Předčasně zvadlé čtyřky

Beyoncé jako jedna z mála současných zpěvaček zasluhuje označení Diva. Je charismatická, dokonale zpívá, má nádhernou barvu hlasu, skvěle tančí a vybírá si zajímavé producenty. Natočila tři alba, všechna jiná, ale ve své době vždy svěží. Deska "4" toto všechno odkopla do kouta. Beyoncé se rozhodla nudit.

6/10

Beyoncé - 4

Vydáno: 27.6.2011
Celkový čas: 46:28

Skladby: 1+1, I Care, I Miss You, Best Thing I Never Had, Party, Rather Die Young, Start Over, Love On Top, Countdown, End Of Time, I Was Here, Run The World (Girls)

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

Beyoncé Knowles je jedna z mála vyvolených zpěvaček, které to svědčilo v hudební skupině a následně ještě více jako sólistce. Zatímco na začátku milénia si s Destiny's Child pobrukovala především Amerika, v následujících letech si Beyoncé oblíbil i zbytek světa. A přestože její poslední studiovka "I Am... Sasha Fierce" musicserverem v základech neotřásla, své místo mezi mými oblíbenými deskami si vykouzlila téměř okamžitě. Jednoduše osmičková záležitost. A to hlavně díky krásným baladám a povedeným rychlým r'n'b trackům, které zněly současně a zároveň byly opuncované kvalitní produkcí. "4" je slepeno z podobných elementů, ale výsledek připomíná spíše beztvarý pokus než uměleckou výpověď mladé ženy.

Čtyřka se pohybuje ve třech pásmech - r'n'b baladách, retro podivnostech a vybubnovaných popových peckách. První z problémů ale vyvstává už na začátku - místo slabiny nakopávajícího rozjezdu totiž plíživě zaútočí série vleklých písní proměnlivé kvality. "1+1" je sice úctyhodným vokálním artistou, ale kotrmelce v podobě různě natažených výkřiků především otravují. Nezrychlí ani "I Care" a "I Miss You", které sice předvádí daleko příjemnější show (hlavně díky schopnosti vytvořit uvěřitelnou atmosféru), ale otevřít album takovým způsobem, je zvláštní strategie.

Beyoncé - 1+1

Další z četných pomalostí ze světa milostného utrpení "Best Thing I Never Had" hladí a trestá zároveň - obsahuje místa iritující (přiblblé opakování fráze "what goes around comes back around (hey my baby)") a místa více než poslouchatelná (silný gradující refrén). Ani tento výčet není kompletní, cajdáků je na "4" ještě více. Pokud sháníte svižnou hudbu do auta, Beyoncé nenechte raději vůbec nasednout - sice by vás svedla, ale ne sex-appealem, nýbrž mikrospánkem do strouhy.

Zmiňovanými podivnostmi mám na mysli trio "Party", "Love On Top" (která evokuje mrtvého krále popu) a "Rather Die Young". Jde sice o zajímavé písničky, ale retro náboj nemusí k leckterému posluchači přeskočit v dobrém a vyvolá jen výraz upřímného nepochopení. Konečně poslední část alba - svižné hitovky s vybubnovaným podkladem zvedají "4" ze země. Bezchybnou "End Of Time" a emancipační elektro-hymnu "Run The World (Girls)" jen tak nezapomenete. A to bohužel o většině nových písniček říci nelze.

4 - Deluxe Edition

Deluxová verze překvapivě vypráví daleko příznivější příběh. Řeč je samozřejmě o trojici "Lay Up Under Me", "Schoolin' Life" a "Dance For You", přebytečné remixy totiž pozornost nezasluhují. Kdyby bonusové songy zdobily standardní edici a nahradily některé z mrtvolných skladeb, mohlo album vyznít úplně jinak. Rozverná "Schoolin' Life" a popová "Lay Up Under Me" jsou totiž okořeněné přesně tím, co z Beyoncé udělalo takovou hvězdu. Hodnocení deluxe edice: 7/10

Honey Bee údajně pro "4" natočila přes sedmdesát songů. Jestliže toto má být vrcholný tucet, pak si dost dobře nedokážu představit, jak neotesaný musel být zbytek skladeb. Ale možná se pletu - určitě vzniklo i mnoho tracků, které by se Beyoncé podobaly více. Sexy, trochu lascivní, hitové. Místo nich však Bí sáhla po dospělých kouscích, které jsou místy stejně (ne)přitažlivé jako odhalený dekolt vaší šedesátileté sousedky. Někdo to rád s vyzrálejšími, ale tyhle čtyřky jsou na mě povolené už moc.

Beyoncé - Run The World (Girls)

• Beyonce to naozaj dala na 4 (Adam, 28.06.2011 09:46) Reagovat

  Minulé album som si obľúbil, aj keď Beyonce nepatrila k mojím stáliciam v počúvaní, dokázala ma zaujať. Veľmi som sa tešil tomuto albumu, Run The World (Girls) ma zaujala, či už vizuálne, tak aj hudobne. Je mi jedno, od koho, čo použila, Madonna z podobného pokusu, spravila najlepšie tanečné album a hitovku Hung up. Beyonce dokonca vyhlasovala, že album prinesie nový štýl, tak kto by nebol zvedavý. Ale ak nový štýl považuje len prvý spomínaný singel a potom si môžem ísť ľahnúť a zaspať bez toho, aby som vlastne vedel čo počúvam. Tak musím uznať, že po tom ako hlásala, že sa vyberalo z 72 songov, tak sa jej podarilo na dielo vybrať snáď to najhoršie. "Best Thing I Never Had" mi príde ako znelka Baywatch. Ani tie cajdáky sa nezdarili. Odo mňa by v škole dostala známku 4.
  
  

• nuda nebo vyzrálost?? (bugaboo, 28.06.2011 10:40) Reagovat

  ...může být úhlem pohledu, zda Beyoncé zde skutečně nudí, anebo se rozhodla pro jinou cestu, dospělejšího a vyzrálejšího R'n'B...pro mě je "4" určitě ta druhá možnost..možná, že chybí hitovost songů, z jejich předchozích desek by se dalo vybrat z 90% singly, ale na 4 by to nešlo...pro mě je toto skvěle poslouchatelná, vyzrálá deska (každý nemusí dělat songy jako Katy Perry nebo Rihanna) s řadou zajímavých momentů, pěknými, ale někdy klišé zavánějícími texty a jedinečným hlasem B...I Care, I Miss You, Run The World, Rather Die Young jsou skvosty...a jako perlička André 3000, který opravdu potěší...pro mě 8/10
  
  

• (dd, 28.06.2011 13:40) Reagovat

  Úžasné album! Zní úplně jinak než všechno ostatní. Obdivuju Beyoncé, že se do toho pustila. Pro mě minimálně 8/10
  
  

• === (mrs.bizarre, 28.06.2011 13:58) Reagovat

  Beyoncé mě vůbec nezajímá, ale ten nadpis mě natolik fascinoval, že jsem si musela přečíst celou recenzi :-D
  Skutečně klobouk dolů, všichni redaktoři by se od vás měli učit jak psát POUTAVÝ nadpis :-D
  
  

• Beyoncé 4- Nuda i Umění (Honza S., 28.06.2011 14:49) Reagovat

  Když jsem poprvé poslouchal 4, hned jsem ho vlastně odsoudil.
  Nechápal jsem jak mohla B. po takovém albu, jakým byla Sasha Fierce natočit něco, kde hit musíte spíše hledat, než ho jen posloucháte, jeden za druhým...
  Ovšem to je také ta chyba. Každý kdo byl unešen Sashou a přistoupí k poslechu 4 by neměl očekávat něco stejného, neměl by si to srovnávat, pak to totiž vede právě k odsouzení.
  Po několika dnech jsem dal 4 druhou šanci, přestal jsem v tom hledat něco z minulosti a hned je můj názor o něco lepší.
  
  První tři kusy na albu jsou víc než dobré. 1+1- nádherná píseň, která opět ukazuje jak talentovaná zpěvačka Beyoncé je, vlastně že je jednou z nejlepších v dnešní době.
  I Care je skvělá, dobře našlápnutá. I Miss You je krátká, ale o to víc efektivnější. Skvělý podkres.
  
  Pak ale přichází část, která mi nic neříká- Best Thing I Never Had sice druhý singl z desky, protože má tu tzv. hitovější melodii, ovšem právě proto mi příjde, že je to mix balad minulých od Beyoncé, nebo Rihanny. Nic překvapivého. Chytlavé, ale ničím výrazné.
  
  Další dvě- Party a Rather...takové ujetiny. Nevím jak jinak to nazvat. Start Over je zase zajímavá. Ovšem Love On Top je pro mne jedna z nejhorších na albu. Otravný popový výplod hoden Mariah Carey.
  Countdown je zase příjemná. Rychlejší lepší na desce.
  End Of Time mi zatím ničím tak dobrá nepříjde, jak píše recenzent.
  I Was Here nudná balada, taková klasika amerických rnb rádoby div.
  Run The World je super. Odlišná od všeho rychlého v současné době a přitom pecka. Jen si to člověk musí najít, což je vlastně tak trochu případ celé desky.
  Deluxe verze mne ničím neoslnila. Další popové odhrhovačky, snad jen Dance For You se mi trochu líbí. Remixy také nic moc.
  
  No na Sashu Fierce to vážně ani trochu nemá. Na druhou stranu 4 je pro mne lepší deska než B´Day i Dangerously In Love. Já bych dal 7/10. Bod za neodolatelný hlas Beyoncé. To se pak poslouchá jedna krása. A taky za to, že deska není to moderní tuc tuc, ale vyniká ve své muzikálnosti a především v perfektních pěveckých schopnostech hlavní Paní Zpěvačky.
  
  
  
  
  
  
  

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo

9/10

Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze