Organizovaný zmatek

Open Air Festival přežil druhý rok. A návštěvníci taky. Organizačně se od loňského ročníku posunul, ale stále zůstává na půli cesty k bezproblémové akci. Tak předně: dvanáct druhů pásek a Security? Ehm, už tohle napovídá, že to nebude fungovat. V praxi vás jednou dírou v plotě do backstage pustí, následně druhou dírou vyhodí, že tam nemáte co dělat. A nejlépe vás ještě seřvou. Aneb nejlepší je se co nejvíc snažit nasrat novináře a chovat se k nim jako k póvlu. Že zrovna oni jsou ti, kteří o festivalu budou v médiích referovat, to je asi nezajímá. A že se produkce snaží ze všech sil vám ve všem vyhovět a zajistit pohodlí, je vám v tu chvíli docela jedno, když už po vás druhý den po sobě nepříčetně řve pán o rozměrech 2x2 metry, že vám naposledy říká, že máte vypadnout odněkud, kam vás s úsměvem pustil jeho kolega. Nebo když si půl hodiny vyřizujete fotopas a vítězoslavně se chcete konečně zapojit do chumlu fotografů před Chemical Brothers, načež vám tenhle stejný 2x2 m pán řekne, že už vás tam nepustí, protože je tam moc lidí, a je mu jedno, že mu nepříčetně máváte před očima oním fotopasem a ukazujete mu všechny pásky, které vás opravňují pustit kamkoliv od toi toi záchodků po kancelář prezidenta republiky. Aneb dej blbci funkci...

Domácí stáj

Nicméně je třeba se rozhodnout, že vám 2x2 m pán nezkazí festival, na který se těšíte od začátku léta. Čtvrteční program byl pro návštěvníky opět zadarmo, a vystoupily zde spíše undergroundovější kapely jako Houpací koně, úlet Romana Holého a Matěje Rupperta Neruda, nebo Polemic. Od pátku už se jelo naostro s očekáváním první velké hvězdy festivalu The Chemical Brothers. Odpolední program byl ochuzen o Skyline, kteří z bezpečnostních důvodů koncert předčasně ukončili. Na rozsáhlé ploše letiště, kde není široko daleko nic, co by před větrem chránilo, je lepší štěstí nepokoušet. Krátký, ale výživný set představili J.A.R., kteří vydávají v září konečně novou desku. Z české stáje stojí za zmínku především Tata Bojs, kteří si užívají euforie z nedávno vydané "Ležaté osmičky". O festivalových evergreenech jako Mig 21 nebo Chinaski se není třeba rozepisovat, jelikož ti by překvapili svým stokrát obehraným repertoárem snad jen v případě, kdyby Michal Malátný koncert odjódloval a Jirka Macháček odkrkal.

O Leftfield bez Leftfield

Vystoupili vlastně v Panenském Týnci Leftfield? Ano i ne. Totiž nebyl zde ani jeden z původních členů. Basák Neil Barnes se nedostavil ze zdravotních důvodů a Paul Daley se nedostavil do reunionu Leftfield vůbec, jelikož se chce věnovat DJské kariéře, takže vystoupení vlastně odehráli a odzpívali doprovodní zpěváci a MCs. Takže je to asi jako desátá řada Beverly Hills, kde už hraje jenom Brandon, ale zrovna v tomhle díle je na dovolené, takže sledujete, jak Nat kecá v Peach Pitu s Kellyinou mladší ségrou.

Retro Chemical Brothers

Hlavním tahounem večera a vlastně celého festivalu byli hudební matadoři The Chemical Brothers, kteří přivezli cirkusovou blikající show s projekcemi. Problémem českých festivalů je, že sem sice vozí velká jména, ale v zahraničí dávno vyčpělá. Bohužel, "Chemiky" jsem poslouchala ještě ve walkmanu nad domácím úkolem do fyziky, takže sice vystoupení super, ale o dobrých deset let později. Takže hozená rukavice, kdo u nás KONEČNĚ udělá festival, na který pozve třeba Marka Ronsona, Cee-lo Greena, Janelle Monáe nebo třeba Kings Of Leon? Nebo kohokoliv, jehož highlight tvorby nebyl v roce 1990? Takovým zmiňovaným zpestřením byli například belgičtí dance-rockoví Goose, jejichž vystoupení je sice kvůli pozdním nočním hodinám zalito v alkoholovém oparu, alespoň mi ale přestalo vadit, že jsem si kvůli 2x2 m pánovi málem strachy cvrkla do kalhot. Party pak pokračovala do časných ranních hodin na DJ stageích, kde se představil například český DJ Robot nebo novozélandský Shapeshifter. A nad ránem na Axe stagei jsem už měla 2x2 m pána chuť obejmout s tím, že je kámoš a že to tak určitě nemyslel.

Sobota

Sobotní program se nesl ve znamení chilloutu. Ve ska tempu zahráli Sto zvířat, podivnou směsici stylů, aneb od Saxany po Faith No More, předvedl David Kraus a Sunshine předvedli ostříhaného Kaye. Na divadelní stagei excelovala Ester Kočičková a k večeru zahrála skvělá Vltava. Během tohoto línějšího odpoledne si návštěvníci mohli vychutnat spoustu doprovodných aktivit jako třeba vypadnout z helikoptéry, vysekat se na čtyřkolkách, zlomit si nohu při fotbale, ruku při baseballu a podobně. Zároveň proběhlo setkání fanoušků s kapelou Good Charlotte, což pro mě osobně je skupina, kde je ten kluk, co má dítě s Nicole Richie, ale dle ječících fanynek a vozového parku je to evidentně další z pop-punkových skupin s milióny fanoušky a milióny na kontě. Nicméně na tiskovce se chovali jako superultracoolgrejtaaawsome týpci, kteří prý poslouchají The Beatles a strašně loovujou svoje fanz a kteří si nejspíš Českou republiku pamatují jako místo, kde si před pár lety Paris Hilton rozbila hubu, když s něma jela turné.

Večerní program obstarali převážně Interpol a zmiňovaní Good Charlotte, jejichž vystoupení vám popíše Lukáš Benda.