Ať již bude série článků o česko-slovenských hudebních nadějích plnit edukační úkol a stane se pohodlným zdrojem hudebního přehledu, nebo zůstane jen pohodovým víkendovým čtením či dalším prokrastinačním materiálem, důležité je, aby vás přiměla se ke zdroji cenných informací vracet, a aniž by se podbízela, nutila vás článek mezi svými přáteli sdílet.

Každý měsíc se vám pokusíme zprostředkovat co možná nejaktuálnější náhled na mladou česko-slovenskou klubovou scénu. Během sledování a následování článku je pak zcela zásadní spolupráce mezi redakcí a čtenářem. Jednak můžete v komentářích nabídnout tipy na mladé projekty, které by seriál neměl opomenout, neméně důležité je, abyste na nově objevená jména z Nové generace nezapomněli krátce po jejich objevení. Zapamatujte si je, sledujte jejich vývoj. Samozřejmě že by to mělo být samozřejmé, jenže lže ten, kdo tvrdí, že tomu tak v dnešní předimenzované, zrychlené době doopravdy je.

V úvodním vydání Nové generace vám představíme popové projekty ClicLick a Dynamo Team, dubstepové duo 2149226193 Bit Band, indie záležitosti Calm Season, Gwerkova, Holden Caulfield a Voodooyoudo, písničkáře Olivera McGillicka, písničkářku Viki, experimentátory Foolk a Lowii, pankáče Super Pilot a hiphopové talenty Defragmenty, Kyklos Galaktikos, MC Geye a Zlokot.

Jen pro úplnost, název série článků vznikl na základě stejnojmenné písně od dnes již zaniklé crust-punkové kapely Libera In Causa.

---

CZ | žánr: progressive power-pop | Facebook.com | Musicserver.cz

ClicLick o sobě ještě pořád sebejistě tvrdí, že jsou krásnější než západy slunce nad taliánskou riviérou, nebezpečnější než Rocky, mazanější než Kmotr a víc disco než Sabrina se Salemem dohromady, ale je také dost dobře možné, že to jihlavské electročíči v brzké době zabalí. Snad právě proto by se nemělo zapomínat, že vymňoukané micinky na svých dvou loňských EP zachytily to, co se několik posledních let odehrávalo na západ od Česka. Jak vidno dle poslechu jejich půl roku odležené desky "A po nás potopa", nihilistky se stále vyvíjejí - byť si nejsem tak docela jist, zda tím správným směrem, a zda náhodou nejedou v protisměru. Byla by ale škoda, kdyby z holek letos nic nevypadlo a ony se opravdu rozpadly.

---

SK | žánr: alternative rap | Facebook.com | Musicserver.cz

Trio homme fatal - Bene, Shooty a Marian Jaslovský - má projekt Defragmenty. Časová vytíženost, způsobená multifunkčností trojice aktérů, je na škodu, protože očekávaný debut se vyhlíží již dva roky a čekání žel stále není u konce. Defragmenty přitom mají tak specifickou, jedinečnou, intimní atmosféru, což potvrzuje i aktuální singl "Route 66". Bene si v něm drží svou nadprůměrnou formu, kterou během posledních let již několikrát potvrdil, naposledy na "Spam Poetry". Kdyby se ale raději místo rozptylování spoluprací s Xindlem X a dalšími vrhl na dokončení defragmentace, ehm, žádný z jeho stávajících fanoušků by se nezlobil. Každý svého štěstí strůjcem. Samotnou píseň "Route 66" Bene trefně glosoval na svém profilu na sociální síti: "Nová pieseň. Taká smutná. O Amerike a útekoch a tak. Ako povedal Shooty, keby Kolumbus vedel, čo s nami bude robiť Amerika, radšej by zostal doma."

---

SK | žánr: electropop | Facebook.com

Frontman Hudby z Marsu Štofo aka Mike Lark si přizval na pomoc svou manželku, šperkařku a volnočasovou vokalistku Lulu, aby pod hlavičkou Dynamo Teamu prezentovali představu o pozitivních vibracích tohoto světa. Fúze bigbítu, disca, dubu, e-clashe a popu se stala objevem slovenské scény loňského roku a letní debutovou desku "Slavia" lze bez váhání označit za jednu z nejpůsobivějších česko-slovenských nahrávek poslední doby vůbec. Dravá, hravá, antidepresivní electropopová produkce kouše nevídanou silou a znát je i nadnárodní přesah, vždyť slovanský debut masteroval v Londýně Geoff Pesche, jenž běžně spolupracuje s takovými světovými esy, jako jsou Lily Allen nebo Pulp. Optimistická "Slavia" je výjimečnou nahrávkou, o které se mluví rozhodně méně, než by si zasloužila. Musicserver vám tak nabízí exkluzivní rozhovor s frontmanem Dynamo Teamu Mikem Larkem.

Sparta, nebo Slavia? Slovan, nebo Inter?

Športu vôbec nerozumiem, nie som fanúšik žiadneho klubu, ale je mi veľmi sympatická športová terminológia a životný štýl - aktivita, energia, zdravie. Slávia je názov kúpaliska, na ktorom som sa ako dieťa naučil plávať, a zároveň pripomína - pri svetobežníctve - našu slovanskú identitu.

Cestujete a žijete napříč Evropou, nakolik již získané zkušenosti modifikovaly vaše smýšlení?

Cestovanie a život v zahraničí nám pomáha vymaniť sa zo stereotypov, ktoré na Slovensku vládnu. Na jednej strane získavame odvahu robiť to, na čo by sme si inak doma netrúfli. To, čo je u nás zatiaľ underground bez nádeje na prežitie, je na západe životaschopná alternatíva. To nás inšpiruje robiť typ umenia, ktorý je u nás zatiaľ v plienkach - napríklad tanečná elektronika s pozitívnym a trochu punkovým nábojom, to u nás, žiaľ, neexistuje. Za umelecké sa považujú len melancholické a ťaživé výlevy. To, čo je svetlé, je odsunuté do sféry komercie. Lenže pre komerčné sféry sme zase nepochopiteľní, lebo nekalkulujeme a nie sme primitívne vulgárni. Našťastie, pomaly, vzniká aj na Slovensku skupina európsky naladených prijímateľov a s ňou prichádza aj pozitívna spätná väzba.

Na druhej strane si vďaka cestovaniu - aj po krajinách tretieho sveta - uvedomujeme, ako veľmi je obdarená naša vlasť prírodne, geoklimaticky, nábožensky a viacmenej aj politicky a sociálne. Jednoducho, je tu parádne miesto na život, keď človek nezapína televízne noviny, vlastne telku vôbec, počúva rakúske rádio a prechádza sa po lese.

Nahráváte audio i vizuální podobu svých písní pro běžného Slováka - a Čecha - v poněkud neobvyklých destinacích. O bizarní zážitky jistě nemáte nouzi, jaký příběh tedy stojí za vznikem debutu "Slavia"?

Nevšedné destinácie si vyberáme, aby sme sprostredkovali našim fanúšikom dobrodružstvo. Tí, ktorí nemajú možnosť vypraviť sa na výlet do Barcelony osobne, môžu si s nami zajazdiť po slnkom zaliatych parkoch aspoň virtuálne cez YouTube. Pravda je taká, že nám tam väčšinou pršalo a zamračené zábery sme museli rozžiariť až v počítači. (smích) A tých, ktorí možnosť vyraziť si majú, chceme inšpirovať, nech neváhajú a robia bláznivé veci. Nie je to otázka peňazí, lebo cestovať sa dá aj lacno, ale skôr chute žiť, objavovať. A nie je dôležité ani nikam ďaleko cestovať - stačí sadnúť na starý bicykel, vyviezť sa za mesto, sledovať srnky a počúvať vtáky.

Za vznikom debutu Slavia je prozaický príbeh. Manželka Lulu učila polroka na dvoch zakladných školách v Anglicku. Do škôl som ju vozieval autom a keďže v Anglicku sa dajú v aute chytiť takmer výlučne stanice BBC, počúval som Radio1 - rádio na hranici komercie a alternatívy. Nasávajúc tieto beaty a schovávajúc sa pred anglickou sychravosťou, som v priebehu asi troch mesiacov intenzívnej práce stvoril toto slnečné búchajúce dielko.

Kde se nahrávalo a jak došlo k londýnskému masterování u Geoffa Pescheho?

Pred odchodom do Anglicka som sa vybavil technikou a softvérom - na anglických hraniciach sme museli s naším takmer o zem sa šúchajúcim preťaženým Peugeotom 206 pôsobiť na colníkov ako rumunskí utečenci. Pri dôkladnej prehliadke ale našli v kufríkoch namiesto granátov mikrofóny, počítače a hudobné nástroje. Takže nahrávka vznikla v domácom štúdiu. Chcel som však využiť svoju prítomnosť v Mekke populárnej hudby a aspoň finalizáciu zvuku som zveril profíkovi v kultových londýnskych štúdiách Abbey Road. Geoffovi som napísal mail, zmasterovali sme najprv len jednu skladbu. Prišiel som tam vyklepaný s veľkým rešpektom. Keď ma však povzbudil, že je to super, nech prídem, keď budem mať celý album, aj vďaka nemu som album čoskoro dokončil a o pár týždňov sme znovu spolu sedeli pri fantastických analógových masteringových mašinách.

Kde berete inspiraci pro pozitivní vibrace, které deskou prostupují?

Dlhší pobyt v zahraničí je dosť náročný na psychiku. Keď sa k tomu pripočíta nevľúdne anglické počasie bez slnka, vychádza z toho akurát tak dobrá depka. Proti tej ale vždy bojujem pozitívnym naladením sa - v tom mi pomáha aj svieža hudba. A určite je album nasiaknutý aj našou láskou. Lulu síce nie je hudobníčka, ale dáva mi užitočnú spätnú väzbu a vplýva tak na moje hudobné smerovanie. Napríklad najväčší hit albumu "Roll The Dynamo" vznikol na jej objednávku - zadala mi presné parametre, aké má skladba spĺňať, aby sa jej páčila. (smích)

Jak došlo k tomu, že se z tvé manželky, šperkařky Lulu, stala vokalistka Dynamo Teamu?

Bola to náhoda. Poprosil som ju, aby mi nahrala, zarecitovala zopár jednoduchých viet, ktoré som chcel použiť ako sample do skladieb. Akonáhle som začul jej hlas na nahrávke, vedel som, že je to prejav síce naivný, ale hodný celého albumu. Lulu, hoci nie je profi speváčka, je osobnosť, a to je cítiť aj z jej spevu. Okrem toho je krásna, milá a krehká a to je tam počuť tiež.

Co pro vás znamená název Dynamo Team?

Dynamo Team je názov inšpirovaný svetom športu a vyjadruje aj to, že nie sme typickí rock'n'rolloví kaliči - alkohol, drogy, nočný život, to nám nič nehovorí. Dynamo Team je pohyb, radosť, vitalita.

Produkce Hudby z Marsu a Dynamo Teamu je absolutně odlišná, přesto - našel bys nějaké pojítko mezi oběma projekty?

Pre moju tvorbu v rámci Hudby z Marsu je typická nostalgia, ktorú v Dynamo Teame nahradilo nadšenie - čím som starší, tým robím mladistvejšiu hudbu. Oba projekty však spája životný postoj - optimizmus.

Proč jste zvolili jako cenu nahrávky právě lidových pět eur? Podotýkám, že se jedná o padesát centů za jeden song...

Chceme motivovať poslucháčov, aby si kúpili album za túto symbolickú sumu, a podporili tak našu ďalšiu tvorbu. Myslím, že je to suma, pri ktorej sa normálnemu človeku neoplatí špekulovať a hľadať na nete pirátske verzie. Je to skôr morálna ako finančná podpora, keď si niekto kúpi náš album, ale aj to je strašne dôležité a povzbudivé.

Jaký je váš názor na sociální sítě? Pomáhají hudbě, či jí škodí? Slouží lidstvu, nebo jej naopak ovládají?

Sociálne siete určite hudbe a celkovo umeniu pomáhajú. Niekedy hudobníci potrebovali vydavateľov, distribúciu, masmédiá - mašinériu, ktorá zhltla celý príjem z ich tvorby, a samotným tvorcom ostali len omrvinky. Teraz môžu predávať piesne cez iTunes, Bandcamp a milión iných serverov a väčšina príjmu z predaja ide priamo im. Je to oveľa spravodlivejší systém. A keď sa niekto rozhodne distribuovať internetom svoju tvorbu zadarmo, profituje aspoň zo šírenia svojho mena a následne sa to môže pozitívne odraziť na návštevnosti jeho živých vystúpení. Sociálne siete sú celému tomuto procesu veľmi nápomocné. Treba si však opatrne strážiť čas strávený na nete. Ja napríklad úplne ignorujem na Facebooku akékoľvek zábavné aplikácie a hry a kamarátske vzťahy sa snažím riešiť radšej naživo ako virtuálne.

Slovenskou scénu sledujete spíše než jako insideři jako outsideři. Jak na vás působí při komparaci se zahraničím a dochází na Slovensku k nějakému progresu?

Vidím snahu slovenských alternatívnych hudobníkov a masmédií byť svetový, ale zároveň je tam nejaká zacyklenosť. Tak ako sme sa nevedeli dlho zbaviť vplyvu rocku 80. rokov, tak sa nevieme vymaniť z 90. rokov a pritom je rok 2012! Chýba mi tu ľahkosť, čírosť a nadhľad zahraničných hudobníkov typu Hot Chip, Lily Allen, Vampire Weekend. V komerčnej aj undergroundovej scéne vládne elitárstvo, uzavretosť a to všetko je na škodu hudby. Umelci a novinári z týchto kruhov sa tak interne utvrdzujú v tom, akí sú dobrí, pritom v porovnaní so zahraničím nemajú šancu.

Pokuste se vyjmenovat mladé česko-slovenské projekty, které vás v poslední době zaujaly.

Nedávno som krstil debutový album mladej banskobystrickej kapely Unisex. Páči sa mi mladícky elán, ktorý z nich srší, keď však neeliminujú vplyv československej hudby na ich tvorbu, ustrnú. Naordinoval som im absolútne nepočúvať nič z ČS. Kto chce napredovať, mal by počúvať to najlepšie v danom žánri. Ešte sa mi páčia napríklad českí Cartonnage - tiež milujeme francúzske retro filmy. (smích) Mnohé iné projekty sa mi zdajú príliš lokálne, aj keď spievajú po anglicky so "správnym" prízvukom.

Kde vás mohou fanoušci a fanynky v dohledné době vidět a slyšet hrát naživo?

Momentálne sa sústredím skôr na produkciu nových vecí. Chcel by som pod pseudonymom Mike Lark vydať v tomto roku jeden alebo dva albumy. Smerujem aj k divadelnej a filmovej hudbe. Zopár vystúpení sa však uskutoční - napríklad v marci budem hrať liveact na beániách VŠVU v bratislavskej Cvernovke, v lete sa rysuje vystúpenie na jednom medzinárodnom festivale vo Francúzsku. A jediný, unikátny koncert, ktorý zahráme v roku 2012 s Hudbou z Marsu, bude na Colours Of Ostrava.

---

SK | žánr: abstrakt laptop pop | Facebook.com | Musicserver.cz

Dovolím si nasimulovat náhodné setkání posluchače s Foolkovým prosincovým singlem "Oak Tree" - ti hudebně gramotnější z vás by jej zařadili do dílny berlínského londýnského labelu Ninja Tune, hudební analfabeti by jej zcela zavrhli pro rušivé cvakání a cinkání. Dále si dovolím tvrdit, že pokud se trnavskému elektromágovi podaří natočit podobně laděný folk jednadvacátého století nejen jako singl, ale i jako plnohodnotnou desku, stane se vůbec prvním Čecho-Slovákem moderního věku, který bude hudebnímu světu (minimálně tomu alternativně smýšlejícímu) určovat trendy. Už v roce 2008 Foolk svým debutem "Red Pills For Daddy" předběhl dobu a prosincovou písní "Oak Tree", kterou ozdobil vokál Rowanny (ex-Moustache), svůj prohřešek proti zaběhlým standardům zopakoval. Ne nadarmo zařadilo aktuální singl do svého vysílání i vyhlášené britské rádio XFM. Foolk není obyčejnou elektronickou hvězdičkou podzemního vesmíru, je žhnoucím, pulzujícím tělesem. Sluncem. Světlem na konci cesty z izolovaného tunelu. A opravdu si nemyslím, že jsem naivní, když tvrdím, že právě Foolk má ve svých rukách a hlavně hlavě možnost změnit zaběhlé pořádky.

---

SK | žánr: glam-dunkelpop | Facebook.com | Musicserver.cz

Pokud někdo v průběhu loňského roku prošel na česko-slovenské podzemní scéně tím vůbec nejbouřlivějším stupněm vývoje, rozhodně to byl sférický, scénický, IDM, DIY, lo-fi projekt Gwerkova. Nejen, že si debutovým, atmosférickým, příjemně melancholickým, ambientním albem "Nada" dokázala Gwerkova po Petržalce podmanit i Prahu. Navíc se dočkala hned tří nominací v prestižních Radio_Head Awards v kategoriích Album roku (cena fanoušků), Album roku (cena kritiků) a Nováček roku. Zapiště si za uši, že rok 2011 patřil slovenským Portishead, Gwerkově, jejíž inteligentní produkce je pastvou pro hlavu i pro duši.

---

CZ | žánr: alternative rap

Nebýt Bonuse, který na Kyklos Galaktikos upozornil jednak v Medúze, ale hlavně v nedávno vydaném rozsáhlém rozhovoru, o talentované hiphopové kapele by se vůbec nevědělo. Přitom projekt hudebního skladatele, divadelního režiséra a performera Jana Buriana patří v tuzemsku k vůbec nejkvalitnějším zástupcům alternativního rapu. Kromě Buriana tvoří Kyklos Galaktikos i dvojice studentů - Jaroslav Hrdlička a Vojtěch Vaněk. Na aktuálním albu "Osa dobra" (stahujte zdarma zde) se ale podílela i řada hostů... Určitě věnujte tomuto mladému jménu pozornost, dá se předpokládat, že jeho renomé ještě výrazně poroste.

Kyklos Galaktikos - JuDr.Mgr.PhDr.Csc

---

---

SK | žánr: laptop art-pop | Facebook.com | Musicserver.cz

Pjoniho netřeba sáhodlouze představovat, ve spojení s Ink Midgetem zvítězil na jaře v žebříčku mladých nadějí, následně spolu tukani z lesa vydali EP a před několika hodinami - a to myslím doslova - zvřejnil Pjoni i svou debutovou sólovou nahrávku "Cloud No Raisins". Na ni ale zaostřeme až v některém z následujících pokračování našeho seriálu, tentokráte si představme projekt Lowii: "Ide o spojenie melancholických a nostalgických plôch, s miestami tvrdými beatmi a miernou zvukovou deštrukciou. Avšak hlavné špecifikum Lowii spočíva v koncepte, kde obraz ovplyvňuje zvuk a tento zvuk spätne pretvára obraz. Živá maľba Kataríny Sido zasahuje a pretvára zvuk, ktorý za použitia rôznych mašiniek, laptopu, violončela a svojho hlasu vytvára Jonatan Pastirčák aka Pjoni. O prepojenie týchto dvoch elementov sa stará Igor Rjabinin, ktorý naprogramoval zachytávanie tohto procesu maľby do projekcie. Zároveň ho prevádza do MIDI signálu, ktorý ovplyvňuje zvuk. Výsledkom je vizuálny aj hudobný zážitok, pričom obe zložky sú v symbióze a harmónii."

---

CZ | žánr: alternative rap | Facebook.com

MC Gey = budoucnost českého hip-hopu. A že už takových jmen před rovnítkem bylo? Ukažte mi jediné, které se Geyovi opravdu vyrovná. Novogeneračním rapperem se nemůže stát náhodně vygenerovaný kluk, který si o sobě myslí, že se jako rapper narodil, spíše ten, kdo si je jistý, že se rapperem nenarodil. A právě to je příklad Geye. Než na něj a jeho prosincové album "Imaginárium naprosto běžných podivností" zaostříme v následujících týdnech v regulérní recenzi, sluší se seznámit vás s jeho přednostmi a ctnostmi. Útočí na tupé stádo, nikoliv přehnanou či přehranou agresí a invazivním rapem, ale vtipy na (a za) hranicí standardního vkusu, zkrátka když MC Gey jednou otevře pusu, vy ji už nikdy nezavřete.

---

CZ | žánr: punk-rockʼnʼroll | Facebook.com

Mít tak nepřehlédnutelnou frontwoman, jakou je na první pohled a poslech Marika, lze označit za základní stavební kámen úspěchu. I když, čím se vlastně měří úspěch v ranku panku? V sobotu 28. ledna pokřtil česko-slovensko-americký projekt Super Pilot své debutové album "Songs For Dogs", kde jinde než v podzemí, na zakouřené, zaplněné Sedmičce. Pokud se vám kontroverzní produkce pro zákazníky a zákaznice Punktury líbí a máte mezi oblíbenými filmy zařazený snímek "Chaostage - We Are Punks", jistě uznáte, že je dobře, že Super Pilot už pět let dýchají, a že bychom si je měli hýčkat, protože tolik opravdového, nefalšovaného, nevykalkulovaného, neprvoplánového panku se v Česku nevidí a neslyší mnoho.

---

---

CZ | žánr: indie | Facebook.com

"Zvuk Voodooyoudo je z části ovlivněn zvukem americkým a britských kytarových formací přelomu osmdesátých a devadesátých let jako Ride, My Bloody Valentine, Stone Roses, The Cure, Sonic Youth nebo Pixies, ale i současnými americkými indie kapelami Minus the Bear, The Dismemberment Plan, Tokyo Police Club, The Photo Atlas a dalšími," představuje své vzory a zdroje inspirace indie kvarteto s psychedelickým názvem Voodooyoudo. Energie, která doslova sálá z jeho loňského EP "Forever Fading Fame", zatím zůstává - vyjma Vice komunity - zcela bez povšimnutí médií a mimobrněnských fanoušků a fanynek, což je věčná škoda, protože Voodooyoudo patří mezi ty kytarovky, které je radost poslouchat.

---

SK | žánr: punkstep hip-hop | Facebook.com

Za zlověstně vyhlížejícím jménem Zlokot stojí Losos z kapely NoiseCut, Stanka Apfelová z Got Blue Balls, Mario Marcinek z Nourish My Fame a Pavol Remiaš aka Albert Arkier, kterého znají příznivce rapu nejvyšší jakosti jako striktního Lyrika. Zlokot bývají často nazýváni slovenskou superskupinou, a letos se od nich očekává debutová deska. "Na albume bude môcť ctený poslucháč počuť jednotlivo či zmiešane rôzne vplyvy a štýly, ako sú punk, elektro, pop, dub, dubstep, rap, disko, industriálne vplyvy," představuje se Zlokot. Že se může v případě debutu jednat o jednu z událostí sezóny dokazuje už návykový singl "Môj malý biznis 2".

Zlokot feat. Juraj Benetin - Môj malý biznis 2

---

CZ | žánr: 8-bit hybrid decadent | Facebook.com | Musicserver.cz

On žije v Londýně, ona v Ústí nad Labem. Poslouchají ostrovní indie, 8bit ala Bondage Fairies, ale i tuzemské Kazety. Jsou retro, vintage, trendy, aniž by o všechny ty škatulky reálně stáli. Sečteme-li dohromady jejich věk, bude to něco málo přes třicet let a každým songem se lepší a jsou lepší a lepší. Tak jsem vloni představoval Bit Band v žebříčku, kde se umístili na 21. pozici. Od té doby Viki a Voodoo dorostli dost možná do elitní desítky. Ocenění, neocenění. V jejich tvorbě je znát progres, a to se cení. Během druhé poloviny loňského roku absolvoval Bit Band desítky živých vystoupení a přímý kontakt s publikem zásadně urychlil jeho vývoj. Na místo kvantity zaostřili V+V na kvalitu a na vzájemnou kompatibilitu. Bit Bandu v cestě za slávou nic nestojí, s přihlédnutím k jejich věku, snad jen oni sami. Vyvarují-li se do budoucna pubertálním veletočům a nechytnou-li se špatných lidí v pozadí, můžou se stát stálicí a výkladní skříní tuzemské elektroniky.

2149226193 Bit Band - Good Time

Produkuješ písně, skládáš básně, tvoříš grafiku. Boříš mýty o soudobých devatenáctiletých klucích. Jaké další činnosti kromě zmíněných vykazuješ?

Voodoo: Momentálně končím střední uměleckou a mentálně se připravuju na univerzitní život, což mi zabírá většinu zbylýho času co mám. A taky se chystám udělat desku s jedním hudebním publicistou. (smích)

A Viki?

Viki: Píšu prózu, pozoruju lidi a kritizuju svět kolem sebe.
Voodoo: Myslím, že hlavní prioritou Viki je v současnosti taky hlavně škola a samozřejmě odolávání nájezdníkům.

Nájezdníkům?

Voodoo: Zamilovaným fanouškům Bit Bandu, kteří si dávají její fotografie na plochu. (smích)

Kde a za jakých okolností došlo ke spojení ústeckolabské zpěvačky a londýnského producenta?

Voodoo: Moc dobře si pamatuju, jak jsem na Viki narazil před nějakýma dvěma lety v jedný pozérský skupině na Facebooku a dali jsme se do virtuální konverzace. Časem mi poslala svojí nahrávku coveru na "Holiday" od Metronomy a naše přátelství začalo mít konkrétnější obrysy. Hned jsem věděl, že s tak talentovanou holkou musím nějakým způsobem spolupracovat. Udělal jsem remixy několika jejích vokálů, z čehož vznikl náš vůbec první song. Následně jsme založili profil na Bandzone a po pár měsících už jsme měli sehraný styl práce, který nám ostatně zůstal dodnes.

Jak probíhá tvorba tracků? Nejprve vyexpanduješ do Ústí podklad nebo Viki posílá svůj poklad do Londýna?

Voodoo: Vždycky, když utvořím hudbu, se kterou je má silně perfekcionistická povaha stoprocentně spokojená, zasílám Viki beat, a když ji baví, obratem mi nahraje zpěvy. A zatímco nahrává, já dělám cover singlu a následně výsledek zavěšuju na net. Často je to práce jen na pár hodin. Takový udělej si sám, doma, v pokojíčku. (smích)

2149226193 Bit Band - Flying

Používáš kromě čistě digitálních postupů i nějaké analogové? Co synťáky?

Voodoo: Prozatím nebyl budget na to, abych si koupil synth, jsem tak odkázaný na plug-iny, který do jistý míry plní roli plnohodnotných synťáků. Máme ale do budoucna v plánu oživit koncerty tím, že při nich bude jeden z nás hrát na klávesy.

Kdy jsi se poprvé posadil před sklo softwarového programu?

Voodoo: Přibližně před třemi lety, když jsem se rozkoukával po Londýně a začala mě inspirovat ta jeho signifikantní atmosféra. Už tehdy jsem skrze muziku filtroval ven vnitřní pocity a to zůstalo beze změn dodnes. Baví mě vyjádřit se jinak než skrze tradiční propriety - papír a tužku, baví mě ty jiný, nevšední postupy.

Odkdy zpíváš, Viki?

Viki: Už od mala jsem jezdila s otcem po turné s jejich kapelou a nesmírně mě lákalo něco takovýho taky jednou provozovat. Učila jsem se na klávesy, ale byla jsem líná docházet na nauku, tak jsem začala zpívat. Inspiroval mě tehdy Tuzexův vesmírný vokál.

Nejste úplně typickým VICE projektem, přesto máte k hipsterům blízko. Nebo snad daleko?

Voodoo: Na hipster.cz je hipster definován jako ten, který ví; ten, který patří k partě. Já nevím a k partě nepatřím. Ta věta, osvětlující význam slova hipster mi zní naprosto cize. Je to něco, co bych nikdy nijak nepodporoval. Jsem zastáncem originality a individuality. Většina hipsterských záležitostí na mě působí jako neustále se opakující klišé. Zacyklená póza.

K jakým subkulturám tedy inklinujete?

Voodoo: Jelikož jsme oba vychovaný tak, abychom vzhlíželi k nezávslým českým i zahraničním umělcům, nedokážu nás nikam blíže zařadit.

Pokus se tedy alespoň definovat spojení módy a hudby. Jak moc spojenými nádobami móda a hudba jsou?

Voodoo: Tak třeba náš outfit je zásadně ovlivněn hudbou a prostředím, ve kterém se pohybujeme. Vždycky jsem se snažil nepatřit do davu a Viki je na tom naprosto stejně. Podle mě je hudba a styl jedna naprosto nerozlučitelná věc.

2149226193 Bit Band - Look Into The Sun

V jaké fázi činnosti se dnes Bit Band nachází?

Voodoo: Vloni na jaře se přes nás přehnala jedna z vln mediálního i fanouškovského zájmu...
Viki: Teď se snažíme především koncertovat, aby nás lidi nevnímali jen jako internetový hokus pokus dvou infantilních individuí.

Razíte teorii, že je lepší rozprostřít více singlů do různých časových období než zaostřit s jedním vyprodukovaným albem. Neplánujete konečně plnohodnotný debut?

Voodoo: Na strategii každotýdenního, každoměsíčního vypouštění singlů, jsme se s Viki dohodli už na počátku existence našeho projektu. Každou písní se více a více sehráváme a rozvíjíme. Přesto už máme v těchto dnech debutovou desku rozdělanou, ale pořád se hlavně snažíme co nejvíce hrát naživo...

Dle počtu vykouřených cigaret na vašich koncertech je lehké se dovtípit, že ani jeden z vás není při živých konfrontacích s publikem ve své kůži - mizí každým dalším vystoupením tréma nebo se stav nemění?

Viki: Cigaret a piv ubývá a modřin a zvrknutých kotníků přibývá, takže jsem myslím na dobré cestě. (smích)
Voodoo: Viki už si zvykla a myslím, že je úplně v pohodě. Bohužel mě brzdí v častějším koncertování vzdálenost Londýna od Česka, takže za sebe tak úplně mluvit nemůžu, ale takový tý křečovitosti jsem se snad už taky zbavil.

Kde se o tom můžeme přesvděčit v nejbližší době?

Voodoo: Hrajeme v Plzni, Ostravě, Brně, Ústí nad Labem a mnoha dalších městech. Bližší informace o nás a přesná data a informace o vystoupeních jsou na naší fanouškovský stránce na Facebooku.

2149226193 Bit Band - Fall In Love

---

Pokračování seriálu Nová generace vyjde začátkem března.