Manic Street Preachers, rockové trio z Walesu, si zřejmě dá trochu oraz, a tak není špatný nápad připomenout si posledních dvacet let existence kapely obsáhlým výběrem singlů. Dvoudisková kolekce dostala název "National Treasures (The Complete Singles)".
9/10
Manic Street Preachers - National Treasures (The Complete Singles)
Skladby: CD1 - Motown Junk, Stay Beautiful, Love's Sweet Exile, You Love Us, Slash 'N' Burn, Motorcycle Emptiness, Theme From M*A*S*H (Suicide Is Painless), Little Baby Nothing, From Despair To Where, La Tristesse Durera (Scream To A Sigh), Roses In The Hospital, Life Becoming A Landslide, Faster, Revol, She Is Suffering, A Design For Life, Everything Must Go, Kevin Carter, Australia / CD2 - If You Tolerate This Your Children Will Be Next, The Everlasting, You Stole The Sun From My Heart, Tsunami, The Masses Against The Classes, So Why So Sad, Found That Soul, Ocean Spray, Let Robeson Sing, There By The Grace Of God, The Love Of Richard Nixon, Empty Souls, Your Love Alone Is Not Enough, Autumnsong, Indian Summer, (It's Not War) Just The End Of Love, Some Kind Of Nothingness, Postcards From A Young Man, This Is The Day
Vydáno: 31.10.2011
Celkový čas: 77:16 + 75:12
Vydavatel: Sony Music
Opakování úvodem:
Manic Street Preachers se původně jmenovali Betty Blue a vznikli ve velšském Blackwoodu v roce 1986. V aktuálních sebraných spisech "National Treasures (The Complete Singles)" se kromě singlu "Suicide Alley" už ze srpna 1988 (těsně před tím se ke kapele přidal kytarista a textař Richey Edwards) nachází všech třicet osm singlů Manics od nealbového "Motown Junk" (1990) až po letošní novinku "This Is The Day", což je coververze The The, jen tak pro pořádek.
Je tu ještě jedna coververze, jak je jistě známo všem, kdo se o Preachers zajímají - "Theme From M*A*S*H (Suicide Is Painless)". Znamená to, že se zde shromáždily i písně, které nevyšly na řadových studiových albech skupiny. To je i případ "The Masses Against The Classes" nebo "There By The Grace Of God", jež se objevila na minulém výběru "Forever Delayed" (2002), což byla na rozdíl od nynější kolekce sbírka největších hitů. Je to nutno zmínit, protože úplnost je jedním z kritérií hodnocení výběrových alb. Tady je dalším pozitivním argumentem remastering všech nahrávek (záleží na vašich uších, zda vám nový mix bude lahodit - autor recenze je spokojen) a booklet se skvělými fotkami.
Manic Street Preachers byli na našich stránkách vždy velmi vysoce hodnocenou a ceněnou kapelou (zajímavost - nejvyšší hodnocení zde svého času měla rozporuplně přijatá deska "Lifeblood", která byla možná nejpopovější v historii uskupení). Důvod je jasný: i když si odmyslíme vše, co se kolem Manics za posledních dvacet let dělo, byli přijímáni a uznáváni širokým spektrem posluchačů, protože zkrátka vždy měli skvělé písničky, ať punkově naštvané nebo s popem koketující. Ukazují to i dva disky "National Treasures", na nichž je hezky patrné, jak se kapela hudebně vyvíjela. Od přímočaře brousící úderky přes smutné období po zmizení Richeyho až po vyspělou rockovou skupinu držící si vysoký standard.
Manic Street Preachers toho už mají za sebou tolik, že by o nich mohl vzniknout velice zajímavý film. Pokud se budeme držet jen hudby, osobně se mi nejvíce zamlouvají nahrávky tria z poloviny devadesátých let, paradoxně právě poté, co Manics přišli o Edwardse. Výsledkem byla dvě nejlepší alba "Everything Must Go" a "This Is My Truth Tell Me Yours". Nynější sbírka singlů se dá zhodnotit jen jednou jednoduchou větou - na těch dvou našlapaných discích není ani jedna slabá písnička.