To, co naši pořadatelé považují za headlinery, hraje na německých festivalech nezřídka v odpoledních časech - ano, diváků je taky dost, ale ne tolik, jako když po setmění nastoupí někdo z německé smetánky. Při příležitosti festivalové sezóny, kdy někteří z vás pojedou za hudbu k našim západním sousedům, jsme připravili přehled deseti seskupení, které tam stojí za poslech...

Enuff, Peter Fox, ne, vlastně Pierre Baigorry - vlastním jménem. Jako Enuffa ho znají fanoušci kapely Seeed, jako pana Foxe zbytek německy mluvících zemí, které skočily na lep jeho songu "Alles Neu" a následně celé desce "Stadtaffe". Jeho pozice je v Německu tak silná, že vyprodává stadiony s třičtvrtěročním předstihem a vítězí v méně i více prestižních soutěžích s masivní podporou fans. Tomuhle Péťovi člověk uvěří i text, že chce domek na jezeře a dvacet dětí k tomu, a taky že sólovou dráhu bere jako definitivní konec se svou drogovou závislostí. A nabádá, že pokud zase začne, tak ať mu klidně uřežeme nohu.

V roce 2001 Peter začal mít problémy s mimikou, lékaři tehdy chybovali a určili mu špatnou diagnózu, o pár týdnů později ochrnul zpěvák na pravou část obličeje. Dodnes je to patrné a zpěvák se na vlastní přání fotografuje s fanoušky jen ve výjimečných případech.

Alles Neu

---

Nejnovější senzace na německé elektropopové scéně. Šest kluků z Drážďan založilo v roce 1998 kapelu Jack Of All Trades, pod jejímž názvem vydali v roce 2002 desku, ta ale propadla, stejně jako další dvě už pod současným jménem. V říjnu 2008 vypustili do rádií píseň "Allein, Allein". Ta způsobila takový poprask, že do dvou týdnů kotvila na první místě německé hitparády, kde se vyhřívala celých pět týdnů. S nejnovějším singlem "The Colour Of Snow" obsadili Polarkreis 18 druhé místo v prestižní německé soutěži Bundesvision Song Contest.

Allein, Allein

---

Fettes Brot. Nebo taky tučnej chleba. Už podle jména je docela jasné, že je s nimi sranda. Jsou jedněmi z hlavních představitelů německého old school hip hopu, kdy na začátku devadesátek válcovali hitpošky s písněmi "Nordisch By Nature" nebo "Jein". Léta plynula, chlapi stárli, ale humor si ponechali. Pravda, už je to spíš něco mezi hip hopem, soulem a popem, ale hitovky mají tak chytlavé, že z původní nálepky one-hit-wonder se můžou spíš nazývat oldies but goldies. A mimochodem: jejich píseň "Nordish By Nature" je nazpívaná v dolnoněmčině a je považována za hymnu mladých tohoto nářečí.

Da draussen

---

Na německé scéně není větších vtipálků, nebo mě alespoň nikdo víc nerozesmál než Deichkind. Nesmyslně pojmenovávají své desky a pak na nich dělají takový kravál, že člověk při poslechu jen kroutí hlavou, co jsou schopni tihle maníci nahrát a vydávat za zvuk. Do roku 2006 se o nich psalo jako o hiphopové kapele, teď se o nich píše jako o elektronické kapela. Jejich předposlední deska "Aufstand im Schlaraffenland", na které se k tomuto stylu přiklonili, vzbudila mezi kritiky nefalšované zhnusení. Paradoxně se na téhle desce nachází největší hit. S poslední desku "Arbeit nervt!" se už kritici nějak popasovali a smířili se s jejich hudební změnou. Poslední únorový týden zasáhla kapelu tragédie, jeden jejich člen zemřel, takže s Deichkind je to trochu nahnuté, ale věřme, že se z toho vyhrabou.

Remmidemmi Yippie Yippie Yeah (live Melt! 2006)

---

Nejlepší kapela vesmíru. Teda, tohle motto si nechala rozšafná pětice potisknout na trička a vesele jej vykřikují na svých vystoupením. Sice tím vykrádají služebně starší Die Ärzte, ale koho to bolí? Jejich pohádku, jak se díky svému desátému vystoupení v kultovním berlínském klubu SO36 stali předskokany Sex Pistols, znají ve východním Berlíně už všechny děti, stejně jako vědí, že vydáním jejich poslední desky "Limbo Messiah" vznikla v hlavním městě Reichu takzvaná Limbo Mania - xichty kapely se na lidi usmívaly na každém rohu, deska se uhnízdila na předních příčkách, vyprodali sedmnáctitisícový stadion Wuhlheide a vystoupení na Rock am Ring v roce 2007 bylo oceněno novináři za nejlepší live show.

Beatsteaks natočili parodii na "Some Kind Of Monster" od Metalliky, načež dobrá polovina fans to vzala vážně a začala si po fórech a jinde na stránkách vylévat své srdce, že se jejich oblíbená kapela rozpadá.

Let Me In (live Rock am Ring 2007)

---

Seeed patří k dalším pošukům, co se objevují na německé scéně, ale jsou asi opravdu jediní z tohoto článku, které můžou znát kdekoli na světě. Důvod? Kromě němčiny si to pějí chlapci i v světácké angličtině a pozor (!) v jamajštině, jako důkaz hovoří i nominace na cenu Grammy v kategorii nejlepší mezinárodní kapela. Jedenáctičlenný soubor funguje od roku 1998 a až na jednu změnu na dydžejském postu funguje pořád ve stejné sestavě. Úspěch se dostavil hned s první deskou "New Dubby Conquerors" a následující tři řadovky jen utvrzovaly pozici. Pánové v čele s Enuffem (Peter Fox) ale kromě úspěchu přičichli i k drogám, které je skoro stály to, co léta budovali. V roce 2006 vyhlásili neoficiální rehabilitační pauzu, která trvá doteď. Někteří z kapely vydali sólovky, jiní troubí na trumpety a saxofony jinde. Ale nebojte se, chystá se návrat. Velký návrat.

Ding

---

Tenhle klučina je takový německý Tomáš Klus. A údajně nejfešnější německý hudebník, ale víte, jak ty ankety chodí...Clueso, vlatním jménem Thomas Hübner, se na německé scéně objevuje už od roku 2000, kdy jezdil jako support slavných kapel. Tohle období trvalo do roku 2005, pak se sličný Clueso objevil v televizní soutěži Bundesvision Song Constest, stal se přes noc idolem dívčích srdcí a rok na to už jel samostatné turné. Prozatím poslední deska "So Sehr Dabei" vyšla v roce 2008 a jak jinak, zase to byl úspěch jako hrom.

Gewinner

---

Kapela, kterou proslavila soutěž německého megalomana Stefana Raaba. Juli v roce 2004 vydali singl "Perfekte Welle", který by asi jen tak prošuměl, kdyby si jej nevšiml jeden z hudebních dramaturgů a píseň nenasadil do vysokých rádiových rotací. Úspěch: Vědělo se, kdo jsou Juli. Neúspěch: Stejně rychle, jak se to vědělo, se také začalo zapomínat. Kapela to ale nevzdala a zúčastnila se populární německé soutěže Bundesvision Song Contest a s písní "Geile Zeit" ročník 2005 vyhrála. Rázem se jejich album "Es ist Juli" z třetí desítky vyhouplo na druhé místo albového žebříčku a následník "Ein neuer Tag" z roku 2006 se dokonce uhnízdil na místě nejvyšším. Škoda je, že už tři roky je u Juli ticho.

Geile Zeit

---

Berlínská skupina Mia. je asi největším kamenem úrazu všech Čechů, kteří jezdí na festivaly do Německa. Ne že by byli tak oblíbení, ale narazila jsem na fóra a články, kde se rozlícení návštěvníci zahraničního festivalu svěřovali, že pod názviskem MIA si představili spíš zpěvačku s britským přízvukem a ne pětičlennou bandu, kterou kočíruje doslovně excentrická Mieze Katz. Kapela vznikla v roce 1997 pod názvem Me In Affairs, z čehož později vznikla i zkratka Mia.. Největší pozornosti se jí dostalo ale až o šest let později, kdy vydali píseň "Was es ist", která tak nějak sympatizovala s levicovou politikou, což veřejnost odsoudila. Pak už to šlo jako po másle, následující deska "Zirkus" se vyhoupla na druhé místo v albovce a hitovka "Tanze der Moleküle" se taky nenechala zahanbit.

Tanz der Moleküle

---

Vášniví fotbaloví fanoušci, kteří nejednu píseň raději věnovali meruně. A vyplatilo se jim to. V roce 2006, kdy se konalo mistrovství světa ve fotbale právě v Německu, tihle tři sympaťáci zaplakali nad tím, že hymnu dostal na starost Herbert Grönemeyer, a ne oni. Proto, tak trochu z trucu, natočili Sportfreunde Stiller neoficiální hymnu pro fotbalový tým "'54, '74, '90, 2006", která se rozhlasovým dramaturgům natolik zalíbila, že ihned byla nasazena do nejvyšších rotací. V Berlíně na Potsdamer Platzu vyvěsili mega plaketu s názvem písně symbolizujícím roky, kdy Německo na mistrovství triumfovalo a mělo triumfovat, Coca-Cola ihned song zařadila jako podkres svých reklam a nové číslo jedna německého žebříčku bylo na světě. Pro velký úspěch vydali rok na to další desku, kterou opět první příčka nemohla minout. Letos se po dvou letech relativního ticha opět vrací, nikoli s řadovkou, ale s unpluggedem, který natočili až v New Yorku pro německou mutaci MTV, kde jim pomohli i britští The Subways.

'54, '74, '90, 2006

---

Mrtvé kalhoty versus Doktoři

Obě kapely vznikly v roce 1982, obě hrají punk a obě mají za sebou davy milujících fanoušků, kteří jsou schopni odpřísáhnout na holý pupek, že Die Toten Hosen nebo Die Ärzte jsou nejlepší skupina světa, ostatně druhá zmíněná to o sobě v žertu i prohlašuje. A jsou to právě tato dvě jména, která se v posledních dvou letech objevují jako největší headlineři německých, případně rakouských festivalů. Při položení dotazu, která z dvou kapel je lepší, nikdo nedokáže odpovědět. Podle Erica Landmanna, šéfredaktora hudebního měsíčníku Unclesally’s prý formace nejde srovnávat, i když obě dělají totéž. Die Toten Hosen podle něj jsou více seriózní, Die Ärzte ale zase oplývají humorem a nadhledem. Die Ärzte hrajou do karet vyšší prodeje desek, Die Toten Hosen více méně úspěšné zahraniční mise, načež v čele obou seskupení stojí výrazné osobnosti, jakými jsou Campino nebo Farin Urlaub, kteří patří k nejvlivnějším hudebním osobnostem Německa. Takže Die Toten Hosen vs. Die Ärzte hlásí vyrovnaný stav, na kterém se zřejmě do konce utkání nic nezmění.