Původně ohlášená Incheba aréna byla nedlouho před koncertem vyměněna za smíchovský klub MeetFactory, což se v očích mnoha návštěvníků jevilo jako pozitivní krok, který vrátil kapelu zpět do klubové atmosféry. I řešení vstupu se tvářilo jako velice promyšlené a příjemné, protože se vstupenky kontrolovaly venku, kde bylo i dostatek prostoru na čerstvém vzduchu pro případné tolerantní kuřáky. Vše se tedy zdálo být v nejlepším pořádku. Dokud se neukázaly strašlivé slabiny zvoleného prostoru.

Dokud na pódiu předváděli svou parádní show pražští Gangnails, bylo na sále k žití, ale krizová situace nastala v předsálí, kde se štosovala neskutečná fronta na šatnu a záchody. Pražská formace podávala důkaz o tom, že patří k tomu nejlepšímu, co česká nezávislá scéna může nabídnout. Navíc bubeník Vinca opět ukázal, že patří k naprosté extratřídě v rámci střední Evropy. Jenže tento večer nepatřil jemu, ale kapele z Bostonu.

Dropkick Murphys vlítli na pódium po deváté hodině s mocným otvírákem "Hang Em High" a sál se stal horoucím peklem, za které by se nemusela stydět ani IRA. Teplotní rozdíl mezi předsálím a sálem vzrostl o nějakých patnáct stupňů a cesta ze sálu se stala obtížnou nevratnou, protože probít se zpět na ztracené pozice bylo takřka nemožné. Smutným důsledkem bylo i to, že z dálky na pódium takřka nebylo vidět. Velice dobře postřehnout však šel kotel pod ním, kde se točilo pogo nevídaným způsobem. Kapela valila do davu jeden hit za druhým s výrazným akcentem na poslední zářez v diskografii. Navíc je jejím dobrým zvykem, že nehraje na šňůrách neustále stejné sety, takže nikdo nemohl pořádně vědět, co přijde.

Přišlo toho více než dost, i když největší ohlas měl filmový megahit "Shipping Up To Boston", na druhou stranu chyběla třeba "Tessie", ale i tak bylo slyšet dost spokojených hlasů hodnotících vystoupení daleko lépe než to předchozí z roku 2008. Nebylo divu, protože nejnovější materiál je opravdu silný a pecky jako "Irish Rover" nebo "Going Out In Style" proložené klasikami jako "Blackout" nebo "Boys On The Docks" mají zničující účinek. A když v přídavku zazněla "TNT" od AC/DC, peklo dostoupilo vrcholu.

Je ale nutno říct, že nasazení kapely a výběr songů bylo zdaleka to nejlepší, co se dalo najít. Zvukař kapelu v prostoru úplně zazdil, takže i přes relativní čitelnost se z reproduktorů valila placka, které místy dost výrazně chyběla dynamika. Merchandise nebyl ani hanebný, dvě mikiny, asi pět triček a dvě čepice? To na tom byl zdaleka lépe stánek Gangnails. Nejeden smutný fanoušek jen marně hledal hromady zboží z kapelního e-shopu a totální absence hudebních nosičů byla nepochopitelná úplně. Na konci turné by se vybrakovaný merch dal pochopit nebo omluvit, ale u druhé štace šňůry to opravdu zamrzí.

Co říci závěrem? Kapela předvedla nejen dobrý koncert, nýbrž velmi dobrý koncert, ale zamrzelo dost věcí okolo, počínaje nedobrým zvukem, hanebným merchem a prostorem, který absolutně nezvládl pojmout kapacitu a parametry podobného koncertu. Nakonec je velká škoda, že návštěva nebyla natolik důstojná, aby zaplnila původně plánovanou Inchebu, kde by se s celou show dala svést určitě mnohem důstojnější bitva.