Tomasz Jacek Godoj, rodák z polského Rybniku, vzdáleného přibližně třicet kilometrů od Ostravy, vystupuje pod poněmčelým jménem Thomas a jeho nová vlast mu už tři roky líže nohy, totiž leží u nohou. Jeho aktuální album "So gewollt" je třetí studiovou nahrávkou od vítězství v SuperStar, kvalitativně se jedná o nejvýraznější počin, a to nejen Godojovy kariéry, ale vůbec celé historie německé mutace talentové soutěže.

Už debutová deska "Plan A" před třemi lety ukázala, že možnosti tu jsou. Německy mluvící země tehdy v prvních týdnech po vydání zachvátilo nefalšované šílenství, kdy každý chtěl mít svého originálního Godoje, ve výsledku tak byla premiéra naturalizovaného Němce natolik úspěšná, že se "Plan A" dočkal už po čtrnácti dnech pozlacení, následovaném brzkým poplatinováním. Celkem se (samozřejmě především díky supestářímu hajpu) prodalo přes milion výlisků premiérové nahrávky, což na mrtvém popovém trhu není vůbec špatná vizitka.

Thomas Godoj - Mensch (Herbert Grönemeyer cover)

Podobně smělé, milionové plány Thomas Godoj před vydáním aktuálního alba "So gewollt" rozhodně nemá. Sympatický, plachý srdcař, kterému k vítězství v SuperStar pomohly covery Jamese Blunta, Take That, Oasis a především Grönemeyerova procítěná balada "Mensch" si chtěl - jak již název nové desky odkazuje - natočit album jen tak, na truc hudebním publicistům, producentům, škarohlídům. Podle pomyslné šablony DIY se mu to ve finále opravdu podařilo. Mladý revolucionář tak nahrál jednu z nejosobitějších německých popových desek poslední dekády, přestože "So gewollt" nic extra převratného nenabízí.

V českém kontextu je tvorba Thomase Godoje jen dalším smutným důkazem, že na svou opravdovou SuperStar stále ještě čekáme. V tom německém, popovém, lze Godoje postavit na piedestal do středu scény. Muzikálně je mnohem vyspělejší než Juli, zároveň ale zní - i díky nízkému věku - méně sofistikovaně než jeho velký idol, Herbert Grönemeyer. Nová nahrávka "So gewollt" pak nabízí jen německy zpívané písně, což je ve výsledku veliké plus, protože angličtina angažovanému Polákovi Němci příliš nesluší.

Angažovanému? Ano, texty písní mají i sociálně-politický rozměr a charakter, třeba takový "Niemandsland" je velice vydařenou kritikou dnešní společnosti a evropské politické situace vůbec. Samozřejmě, fanynky osloví především zamilované songy, ovšem ani ty nemusí čpít patosem a kýčem na sto honů. Godoj o tom přesvědčuje třeba v singlu "Dächer einer ganzen Stadt", ve kterém emoce ukryl do uchu lahodící, lehce stravitelné poprockové podoby.