Jsou nabroušení, nenechají si nic líbit a neztratili nic ze svého šmrncu. A to dokonce ani potom, co s deskou "Not Your Kind Of People" začínali podle svých slov úplně od základů. Suterénní prostory Atwater Village v Los Angeles, kde parta nahrávala, však mají na muzikanty zřejmě blahodárné účinky. Čtveřice se totiž vrátila s typicky přidrzlým albem, které si svou kvalitou nezavdá s minulými. Jasně, i pár much by se našlo, ale who cares? Nadšení z povedeného comebacku jednoznačně přebíjí všechny nedostatky.

Co se vlastně za těch posledních šest let událo? Ústřední diva Shirley Manson natočila sólovku, kterou nakonec (nebo zatím?) nevydala, a ostatní členové se vesele věnovali vlastním projektům nebo produkování. Nemá už smysl převracet, čím se skotsko-americká kapela proslavila, kolik cen posbírala a koho všeho inspirovala či ovlivnila. Důležité je, že z páté studiovky srší energie a syrový zvuk, na jaký byli fanoušci zvyklí. Ze Shirley není ani dnes uhlazená panička a její pánský doprovod umí pořádně hrábnout do strun.

Basák Duke Erikson se nechal slyšet, že práce na novince byla zcela instinktivní. Jako třeba když po čase zase nasedáte na kolo... akorát na něj nasedáte se třemi dalšími lidmi. Možná i proto zní placka nenuceně a celý ten slavný návrat po dočasném rozpadu nepůsobí prvoplánově. U "Not Your Kind Of People" zkrátka neplatí věta:"Pojďme znovu něco natočit a vyždímáme zbytek prachů z toho, co naše jméno kdysi znamenalo." Už při silné úvodní "Automatic Systematic Habit" Garbage dokazují, že mají stále čich na hitovky. Znatelné taneční linky se u téhle pecky nelekejte, typicky kovový sound kytar hraje u Odpadků prim každým coulem. Nevěříte? "Battle In Me" s "Man On A Wire" by měly značně poupravit vaše mínění.

Největší předností téhle formace je ale úžasná schopnost složit tak švihlé, podivínské a přízračné skladby a la "Queer" nebo "Bleed Like Me". Oním kulhavým Quasimodem je zde už podle názvu "Beloved Freak" a "Felt" společně s jmenovkyní alba "Not Your Kind Of People". Při poslechu první zmíněné ze sebe jen těžko setřesete pocit, že svým "my beloved freak, you're not alone" směřuje Shirely přímo na vás. A právě obdobné blázniviny sluší Garbage nejvíc, protože jim pomáhají vystoupit z řady.

S poslední deskou se pánové a dáma zapletli do příjemného románku. Své místo už mají na poli showbusinessu zahřáté, takže je nepravděpodobné, že by s novinkou překročili svůj tehdejší stín. Přinejmenším s ním ale sladili krok, což je kolikrát ten nejtěžší úkol. Úžasně divní Garbage jsou zpět.