High Five se jako kapela na scéně pohybuje necelé tři roky. V závěru loňského roku vydala své debutové épéčko "Dear Anna", na němž předhazuje kytarově laděné popovky, které se snadno vryjí do pamětí. "Take A Mirror" je potenciální hit, vybočující z celku, ale nic nemaže pocit, že se tu rodí něco zajímavého.
Zajímalo by mě, zda si dnešní dítka ze škol vedou památníček, zdali jim spolužáci do něj na památku kreslí obrázky (většinou oblíbené postavičky) a píšou krátké vzkazy. Byl to hezký výmysl za našich let, který byl možná umlácen současnými cool záležitostmi a reklamním tažením i na dětských kanálech.
High Five však tohoto
ducha minulosti vytáhli a použili coby motiv pro titulní písničku "Dear Anna", která dala jméno celému kratičkému debutu.
High Five a
River Jordan jsou svým způsobem průkopníci nového snažení vydavatelství Česká Muzika, které se proslavilo (z mého osobního pohledu) nevalnými produkty z TV shopingu, ale nyní chce přiblížit i mladé, nadějné kapely. High Five vznikli coby sólo projekt Jana Richtera, postupem času však došlo na transformace v obsazení a přerod v regulérní skupinu. Jejím mezistupněm byla i sestava Jan Richter & High-Five, která do světa vypustila videoklip k chytlavé písničce
"Our Kingdom".
"Dear Anna EP" je podle této pětičlenné party jasnou paralelou emo popu. Po dekódování této informace však zjistíte, že se jedná o hodně pohodový kytarový pop (kterého není nikdy dost), jen více klade důraz na melodie, atmosféru a naléhavost. Do tohoto ranku rozhodně a přesně zapadá sympatická "Take To Change" s křehkým smyčcovým aranžmá v její druhé polovině. Protipólem je jediná rytmicky výrazná "Take A Mirror". Ta zprvu zaskočí nekompromisním syntezátorovým motivem (á la nejmenovaný český megaúleťák), postupem času však zjistíte, že má jednoznačný hitový potenciál.
Épéčko se nese spíše v pomalém tempu a cit v "Gasping" dokonale obalamutí. Dobrý dojem však kazí nedotáhnutá produkce, největší tržnou ránu paradoxně dostala hned úvodní "Dear Anna". V ní jsou celkem divoce poslepované refrény, tok slov je totiž v celkem vydatné kadenci a je to nepřeslechnutá vada, jež výsledný dojem dosti kazí. Příště by kapela měla právě tomuto věnovat patřičnou pozornost.
V
High Five určitě dřímá potenciál, který by se dal využít k rozčeření zdejší
zatuchliny. Chce to však ještě drobet na sobě zapracovat a to další pak přijde záhy. Pokud ne, byla by to škoda; nyní je to pouze věštění z křišťálové koule s poznámkami z onoho památníčku.