Ritchie Blackmore je proslulý jako jeden z instrumentálně nejlépe vybavených kytaristů 70. a 80. let a uznávaná autorita svých nástupců, ale také jako jeden z nejnesnesitelnějších možných spoluhráčů. Jeho ex-kolegové z Deep Purple, které v jejich kariéře opustil ne zrovna v nejlepším hned dvakrát, by asi mohli vyprávět na toto téma dlouhé hodiny. Není proto asi překvapením, že se na stará kolena rozhodl spolehnout především sám na sebe. Nebo mu nic jiného nezbývalo? Jestliže však projekt Blackmore's Night mnozí považovali od hardrockového veterána za momentální pominutí smyslů, budou asi zákonitě překvapeni. Ritchie a jeho žena Candice Night vydávají již několikáté album, které rozhodně nezní jako něco, co někdo dělá ze setrvačnosti. Byla to vlastně od Blackmorea docela odvaha, risknout ve svém věku takový žánrový přemet. Protože ač můžeme vystopovat v hudbě Blackmore's Night nejrůznější vlivy a kořeny, hard rocku purplovského ražení v ní najdeme mizivé procento.

Hudba, které je Ritchie až na výjimky pochopitelně hlavním autorem, by se asi nejlépe snesla se škatulkou "gotická". Ovšem ne ve smyslu skupin jako Sisters Of Mercy či Fields Of Nephilim, ale spíše díky historizujícím názvukům, keltským motivům a důrazu na akustické nástroje. Zvukově tak připomíná spíše třeba starší opusy Mikea Oldfielda či Ricka Wakemanna. I když Oldfielda hlavně spojením keltského základu se zpěvem Candice Night, který je ze stejné líhně jako třeba zpěv Oldfieldem najímaných loutkových zpěvaček. Nicméně by bylo nepoctivé Ritchiemu podsouvat pouhé vykrádání líbivých keltských melodií. Ortodoxní přístup zde ale nehledejme. Deska místy sklouzává do obyčejných popových variací daných témat

Dominantní celému albu je samozřejmě hlavně zpěv Candice Night, která většinu skladeb i otextovala, ale hraje i na nejroztodivnější nástroje jako třeba elektronické dudy, a pochopitelně nejrůznější strunné nástroje v rukou pana šéfa Blackmorea - vedle několika kytar třeba i mandolína a niněra. Třetí podstatnou figurou je klávesista a spoluproducent Pat Regan. Ostatní hudebníci se jeví již jen jako figurky na dané šachovnici, které jen uvádějí v život předestřenou vizi. Ta - jak je doufám z předchozího jasné - není nijak futuristická. Tím chci říct, že nějaké soudobé trendy tady nehledejte. Na druhou stranu nejsou manželé Blackmorovi komerčními sebevrahy, aby si dovolili jen čistě historický přístup. Skladby se dají zhruba rozdělit do tří kategorií - tou první jsou jakési folk-popově křehké písně, zabírající celou škálu od průzračné čistoty po neodbytnou vlezlost. Mají výraznou melodii, základ v akustických nástrojích, ať už to jsou flétny či smyčce, Candice se v nich podmanivým zpěvem stylizuje do čisté panenské dívky a toho sladidla by zde občas nemuselo být až tolik. Typickým zástupcem je třeba "Mid Winter's Night". Druhou, mnohem zajímavější kategorií, jsou písně s většinou delší stopáží, které začínají v duchu předchozím, ale aranžérsky jsou více propracovanější a postupně vygradují až do rockovou rytmikou podpořené písničky z oblasti sice lehce vlezlého, ale přesto celkem nápaditě vystavěného popu, který by bez obav mohl zaznít v kterémkoliv komerčním médiu. V nejlepších momentech pak evokují třeba takové Levellers. Charakteristickým představitelem je pak titulní píseň alba. Tyto dva póly jsou odměřeně nadávkované a střídají se s (Ž)železnou logikou. Onou zmíněnou třetí kategorií jsou perličky na ozdobu. Těmi jsou jednak dvě "opravdu středověké" instrumentálky, jednak trochu překvapivá coververze letitého hitu o měnících se časech, kterou u nás tak zpopularizovalo zlaté trio Vondráčková/Neckář/Kubišová. V každém případě mi připadne docela povedená - zachovává původního ducha, ale instrumentálně přesně zapadá do celkového soundu skupiny. Možná by jen nemusela být tolik přeplácaná co do počtu použitých nástrojů. Ale to je vada na kráse i zbylé většiny alba, trocha jednoduchosti by občas prostě neuškodila.

Těžko téhle desce vytýkat, že nepřináší nic jiného, než melodickou, pohodovou a na poslech nenáročnou hudbu. Potud asi vše v pořádku. Nicméně, nejenom díky názvům skladeb ("Psáno ve hvězdách", "Korunovace krále", "Ohně o půlnoci", "Bouře"...), se nemohu zbavit dojmu, že tady u zrodu jako sudičky stály buď naivita a pózerství, a nebo (to spíše) chladná matematika, aneb kterak udělati tak, by se dobře na trhu prodávalo. Ale třeba oběma manželům křivdím a skutečně ve svou věc věří. Ve zlaté hokejce je určitě také leccos mystického.

CD k recenzi poskytla firma Warner Music.

Album: Blackmore's Night - Fires At Midnight
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 67:36
Skladby: Written In The Stars, The Times They Are A Changin', I Still Remember, Home Again, Crowning Of The King, Fayre Thee Well, Fires At Midnight, Hanging Tree, Storm, Mid Winter's Night, All Becauce Of You, Waiting Just For You, Praetorius (Courante), Benzai-Ten, Village On The Sand, Again Someday