladby Murdered love, Lost in forever, I am a výborná pohodovka Beatiful. Vedlejší zvuky v skladbě Babylon the murdered jsou úděsné, poprvé, když jsem je slyšel, tak jsem myslel, že snad někde padá dům. Mimochodem pokud bych chtěl hodnotit nu-metalové kapely, tak bych začal u průkopníků žánru kapely Korn a rozhodně bych nezačínal u linkinů, kteří se možná nevědomky svezli na této kdysi moderní vlně, ale to jen tak na okraj.
  
  

  • Re: Dobrá deska (dejla, 06.09.2012 17:19) Reagovat

    kdyz jsem taky prekvapene cetl o prukopnicich LP, prestal jsem cist a ocima sjizdel dolu po textu a hledal tucne pismo, kde se objevi zminka o KORNech. a ona nikde. oni sami se tim nu-metalem moc nechlubili, ale proste to tak je. Jinak P.O.D. udelali hodne kvalitni desku, ktera se mi zatim ani po dvou mesicich neoposlouchala. zdalo by se, ze pro dnesni dobu je deska takova nevyrazna. ale tak nejak uvnitr to v tech skladbach porad sakra je ;)
    
    

• napadlo už někoho, že jsou třeba ve fázi, kdy to dělají jenom z lásky k žánru a ne kvůli prodejnosti? (žížalka, 06.09.2012 19:01) Reagovat

  1. recenze - díky za první dva odstavce (ať mlaďoší ví, na co jsme kalili a proč pláčeme, že tohle období je už za námi), ale trochu bych nesouhlasila, možná se stále najdou psychopati, kteří to budou hrát, jenom si musí zvyknout, že ne pro statisíce, jestli jim to teda bude stačit (jako se naštěstí stále najdou klasické grunge nebo industrial kapely - díky bohu!). Tak a teď na ně budeme čekat :)
  
  2. album - po prvním posechu neskutečná a otravná nuda, nelíbilo se mi vůbec nic (najednou ani lost in forever, které mě předtím naprosto dostalo)...prokousat se tím bylo skoro jako za trest....no, už jsem to slyšela víckrát (hodně-hodně krát) a stalo se z toho jejich (pro mě) nejlepší album.
  
  A k těm masám: kdyby se žánr nedostal do ms, tak by se jím povrchní posluchači nepřemlsali. Takhle je to asi se vším, ne? Kdo hodně mlsá, má bolení bříška...
  
  

8/10

Recenze: The Black Keys zvou na "Ohio Players" k tanci na radostně zkouřeném retro parketu. A nesmírně jim to svědčí Celý život v garáži neprožijete. The Black Keys k úspěchu vynesla garážová vlna na přelomu milénia, postupně se ale od svého zašpiněného a divokého blues začali odchylovat. Tento žánrový fundament a lásku k minulosti můžeme... čtěte zde

Vydáno: 06.05.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Video: Ilona Csáková má stále co nabídnout. V novince "Afrodiziaka" triumfuje uhrančivou interpretací Ilona Csáková o sobě v posledních letech v souvislosti se svými hudebními aktivitami nedávala tolik vědět. Letošek by se ale klidně mohl stát rokem jejího velkého návratu. Na podzim se chystá vyrazit na "Tornero Tour", na které nyní... čtěte zde

Vydáno: 05.05.2024 17:04 v sekci Audio / Video | Video

7/10

Recenze: Staré vrány nově krákat nenaučíš. The Black Crowes nabízejí na "Happiness Bastards" spolehlivou solidnost Bratři Chris a Rich Robinsonové, tedy hnací motor The Black Crowes, se už dokázali rozhádat a usmířit několikrát. Aktuální řadovka "Happiness Bastards" znamená vyvrcholení jejich již třetí etapy působení. Svého času velice... čtěte zde

Vydáno: 05.05.2024 08:00 v sekci Recenze

9/10

Audio: Elán vítá lásky čas zbrusu novým hitem "Znova sa ma dotkni" Po ukončení turné k padesáti letům existence skupiny Elán se zdálo, že nyní už opravdu nadešel ten správný čas pro konec kapely. Alespoň Jožo Ráž dával najevo, že se formace vrátí jen ve výjimečných případech typu narozenin... čtěte zde

Vydáno: 04.05.2024 08:00 v sekci Audio / Video | Audio

Rozhovory: Mirai - Chceme být trendsetteři a reflektovat dobu Na své čtvrté studiovce "Tomodachi" se Mirai spolu s producentem Fiedlerskim pokusili vyjet ze zajetých kolejí. Zároveň nahrávkou oslavují svoji společnou desetiletou hudební pouť. Na léto navíc premiérově chystají svoje SummerFesty.... čtěte zde

Vydáno: 03.05.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory