Hudební kravata s vesměs průměrným uzlem

V saku a s kravatou vyslali Wohnout do světa svůj nový hudební produkt "Našim klientům". Po rozpačitém "Kartonu veverek" se pánové drží víceméně své cesty, což však v pořádku také zrovna není. I když se dle reakcí fanoušků-klientů zdá, že ano. Tak jak tedy?

6/10

Wohnout - Našim klientům

Vydáno: 13.6.2011
Celkový čas: 52:35

Skladby: Našim klientům, Gastrosexuál, Padák, Smutná písnička, Hledáme zpěváka, Voda v prášku, Nápady, Ježci, O básnících, Dobrý den, pane Kohák, Bublina, Chudej, Bombaj, Toubkal, Svaz českých bohémů

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

"Jste klienti naší kapely, naše firma je trošku v prdeli…" Těmito slovy, která mimo jiné dostala také klipovou podobu, nová deska Wohnout začíná. Kus "Našim klientům" by měl napravit reputaci kapely po dva roky starém, nepříliš výrazném "Kartonu veverek". Z něj, co se týče mě osobně, zůstali někde v hlavě pouze kritičtí "Pepíčci", nic víc.

S čerstvým hudebním produktem by to mohlo být lepší. Tipuji, že za dva roky si vzpomenu na písně dvě. Jednou z nich bude skočný "Padák" o muzikantských láskách, na nějž si dokážu celkem barvitě i v pohodlí domova představit rozjásaný festivalový kotel. Druhá bude pomalejší "Voda v prášku" ("Čekám potají na to, až mi prodají malý balení vody v prášku, trápím se ale tím, čím ji naředím…"), hudebně lehce vonící východními dálavami a v níž zaznějí i smyčce (Hněddé od Baumaxy), které jen dodají oné bezvýchodné pouštní atmosféře. Nejlepší kousek alba.

"Vodou v prášku" ale končí ta záživnější polovina skoro hodinové desky, u námětem povedené věci "Gastrosexuál" přitom záživnější doslova ("Do příboru se ošatím a nebude mi zima, stříknu pivo na rukávy a colu do gatí, vzít si boty z kaviáru není volovina, na léto si pak uvařím šaty koprový"). Písňový konkurz "Hledáme zpěváka" zase může oslovit i fanoušky dalších muzikantských band - sloky v něm totiž zapějí Márdi z Vypsané fiXy, Vašek Bláha z Divokýho Billa a Tomáš Hajíček z Krucipüsku. A také jde o další z ukázek, že si Wohnout stále umějí dělat srandu i sami ze sebe ("Hledá se zpěvák na inzerát do naší nudný party, není to žádnej med, tak kdo z vás to zkusí, ať je velkej tak akorát, ať je vtipnej a hraje karty, zpívat ale vůbec nemusí").

S druhou polovinou desky už žádná velká show nepřichází, spíše wohnoutí průměr a občas i sakra nuda, ze které probere až letně střižená, svižnější cestovatelská "Bombaj" a duet s Andreou Plíškovou z Gang Ala Basta "Toubkal". To je však již trochu pozdě, vypustit hluchá místa typu "Ježci" nebo "Bublina" by skoro hodinovým "Klientům" jen a jen prospělo.

Když se to vezme obecněji, vsadili Wohnout na novince na osvědčenou taktiku, která stojí na dobře odvedeném a místy důkladně propracovaném hudebním základě a textech, k jejichž pointě občas vede cesta jedině přes nějakou tu veselou látku. Oproti "Veverkám" tolik nekoketují s jinými hudebními vodami, což až tak nevadí. Na druhou stranu se na "Klientech" projevují sklony k průměrnosti a vyčpělosti - a to už je horší. Život (i kapelní) je však jedno velké hledání cest, tak třeba příště. Světlo naděje by tu ještě bylo. U mě tedy 5 za obsah plus bod navíc za povedený booklet (z dílny Honzy Homoly).

• dal bych více (Cabik, 05.08.2011 09:12) Reagovat

  desce bych dal tak 7-8/10, druhá polovina mi nepřijde vůbec nudná a songy jako např. "Svaz českých bohémů" nebo zmiňovaná "Bublina" se mi do hlavy docela vryly (možná proto, že jhsou ze života :-) Ono vymsylet po x-deskách zpěvnej refrén a zajímavou kytarovou linku asi nebude lehký, ale myslím, že na tomhle cd, se jech najde docela dost a už se těším na koncert.
  
  

• 7/10 (Ramirez, 05.08.2011 15:34) Reagovat

  ...a to minimálně, nejlepší desku Pedro se vrací už asi nikdy nezopakují, stejně tak skvělé Zlý noty na večeři, ale kvalitativně je na tom jejich poslední album na stejné úrovni jako skvělé Polib si dědu. Po průměrném Kartonu veverek je to znatelnej posun, Wohnout (si) zase konečně začali hrát, tak jako dřív a to je sakra dobře. Jen mě docela překvapuje, o kolik je v poslední době Honza lepší textař než Matěj, jeho texty jsou neuvěřitelně hravý (viz. zmiňovaná Voda v prášku).
  
  

• 8/10:) (Liban, 05.08.2011 18:29) Reagovat

  Tak bych hodnotil jako jejich klient, kterýho nová deska MOC potěšila! Věci jako Smutná písnička, Nápady, O básnících, Dobrý den pane Kohák a Svaz bohémů jsou další Wohnoutí hitovky, jak vyšitý... nechápu proč o nich není v recenzi pozitivní zmíňka;) A vypusti Bublinu s Ježkama by možná potěšilo kritiku, ale fanoušky zas připravilo o bezva popěvky!
  
  

• Rozhodně víc (Pavlas, 06.08.2011 02:18) Reagovat

  Já bych se vůbec nebál dát 9/10,protože po neslaným nemastným Kartonu veverek je tohle opravdová pecka!Jediná skladba z celýho alba, která mě nijak neoslovila je recenzentem obdivovaná Voda v prášku.Jinak nemám Našim klientům co vytknout naopak jsem z nich doslova nadšenej.Na cd je jak dostatek rychlých pecek tak i pomalejších skladeb.Texty jsou vtipný, ale najde se i nějaká ta hlubší myšlenka a melodie chytlavý, takže co víc si přát?Celý album na mě působí takovým nostalgickým dojmem jako by to byla vzpomínka na starý dobrý časy.Každopádně všem doporučuju!
  
  

  • Re: Rozhodně víc (Liban, 06.08.2011 09:30) Reagovat

    Mě taky příjde Voda v prášku asi nejmíň zajímavá z celýho alba... až na ty smyčce, kterejch se lidi v živym podání stejně nedočkaj;)
    
    

Rozhovory: Bára Zemanová - Z publika někdy lítaly výzvy, ať si sundám tričko Kariéra Báry Zemanové, která vešla ve známost díky SuperStar, byla vzhledem k mateřským povinnostem na čas na druhé koleji. Nyní pracuje na nové desce. Jaké je to opět začínat? Jak se jí hraje v rodinném bandu? A jak vzpomíná na... čtěte zde

Vydáno: 03.03.2025 12:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Architects na "The Sky, The Earth & All Between" staví katedrálu z chaosu a emocí Architects se na novém albu "The Sky, The Earth & All Between" vydávají na odvážnou cestu mezi chaosem a harmonií. Syrové riffy, progresivní prvky i emotivní texty vytvářejí apokalyptickou symfonii, která fascinuje i zneklidňuje.... čtěte zde

Vydáno: 03.03.2025 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Dirkschneider v Praze důstojně oslavil čtyřicet let alba Accept "Balls To The Wall" Německý titán Udo Dirkschneider, kromě své již dlouhé roky zavedené kapely U.D.O., už nějakou dobu pendluje po světě také s hity své kdysi domovské skupiny Accept. Do Česka se vrací často, přesto se mu koncert k výročí oslav... čtěte zde

Vydáno: 02.03.2025 17:10 v sekci Naživo

7/10

Recenze: "Vteřina věčnosti" přináší solidní ohlédnutí za sólovou kariérou Petra Muka Petr Muk se stal personou, která se zvláštním způsobem otiskla do historie našeho popu. I když jeho největší sláva trvala zhruba dekádu, lidé na něj stále vzpomínají a vzpomínat nejspíš dál budou. Po patnácti letech od jeho... čtěte zde

Vydáno: 02.03.2025 08:00 v sekci Recenze

Blogísek ultrapopaře: Taky se vám občas do mozku zahryzne hudební červ? Když jsem vymýšlel název svého soukromého koutku na musicserveru, Blogísek ultrapopaře jasně vyjadřoval, jakou hudbu mám rád a že se bude jednat o spíše nevážné postřehy. V dosavadních článcích se mi to úplně nepovedlo,... čtěte zde

Vydáno: 01.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře