"Racek" Tomáše Kluse je dravec a přilétl do Švandova divadla

18.10.2011 08:38 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Aktuální, čerstvě vydaný a po dnešku i čerstvě zlatý "Racek" je nejrozporuplnější deska Tomáše Kluse. Album, co sice nedrží pohromadě, ale v samém závěru obsahuje jeho nejkrásnější písničky. A křest ve vyprodaném Švandově divadle byl jedním z nejpříjemnějších hudebních zážitků letošního podzimu.

Live: Tomáš Klus

místo: Švandovo divadlo, Praha
datum: 17. října 2011
setlist: Dobrý mrav(enci), Přičichnutí alergikovo, Pocity, Pánubohudooken, Trigorin, Neklid, Dopis, Dno za dnem, LeHomoLe, Arkadina, Da.muklův meč, Nenávratná, Psáno u zpráv, Podléhnutí, Navěky, Panenka, Markétce, Vlastenci s hákovým křížem, Treplev, Nina, s kapelou Sobec, Sibyla, 17B, Čas, VeSmíru, Chybíš mi, bez kapely Malčik, Marie, Ať slunce pálí do písku, PanTofel, Až, Jednoduchá
Fotogalerie

Tomáš Klus, Švandovo divadlo, Praha, 17.10.2011
© Honza Průša, musicserver.cz
"Zahrajeme vám několik desítek písní v doprovodu nervozity a kapely Freudovy noční můry," uvedl koncert Tomáš Klus a nelhal. I když nervozitu na sobě nedával znát a z každé situace vybruslil hravě a lehce jak Pljuščenko při čtverném tulupu, zřejmě se nějaká dostavila. Nasvědčovaly tomu občas zapomenuté texty nebo kapodastr umístěný na jiný pražec (takže si v písničce "Treplev" na kytaru nezahrál). S pokorou a nadhledem sobě vlastním ale každý svůj přehmat okomentoval tak, že mu člověk nemohl nic zazlívat. Tomáš Klus si od prvního okamžiku získal publikum na svou stranu, a i když se interakce, k níž vybízel, nedostavila ("když budete chtít, klidně se na něco zeptejte, my vám třeba odpovíme,"), celé divadlo se bavilo a užívalo si skoro tříhodinové vystoupení.

A nebylo to vystoupení ledajaké. Z rukou Michala Horáčka, uvedeného Jirkou Kučerovským jako Petr Hapka, se křtila Tomášova aktuální deska "Racek", která za pouhé čtyři týdny prodeje zezlátla. V hledišti seděla často oslovovaná Tomášova maminka ("mamka už rudne, cítím problém" nebo "omlouvám se svojí mamce / za to že jí dělám ostudu... jak sis mě mamičko udělala / takovýho mě máš,") ale i teta, strýc a další (jakoby přijeli Hujerovi). A navíc se natáčelo DVD, což po některých vtipech nebo drobných nedokonalostech vždy připomněl Jirka Kučerovský hláškou "ono se to dá vystřihnout".

V rodinně pojatém vystoupení tak docházelo k tomu, co Klusovi perfektně funguje a umí nejlíp. Používal svou bezprostřednost, roztomilost (fakt jsem napsal TOHLE slovo?!), pohotově reagoval na veškeré podněty a perfektně se se svým parťákem doplňoval. A i to, co třeba na desce nefunguje a vůbec by na ní být nemělo ("Pánubohudooken"), se naživo snese a dokonce se přistihnete, že si písničku spolu se zpěvákem notujete a užíváte.

Tomáš Klus, Švandovo divadlo, Praha, 17.10.2011
© Honza Průša, musicserver.cz
Tomáš Klus jako písničkář funguje stejně dobře jako Nohavica v 80. letech minulého století a vlastně i dnes. Oba si hrají, co chtějí, zkoušejí nové skladby, nebojí se angažovanosti (dnes zazněla třeba novinka "Vlastenci s hákovým křížem"). Oba občas šlápnou vedle, oba fungují v nejrůznějších polohách od té nejlehčí (dnes třeba došlo na parodování Michala Davida) a zábavné, přes romantickou a milostnou až po silné, hluboké závažné skladby. Oba se nechávají inspirovat ruskými klasiky. A nejlíp jim sedí, pokud zůstanou písničkáři. Tak jsou svobodní, sví, volní a díky svému charismatu si můžou dovolit prakticky cokoliv. Třeba oslovit jednu z posluchaček a zazpívat jí píseň "Seděla v první řadě / bědovala - ten Klus nemá všech pět pohromadě".

Když ale nastoupila kapela Freudovy noční můry ve složení klávesová hráčka, bubeník, baskytarista a elektrický kytarista, proměnil se písničkář Tomáš Klus v pop-rockaře a nechal se dobrovolně svázat tímto hudebním tělesem. A i když došlo také na improvizace, stejně se kouzlo lehkosti, výjimečnosti okamžiku i vzájemného až spikleneckého propojení s obecenstvem ztratilo a šlo jen o přehrání několika sice dobrých, ale v tu chvíli náboj postrádajících písniček. V této plugged verzi nejvíc fungovala blok uzavírající "Chybíš mi".

Tomáš Klus, Švandovo divadlo, Praha, 17.10.2011
© Honza Průša, musicserver.cz
A i když se Tomáš Klus možná nechává někdy až příliš inspirovat svými vzory, na koncertě mu rádi všechno odpustíte. A tak se ani nedivíte, že největší divácký úspěch má krylovka "Malčik". Velmi dobře ale fungovaly i skladby inspirované Čechovem nebo promítání fotek politiků (Josefa Dobeše střídal příští čínský vůdce Si Ťin-pching) za zpěvu "v té zemi zvířecí / kde moc si střídaj zloději a vrazi" ze skladby "Psáno u zpráv".

Tomáš Klus odehrál první ze tří vyprodaných pražských koncertů s obrovským nasazením. Se třemi přídavky hrál skoro tři hodiny, útulné divadelní prostředí mu nabídlo perfektní zvuk (jen v plugged části mohl být o něco silnější jeho zpěv). Kdo na koncertě byl, nemůže se divit, jak dobře se jeho alba prodávají. Při předávání zlaté a platinové desky Zbyněk Knobloch symbolicky zavzpomínal, jak před lety podepisoval smlouvu s Karlem Krylem, později s Jaromírem Nohavicou a ještě později právě s Tomášem Klusem. Je fajn, že tradice našich písničkářů pokračuje.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY