Těší mě, pane Jamesi

17.09.2001 05:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

Britská kapela James oslaví zanedlouho dvacet let své činnosti, což je samozřejmě dobrá chvíle pro vydání nového alba. Jmenuje se "Pleased To Meet You" a ač na něm kapela za dohledu Briana Ena jemně experimentuje, hlavními tahouny jsou stále kytary a výborné melodie.
7/10

James - Pleased To Meet You

Celkový čas: 48:05
Vydavatel: Universal
Už to nebude trvat dlouho a James oslaví dvacet let svého trvání. Za sebou mají kupu desek, několik hitů (navždy spojena s nimi určitě zůstane písnička "Sit Down"), ale co mají před sebou? Aktuální album "Pleased To Meet You" signalizuje, že kapela rozhodně ještě nepatří do starého železa, ale své nejlepší roky má pravděpodobně za sebou. I když nikdy neříkej nikdy.

Novinku produkoval mistr ambientních ploch Brian Eno, se kterým kapela spolupracovala už v minulosti, a nutno přiznat, že v některých písničkách je jeho vliv velmi patrný. Z celé desky však na vás dýchne duch (ne tak dávné) minulosti, ani ne tak zvukem či aranžemi, které částečně reflektují současný hudební vývoj, ale spíše celkovým pojetím jejich hudby. Vzpomenete si na doby, kdy hitparádám vévodily kytarové kapely, které uměly psát skvělé skladby. James sice stále píší skvělé skladby, ale už jich není tak moc.

První polovina desky téměř nemá chybu - úvodní "Space" začíná dlouhou ambientní plochou, která se ovšem rozjede v typickou jamesovskou písničku s nádhernou klenutou melodií. "Falling" Down šlape jako hodinky, kytary vše ženou kupředu, "English Beefcake" je ozvláštněna houslemi a trošku tanečnějším rytmem (přičemž za ní se skrývá "utajená" dvouminutová písnička, kterou po textové stránce tvoří jen jedna věta, hudba však stále graduje, hodně příjemný bonus), "Junkie" je asi nejpsychedeličtější nahrávkou alba, jejíž pomalé tempo se vám dostane pod kůži a zkreslený zpěv zasáhne ještě hlouběji. Jenže dále už to až tak skvělé není, i když povedené písničky se ještě najdou, ať už to je skočnější "Give It Away" nebo první singl "Getting Away With It (All Messed Up)". Jenže protikladem k nim je naprostá bezradnost v titulní téměř šestiminutové skladbě, nudná "Senorita" a další ne až tak dobré písničky.

Nové album James je deska hlavně pro nostalgické typy, kteří smutní po britských kytarových kapelách. I když se skupina svým zvukem samozřejmě posunula někam jinam, stále je jejím hlavním východiskem chytlavá melodie a kytary. James prostě jen natočili další dobrou desku. Je to málo?

(P.S.: Britská verze alba obsahuje další dvě skladby - "Gaudi" a "What Is It Good For", evropská verze byla asi pro ostrovany příliš krátká...)


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY