Když můžou její kolegové z Monkey Business, proč by nemohla ona? Řeč je o zpěvačce Tonye Graves, jež právě vydává svoji první sólovku. Při rozhovoru z ní sálala dobrá nálada a několikrát se rozesmála na celé kolo. Svoji roztomilou "čingliš" nám mimo jiné prozradila, na co ráno myslí a co má ráda na Češích.
© Petr Kurečka
Přiznám se, že v životě mám poslední dvě zásadní nevyjasněné otázky, které mi nedají spát - jestli byla dřív slepice nebo vejce a kolik měří Tonya Graves.
152 centimetrů.
(smích)
A jak to bylo s tím vejcem a slepicí?
To se asi nikdy nedozvíme, ale já hádám, že slepice.
Teď vážně. Vychází vám první sólová deska
"I’m The Only Me". Když jsem poprvé slyšel náslech, přišla mi opravdu hodně pestrá, možná až přespříliš. Pak jsem si vzpomněl na jeden článek, kde o vás v nadsázce napsali, že máte schizofrenické hudební pudy...
Taky jsem to četla. Vy
na musicserveru jste ale napsali, že ten můj koncert byl kabaret, tak mám radost, že to pochopil aspoň někdo. Vždycky jsem muziku brala spíš jako takové švédské stoly, pestrost mám ráda. Ale "I’m The Only Me" je v zásadě pop.
© Petr Kurečka
Rodil se nápad natočit sólovku delší dobu, nebo jste se jednoho dne probudila, otevřela oči a řekla si: "Tak a udělám desku."?
Nosila jsem to v hlavě celou dobu, co jsem s
Monkey Business, ale až teď přišel ten správný čas.
Když jsme u toho probouzení; co se vám obvykle prožene hlavou jako první, když ráno otevřete oči?
Já bych ještě spala!
(smích)
Jak se vlastně kluci z kapely tvářili, když jste jim o svém úmyslu natočit desku poprvé řekla?
Nijak zvláštně. Vlastně je to docela překvapilo. Spoustu lidí ale mělo obavy, jestli moje sólovka neznamená konec Monkey Business nebo můj konec u nich. Proč bych ale nemohla zpívat s Monkey Business a zároveň mít svoji sólovou kapelu? Olda Krejčovec taky dělal sólovou desku. A Roman toho má ještě víc,
J.A.R.,
Nerudu a
G-Point Hunters.
Ondřej Brousek zase hraje divadlo a to je teprve práce! Když to zvládnou oni, proč bych to nezvládla já?
A naopak, co si vy myslíte o jejich bočních projektech?
Je fajn, že jsou schopní dělat víc než jednu věc. Zrovna Neruda ale hudebně není můj šálek čaje. Metal není úplně pro mě.
Tonya Graves...
...je nejstarší z pěti dětí. Jako malá bydlela několik let s babičkou a chodila do katolické školy, kde se jí však příčila výchova jeptišek. Hned po příjezdu do Česka se připojila ke kapele Liquid Harmony a od roku 1999 zpívá v Monkey Business. Letos na podzim vydává svou první sólovou desku "I'm The Only Me". Tonya nesnáší Paříž, ignoraci osobního prostoru a jitrnice. Na drink by nikdy nešla s Georgem Bushem nebo Condoleezzou Riceovou. Ráda používá slovní obrat
"švédské stoly", obdivuje T.G.Masaryka a tenistku Martinu Navrátilovou. Snaží se vyvrátit mýtus o tom, že každý černoch umí zpívat, což ale zároveň sama podkopává...
Jak jste si při nahrávání sedli s producentem Hynkem Tomanem?
Hynek mi nejdřív napsal jednu věc. Líbila se mi, ale přesto jsem se ještě chtěla porozhlédnout po někom dalším. Pak napsal druhou písničku, ta se mi taky líbila a nakonec jsem zůstala jen u něj. Hynek mi totiž napsal písničky, které pro mě byly svým pojetím nové a neznámé a to mě lákalo. Celkově jsme fungovali dobře. Navíc jsme docela dlouho kamarádi, takže jsem se nemusela bát, že se urazí, když s ním třeba v něčem nebudu souhlasit. Byla to pro nás pro oba radost.
Z náslechu se mi hodně líbila písnička, kterou zpíváte s dalším "supportovcem" Kryštofem Michalem. S ním se také znáte dlouho?
S ním taky. Kryštof má strašně hezkou angličtinu. Pamatuju si, že když jsme se poznali, myslela jsem si, že je to Angličan.
Váš nový videoklip "39 Reasons" jste skoro celý proskákala na trampolíně a evidentně se vám to líbilo. Vážně jste si ji pak pořídila i domů na zahradu?
No fakt, hned druhý den jsem si ji koupila.
Takže láska na první pohled?
Láska na první skok.
(smích)
O významu téhle skladby jste řekla: "39 Reasons" může být o věcech, které nás sráží dolů. Já bych mohla sedět doma a fňukat, ale nebudu. Všechny tyhle negativní věci vyházím ven, nenechám je, aby mě ovládaly a ovlivňovaly můj život.“ Jmenujte alespoň jednu takovou negativní věc, kterou takto vyhazujete ven.
Vlastně cokoliv. Špatné vztahy s lidmi, nepříjemnosti v práci nebo když stojíte dlouho v zácpě. Prostě nechci, aby mě nějaká negativita držela dole. Když se těmihle negativními věcmi nenecháte dusit, život je hned lepší. Radši se sejdu s kámoškama a jdeme někam tančit nebo jdeme do hospody. Byla bych ráda, aby tahle písnička inspirovala i ostatní lidi.
Teď trochu osobněji. Nepromítlo se do této písničky vaše zklamání z nevydařeného manželství s Markem Gregorem?
On už pro mě není tak důležitý, abych kvůli němu dělala písničku. Nemyslím to zle, ale co je mezi námi, je mezi námi a nemá to co dělat na desce.
Vraťme se k Monkey Business. Hrajete spolu jedenáctým rokem a za tu dobu jste vydali několik desek, získali nemálo cen, odehráli spoustu koncertů a vystřídali mnoho kostýmů. Co je vaším motorem, co vás stimuluje k dalším deskám, koncertům, kostýmům...?
Monkey Business je to, co umíme, co žijeme a pro co dejcháme. Ta jiskra tam pořád je. Kdyby nebyla, tak jsme spolu tak dlouho nevydrželi. Pořád je to zábava a já doufám, že vydržíme stejně dlouho jako J.A.R., třeba i déle.
Jak jste si vlastně zvykla skloubit vaše povolání a soukromé povolání maminky dvou dětí?
Být máma je fajn. Je to asi nejsložitější povolání, co jsem dělala, ale svoje děti miluju a dělají mi radost.
© Petr Kurečka
Působíte na mě jako velmi energický člověk. Na koncertech z vás sálá velmi pozitivní energie a úžasné jsou hlavně vaše "čingliš" promluvy. Nenapadlo vás udělat písničku v češtině?
Ne, to bych nechtěla.
Ale už jste to udělala. Máte přece českou písničku v projektu pro děti
Kašpárek v rohlíku.
To sice ano, ale na svoji desku bych to neudělala.
Ani čistě pro legraci?
Nelíbí se mi, když lidi zpívají blbě v angličtině, tak nebudu dělat to samé v češtině.
To mi připomíná, jak jsem kdysi mluvil se zpěvákem
The Prostitutes Adrianem. Jeho rodný jazyk je také angličtina a v Česku žije zhruba stejně dlouho jako vy. Bavili jsme se o právě jazyce a on tvrdil, že mu nedělá problém mluvit plynně česky, ale pouze do té doby, než je na pódiu nervózní nebo když se naštve ve zkušebně. Potom prý může mluvit (a nadávat) jedině anglicky. Jak to máte vy?
Podobně. Když jsem naštvaná, okamžitě přecházím do angličtiny. A můj starší syn to má stejně, jenom analogicky naopak. Spolu mluvíme anglicky, ale když je rozčílený, spustí v češtině. Teď jsem si vzpomněla, že se mě nedávno ptal jeho kamarád, proč mluvím česky, když jsem černoška.
(smích)
© Petr Kurečka
V Česku žijete od roku 1995. Vím, co na Češích ráda nemáte, tak by mě zajímalo, co na nich naopak oceňujete?
Myslím, že Češi jsou velmi šikovní. Věřím v ty pověstné zlaté české ručičky. Škoda, že tu svoji šikovnost uplatňují hlavně v zahraničí.
Všichni se většinou ptají na hudební vzor, ale já se zeptám přesně opačně - existuje hudebník nebo kapela, kterou vyloženě nemusíte?
To vážně nevím...
(dlouho přemýšlí a po chvíli bouchne do stolu) Už to mám! Jedna kanadská zpěvačka, jmenuje se
Peaches. Kdysi jsem si poslechla její první desku a něco tak špatného jsem neslyšela za celý život.