Za vším hledej ženu v tomto případě jaksi neplatí - nebýt Davida Gilmoura z Pink Floyd, možná by label EMI mladičkou Kate Bush nikdy neobjevil. Tato muzikantka se narodila 30. července 1958 jako Catherine Bush a nemalý vliv na její hudební kariéru měla její matka, která tancovala irské tance, a starší bratři John a Paddy, kteří byli členy lokální folkové scény v Kentu. Kate se brzy nadchla pro různé formy umění, které posléze prosakovaly do její vlastní tvorby a prezentace sebe samotné, vždy chtěla mít maximální kontrolu úplně nad vším. Debut "The Kick Inside" byl hotov v roce 1978, kdy jí bylo pouhých devatenáct let. Již tehdy ohromila svým talentem, který v ní dřímal a který dozrával s každým dalším vydaným albem. Pěkným souhrnem tohoto počátku je pak zatím jediná hitová kompilace "The Whole Story" z roku 1986.

Od druhé poloviny osmdesátých let se mezi jednotlivými deskami začaly protahovat prodlevy. Nejdéle fanoušci čekali na dvojalbum "Aerial", tehdy to bylo téměř dvanáct let. Proto ohlášení vydání desáté (kulaté) řadovky "50 Words For Snow" po letošní "Director's Cut" přišlo jako nečekaný záblesk, šok (v dobrém slova smyslu). Svým odkazem ale již stihla ovlivnit celé generace zpěvaček, včetně Tori Amos, PJ Harvey, Alison Goldfrapp, KT Tunstall nebo Florence Welsh (Florence + The Machine). Za vše může její charismatický a osobitý hlasový projev, cit pro detail, kompozici a v neposlední řadě její nadhled nad věcmi všedně nevšedními. To, že se stala nejúspěšnější britskou interpretkou posledních třiceti let, se nestalo pro nic za nic, v Kate je pevně ukotven velký tvůrčí potenciál a zároveň je vše uschováno pod slupkou opravdové skromnosti.

KT Bush Band, který si Kate Bush sama sestavila, se podílel na studiových sessions debutu "The Kick Inside". I když jí tehdy bylo devatenáct, deska obsahuje písně, které vznikly v době, kdy dosáhla teprve věku třinácti let. Label EMI protežoval singlového vydání rockovější "James And The Cold Gun", Bush si však vydupala lyrickou baladu "Wuthering Heights" a udělala dobře. Song se totiž probojoval do čela ostrovní singlové hitparády, a ona se tak stala první Britkou, která obsadila její vrchol. Neméně dobře se dařilo "The Man With The Child In His Eyes", za kterou získala Ivor Novello Award následujícího roku v kategorii Outstanding British Lyric.

Už tak v útlém věku způsobila velký rozruch a dokázala, jak již bylo řečeno, odzbrojit svým rozhledem a zaujetím všelijakými formami umění, literatury a filmu. Tyto vytříbené bloky témat se staly ústřední inspirací, které jsou popsány jen útržkovitě. Kate není zastáncem početných rozhovorů, kde by vše více objasnila a rozvedla do detailu. Důkladný návod k jejím skladbám tak najdete různě na internetu od jejích oddaných fanoušků. "The Kick Inside" vyšlo paradoxně v šesti odlišných přebalech s různými motivy (nebo změnami, kam se hrabou dnešní limitované edice!), sběratelé tak museli shánět verze z UK, USA, Kanady, Japonska, bývalé Jugoslávie nebo Uruguaye (ta byla na aukčním portále eBay ceněna nejvíce - stála přes čtyři sta liber).

"Lionheart" vyšlo necelých devět měsíců po vydání debutu "The Kick Inside" a celé vznikalo mimo Velkou Británii, přesněji v Nice na francouzské Riviéře. Kate na něm pokračovala v nastoleném režimu svého pojetí písní. "Hammer Horror", "Wow" a "Symphony In Blue" se staly lákadly na toto album, po kterém Kate Bush odjela své jediné turné za celou kariéru. To dostalo příznačný podtitul "The Tour Of Life". Během večera vždy vystřídala sedmnáct kostýmů, tančila a ve velkém rozsahu používala radiový mini mikrofon. Od té doby se sem tam ozve náznak, že budou nové koncerty, ale to je vždy dementováno a Kate vystupuje jen sporadicky a většinou na charitativních akcích.

V "Kashka From Baghdad" projevila soucit s homosexuální menšinou a nazpívala portrét gay páru, který byl odloučen pro svou orientaci z rodiny a okruhu přátel. Ve velkém pak kritizovala přístup nahrávacích společností, které podle ní občas nešetrně zacházejí s interprety. To byl evidentně důsledek rychlého sledu dvou desek a stresujícího období, které Kate v té době prožívala.

Na tomto albu se Kate zařadila mezi první odvážlivce, kteří používají Fairlight CMI (Computer Music Instrument) - počítačový syntezátor (použila jej i při natáčení doprovodných vokálů pro třetí bezejmennou desku Petera Gabriela) -, automatického bubeníka a klávesy, což "Never For Ever" dodalo různé zvukové diverse. "Never For Ever" se zapsalo do dějin už jen tím, že se dostalo na první příčku britského žebříčku coby první sólo opus zpěvačky; pro japonský trh byl opět pozměněn obal.

I tentokráte zůstala věrna svému nadhledu a zájmu o literaturu a filmy, které ji stále více fascinovaly a inspirovaly. Trhákem se stala dramaticky vystavěná kráska "Babooshka" (byl to nejprodávanější singl z "Never For Ever"), rockově našlápnutá "Violin" má stále své kouzlo, stejně tak nádherné "Breathing" nebo "Army Dreamers". Druhá zmíněná se nesla ve valčíkovém rytmu a třeba Patrick Wolf si ji oblíbil natolik, že jí dal zcela nový kabát pro účely charitativní kompilace "Peace" Amnesty International. V listopadu roku 1980 Kate taktéž přichystala svůj první vánočně laděný singl "December Will Be Magic Again".

Na "The Dreaming" se Kate drobet odvázala a natočila svou nejexperimentálnější součástku jinak ucelené diskografie. Opět pracovala s Fairlight CMI, mnozí kritikové jí však vyčítali, že album bylo zbytečné přeprodukované (díky tomu se i posunulo datum vydání). Jeho komerční ohlas v Británii nebyl až tak veliký, ale i tak se s "The Dreaming" povedlo Kate Bush výrazněji vstoupit na americký trh.

Co však zůstalo, byla silná témata v textech. "Pull Out The Pin" plnil funkci jakéhosi dokumentu o válce ve Vietnamu, její vizualizace starých kriminálek se vtěsnala do "There Goes A Tenner" a třeba "Get Out Of My House" vzešla z inspirace knihou "The Shinning" Stephena Kinga. Na obalu se Kate nechala vyfotit s dvojníkem Harryho Houdiniho (na desce je i song tohoto jména) a tvrdí, že chtěla prostě dát dohromady "šílené" album. To se jí evidentně povedlo do puntíku.

"The Hounds Of Love" bylo náročné na přípravy a výdaje finančních vstupů, nakonec se vyplatilo, úspěch byl hmatatelný na obou stranách Atlantiku. Výsledkem bylo ucelené album o dvou částech, na kterém Kate Bush dozrála ve znamenitou skladatelku; vybudovala si i své první 24stopé nahrávací studio. "The Hounds Of Love" je komplexní nahrávka, která nese punc nadčasovosti. Ihned po vydání v Británii svrhla z čela žebříčku "Like A Virgin" Madonny a v různých anketách se toto LP pravidelně umísťuje na vrchních příčkách obliby, v roce 1998 je třeba magazín Q zařadil na čtyřicáté osmé místo v listu Nejlepší britské album v historii, o dva roky později bylo ještě o dvacet osm stupínků výše.

První část byla pojmenována podle songu "Hounds Of Love" a byla to ta popovější polovina, na které jsou hned čtyři singly bodující v hitparádách. Největší pozornost na sebe poutaly "Cloudbusting" a asi největší zpěvaččin hit "Running Up That Hill (A Deal With God)". Ten si do své parády vzali i Placebo, kteří z něj udělali potemnělý hymnus, a vzbudili tak opětovný zájem o tuto píseň. "The Ninth Wave" je osamocené album (Kate Bush chtěla natočit dvě rozdílné desky najednou a každou vydat na jedné straně vinylu) a bylo pojmenováno podle předlohy "Idylls Of The King" lorda Alfreda Tennysona, který přiblížil příběh krále Arthura. Kompozice "Hello Earth" v sobě má zakomponován úryvek gregoriánského chorálu "Tsintskaro" v podání The Richard Hickox Singers. A sběratelskou raritou bude růžový desetipalec "The Hounds Of Love", který byl vydán u příležitosti Record Store Day 2011.

Na své šesté desce se Kate Bush věnovala vztahům a neopětované lásce. "Love And Anger" nebo "Never Be Mine" přesně zapadají do této tematické obraznosti, protipólem je tichá "Between A Man And A Woman". V ní se dočkáte černého humoru v jejím podání, píseň totiž pojednává o tanečnici, která se během jedné noci seznámí se šarmantním mužem, protančí spolu celou noc a ona ráno vedle sebe v posteli najde Adolfa Hitlera. V nastupující éře CD disků album vychází obohacené o bonus "Walk Straight Down The Middle", na vinylu je však ukončeno skvostnou "This Women's Work", která zazněla i ve filmu "She's Having A Baby". V několika písních hostuje bulharské vokální uskupení Trio Bulgarka. "The Sensual World" je nejprodávanější položkou v diskografii Kate Bush v Americe.

V roce 1990 vychází kolekce "This Woman's Work" o osmi discích, kromě všech doposud vydaných alb zde byly k mání dva stříbrné kotouče rarit, b-stran a prodloužených verzí několika singlů. Následně se Kate zúčastnila natáčení tribute kompilace "Two Rooms" (1991), kde známé tváře (Sting, George Michael, Sinéad O'Connor, Tina Turner a další) přezpívaly písně autorské dvojice Elton John & Bernie Taupin. Kate si vybrala "Rocket Man (I Think It's Going To Be A Long, Long Time)", kterému dodala reggae outfit, a pro singlové vydání pak ještě po svém přepracovala Eltonovu klasiku "Candle In The Wind".

"The Red Shoes" je velkou inspirací k filmu stejného jména, který v roce 1948 natočila dvojice Michael Powell a Emeric Pressburger; ti nafilmovali volnou adaptaci této pohádky z pera Hanse Christiana Andersena. K albu vznikl krátký hudební snímek "The Line, The Cross And The Curve", který sama Kate režírovala a zahrála si v něm hlavní roli frustrované tanečnice, zpěvačky, která podlehla moci magických tanečních střevíčků. Součástí tohoto krátkometrážního kompletu byla i většina videoklipů k jednotlivým singlům. Bush se zde realizovala v mnoha úrovních a opět ukázala svou bezbřehou náklonnost k baletu.

Sama však v tomto období prožívala nelehké a náročné období, byla to zkouška vlastní psychiky, nečekaně jí totiž zemřel její blízký spolupracovník a kytarista Alan Murphy a v neposlední řadě její matka Hannah. S orchestrálními aranžemi vypomohl uznávaný Michael Kamen a mezi hosty se během natáčení mihli Eric Clapton, Prince nebo třeba Jeff Beck. "The Red Shoes" je konceptuální deska, soundtrack s patrnou dějovou linií. "Rubberband Girl", "And So Is Love" nebo "Eat The Music" byly asi nejvíce napěchované emocemi a těmito kontrasty mezi realitou a světem pohádky "Červené střevíčky", avšak ona romantika byla přetažena posmutnělým sametem a posypána trny naléhavosti.

Dvojalbum "Aerial" přerušilo dlouhé čekání na novou nahrávku. Kate Bush to ospravedlňovala zdlouhavým a náročným procesem natáčení, ale hlavně se chtěla naplno postarat o svého syna Bertieho (jemu je i věnován song stejného jména) a dopřát mu plnohodnotné a normální dětství, aby se o výchovu nemusely starat najaté chůvy. Zároveň hledala klidné místo, kde by mohla mimo záběr médií v poklidu a nerušeně pracovat. Odstěhovala se tedy mimo žár velkoměsta. Samotné "Aerial" pak svou strukturou může připomenout desku "The Hounds Of Love", album se totiž skládá ze dvou částí - "A Sea Of Honey" a "A Sky Of Honey".

Svou rozmanitostí se album asi zařadí k nejvíce multižánrové kolekci v celé diskografii této dámy. Zní tu folk, reggae, flamenco, pop, vážná hudba renesančního charakteru a její vlastní pojetí art rocku. První vlaštovkou bylo skvostné rozpoznávací znamení "King Of The Mountain", to dalo šanci vzpomenout si, jak je Bush znamenitá skladatelka s jasně čitelným rukopisem. "Joanni" vzešla z inspirace příběhem Johanky z Arku a dojemná "A Coral Room" je o ztrátě vlastní matky z pohledu po určité době od jejího úmrtí. Druhá polovina je jakási symbióza jednoho slunného dne kdesi na venkově, od ranního rozbřesku po večerní západ slunce; finále této pouti je zakódováno v závěrečné dvojici skladeb "Nocturne" a titulní "Aerial". Na reedici je tento úsek smíchán do jednoho tracku pod jménem "An Endless Sky Of Honey".

Tato deska z pohledu některých fanoušků není brána až tak plnohodnotně jako další řadový opus. Kate se totiž rozhodla, že po svém přepracuje vybrané písně z dvojice desek "The Sensual World" a "The Red Shoes" (v poměru čtyři ku sedmi), že nad nimi udělá jakýsi nový střih v hřejivějších odstínech tónů a barev. "This Woman's Work" a další se tak dočkaly zcela nových verzí, občas se sáhlo i na úpravu slov nebo jejich sledu. To se asi nejvíce dotklo kompozice "The Sensual World", která zde figuruje pod názvem "Flower Of The Mountain". Díky tomu se Kate mohla vrátit k původní myšlence použít v jejím závěru výňatek z novely "Ulysses" (James Joyce) - to totiž tehdy před lety při řešení autorských práv neklaplo a muzikantka byla nucena dopsat na poslední chvíli vlastní verše.

"Director's Cut" zároveň vyšlo jako první počin jejího vlastního labelu Fish People. Kate Bush na něm nabídla s odstupem času zcela novou tvář svých písní. Jediným singlem se stala rozsáhlá "Deeper Understanding". Možná tak Kate chtěla dopilovat záměry, které dříve neuskutečnila, ale měla je někde popsané v poznámkách uložených kdesi na půdě. S odstupem půlroku od vydání je však patrný i jiný fakt: svým způsobem je to příprava na novinku "50 Words For Snow", pro svou komornost, střídmost, naplno odhalenou krásu jednotlivých melodií a jakýsi návrat k původním kořenům.