Tahle holka má za sebou už hodně. Účinkování ve filmech pro puberťáky, dvě úspěšná alba, nějaké ty vztahy se slavnými týpky, ale taky léčení kvůli bulimii a sebepoškozování. Dost na to, aby třeba i v zaječím věku devatenácti let mohla tyhle zkušenosti zúročit v něco opravdu velkého. To by ale nesměla mít za zády vydavatelství, které schraňuje všechny Disneyho hvězdičky.

Demi Lovato má hezký hlas, ale na dnešní hudební scénu, přehlcenou dravými ženskými elementy, tuctový. Během celé desky "Unbroken" jsem myslela na Jordin Sparks, která má obdobný problém. Ale berte to pouze jako strohé konstatování faktu, který se nedá změnit. V druhém pohledu člověk mimo hlasu uvidí slušnou, řemeslně udělanou nahrávku, která má i pár velmi solidních momentů.

Tím největším je bez větších diskuzí pilotní singl "Skyscraper". Něco tak citlivého, čistého a procítěného v mainstreamu od Britneyina "Everytime" asi nepamatuju. Úplně mě to pohltilo, hlas Demi Lovato klouže po každé notě, tak úpěnlivě a na hraně, že byste skoro vsadili duši na to, že během nahrávání pláče. Mrzí mě jen, že při výrobě tohoto tracku do něj vložila jen hlas. Život mu vdechli jiní.

Ve zbytku alba se Demi Lovato posunula od minulého "Here We Go Again" více elektronickým a tanečnějším směrem. Vítaná změna, která je v dnešním hudebním světě spíše nepsanou nutností, pokud chcete uspět v singlových žebříčcích a zalíbit se rádiím. Velký potencionál má song "Unbroken". Sloky jsou hodně dřevorubecké, ale refrén má ohromný drive a dráždivý projev zpěvačky by mohl tenhle track pasovat na některý z budoucích singlů. Zajímavou záležitostí je "Who’s That Boy", se kterou jí píchla Dev. Demi se svezla na lehké vlně r’n’b, která v jejích hudebních vodách zatím nefigurovala.

Druhým podobným zásekem je "All Night Long", kde pro změnu řádí po boku mladé pěnice Missy Elliott a Timbaland. A to je ten problém. Song mi drzým frázováním i náladou připomíná další Timbovu věc, píseň "Rule Breaker", kterou napsal před lety pro Ashlee Simpson. Potřebu válení rohlíčků a zdobení stromečku ve mně vyvolal song "Lightweight", za takovou poklidnou a mírumilovnou atmosféru a song by děkovala i Mariah Carey. Moc hezká záležitost ve stylu "Skyscraper" je i "Fix A Heart", ale tady už pomalu začíná ten problém tuctovosti.

Demi Lovato asi ještě není taková osobnost. Prostě mi tam něco chybí. Něco mě odrazuje ty zbylé songy nazvat hity. Není to nudnost, to ne, prostě jsou výrazově ploché. Chybí jim to něco! Talent tam je velký, ale výraz je nedostačující. Na poslech příjemné, ale za dva dny budete lovit v paměti, koho jste to vlastně tehdá večer poslouchali. Zpěvačka je obklopena zkušenými producenty a skladateli, za sebou má velké vydavatelství, a to je možná i špatně, protože nedostává větší prostor k seberealizaci. Ale věřím, že tahle holka má co říct a časem to i ukáže.