Čím starší děti člověk má, tím více vnímá, jaké písničky jsou jim většinově vtloukány do hlavy. Letos jsem se svým starším, předškolním synem vybírali mateřskou školku, do které bude po prázdninách chodit. Vždycky jsem se díval, jaká cédéčka asi paní učitelky dětem pouštějí a bylo to vesměs to samé. Kvanta desek Dády Patrasové, známé a často rozumné písničky (věci od Svěráka a Uhlíře, písničky z pohádek, písničky ze Semaforu), ale přezpívané bezejmennými zpěváky a doplněné s laciným hudebním doprovodem.

Podobné to je i na nejrůznějších akcích pro děti. Navštěvujete karnevaly, pálení čarodějnic, různé soutěže a odpoledne plná her a do toho hraje opět to samé, ale ještě o kalibr horší: Maxim Turbulenc, Michal David, Šmoulové a zase ta Dáda. Divíte se, že naše rádia hrají většinou příšerný a nudný pop? Tak se nedivte. Posluchače těchto sraček si cíleně vychováváme od malička.

A tak dva roky od vydání první desítky dětských desek je tady díl druhý. Pokračuji v donkichotském tažení a přináším dalších deset nahrávek, které se nemusíte bát pustit svým dětem. A pokud si článku všimnou i paní učitelky ze školek a třeba nějaké album svým školáčkům pořídí, budu jen rád.

Bongo BonBoniéra je sbírka starých i nově nahraných písní, které mají jednoho společného jmenovatele. Děti by jim mohly rozumět a pokud nebudou, alespoň je budou bavit. 3B je virtuální komiksové trio (Bibi, best Boy a Bongo), kterému ale na desce vypomohli se zpěvem další umělci. Pro rodiče je na albu cenné zejména to, že si jej rádi poslechnou i oni. Z části ani nejde vyloženě o dětské písničky, najdeme tu "Jaro" od Tata Bojs, "Naší pračku" od Vodňanského a Skoumala nebo "Pingu hop" od Dvou. A je hodně příjemné, poslouchat s dětmi pestrou, multižánrovou desku, na níž hrají skuteční muzikanti a ne ti z teleshoppingu, co si na hudebníky jen hrají. Dobrá zpráva - právě se připravuje druhý díl.

Dlouho nesehnatelné album maminek punkerek Zuby nehty je, jak název říká, přímo určené "Dítkám". Se spoustou hostujících přátel nahrály už v roce 1997 nadčasovou desku, která má ale možná tendenci koukat na děti z dnešního pohledu trochu retro očima (prostě je určené spíše dětem z 80. let minulého století). Alespoň co se reálií, v nichž se pohybujeme, týká. Nebo ještě dnes děti znají a hrají hru "Krvavé koleno" a říkají si ty ychtile? I s touto drobnou výhradou je to deska nádherná a s prcky si ji rozhodně užijete. Navíc reedice z letošního roku je doplněna půlhodinovým bonusem čtyř pohádek čtených Tomášem Hanákem. Co si přát víc?

To, že lidovky na děti prostě fungují, ví snad asi každý. A jednou z cest, jak rozšířit lidovkový repertoár vašeho dítěte a nezbláznit se u stále stejných písní, které si donesou ze školky, je deska "Měsíček svítí" Sester Steinových. Ve spolupráci s výtvarnicí Terezou Říčanovou vzniklo nejen CD, ale i překrásný zpěvník, a došlo tak k sympatickému přesahu pouhého hudebního nosiče. Lidovky v pojetí Sester Steinových voní minulostí, ale potkávají se i s dneškem, jsou zasazené do současného kontextu. Atmosféru jim dodávají i neškolení dětští zpěváci, kteří hned povzbudí vaše ratolesti k tomu, aby se přidaly také. Zpívat budete brzy všichni dohromady.

I originální písničkář a harmonikář Václav Koubek nahrál jedno ryze dětské album. Ze svého rozsáhlého repertoáru posbíral ty písničky, které by mohly fungovat právě na děti (ať už jde o písničky, které napsal pro divadlo Minor, kde působil v 90. letech minulého století, nebo věci ze standardního repertoáru), proložil je mluveným slovem a ono to dohromady dalo na velmi pěknou desku. Jednoduché popěvky s jednoduchými zapamatovatelnými slogany ("Klapy klap / klape mlýn / My budeme zpívat s ním / O mlýně a o lásce / Bude v naší pohádce") děti ocení, a nenásilně si tak mohou otevřít cestu k hospodským harmonikářům a osobitým písničkářům.

"Anička a letadýlko" je divadlo Aničky Duchaňové (Husa na Provázku, Jablkoň), které funguje od roku 2003. "Království", květinový muzikál nejen pro děti, je jedno z jeho představení, na němž spolupracoval i Michal Němec z Jablkoně - kromě hudby a písniček tu také vystupuje. A převedení tohoto představení o neposedné holčičce Emě, která prožije nejedno dobrodružství v Květinovém království, se fakt vydařilo. Zejména spád, s jakým vše utíká, písnička střídá mluvené slovo a to střídá zase písničku, obrazotvorné texty probouzejí fantazii a v pětačtyřiceti minutách prakticky nenajdete odpočinku. Pořád se něco děje, Němec i Duchaňová osobitě odehrají i odzpívají každý hned několik postav, Ema je nakonec vysvobozena a vrací se ke svému milovanému tatínkovi. Skvělé album s originální pohádkou pro děti i rodiče každého věku.

Hudebních pohádek byla v Česku natočena celá řada a nezřídka v nich zazněly i velmi dobré písničky. Dnešním standardem bohužel ale je, ty nejlepší a nejznámější z nich přezpívávat nově a vydávat na levných kompilacích bezejmenných zpěváků s bezejmenným a obvykle příšerným hudebním doprovodem. Často se s dětmi ocitneme na akci, kde jsou taková alba pouštěna, a já se vždy divím, proč radši pořadatelé nesáhnou po originálu. Jednou z možností je třeba album "Královské reggae", na němž najdete výběr písniček z pohádek "Princové jsou na draka", "O princezně, která ráčkovala", "Popelka" a "Co takhle svatba, princi?". I přes různou kvalitu materiálu (Svěrákovi a Uhlířovi zpívanému Andrlovou a Čenským prostě třeba starej Zmožek zpívaný mladým Zmožkem rozhodně nemůže konkurovat...), ale jako rozumná alternativa "písniček z obrazovky" cédéčko funguje.

Kašpárek v rohlíku je jeden z nejvýraznějších dětských hudebních projektů poslední doby. Stále se vyvíjí, zkouší nové věci (otočné divadlo v Českém Krumlově, Národní divadlo v Praze, pražskou Lucernu, pořádá Nevíchovné koncerty), a tak není divu, že se k němu vracíme i v tomto článku. Své druhé album pojal s kreativitou sobě vlastní. Neprodává jej jako normální CD v krabičce, ale jako velkou imitaci vinylu s vloženým cédéčkem. Hudebně pokračuje v podobném duchu jako na albu prvním, opět posbíral řadu známých muzikantů (Tonya Graves, Lenka Dusilová, Blanka Šrůmová, Gipsy, David Koller, Márdi či Milan Cais) a kromě černého humoru nebo nenuceného nabádání k mezilidské snášenlivosti nezapomíná ani na coververze a sborově zpívá "Čůrej tady, čůrej tam". To prostě musí vaše děti slyšet!

I když není nejčerstvější album Květů určené primárně pro děti, svou poetikou i spojením s divadelním představením "Svět podle Fagi" má k dětským posluchačům velmi blízko. A funguje na ně, což jsem otestoval nejen na svých ratolestech. Tím důvodem jsou hravé, jednoduché a pozitivní texty o nejrůznějších věcech kolem nás. Ostatně, ne náhodou se právě "Medvídek" z této desky objevil, ještě před vydáním alba, na zmiňovaném sampleru "Bongo Bomboniéra", který už je na děti přímo cílen. Květy samy o sobě jsou velmi poctivým a originálním tělesem a nenásilně zvládají rozšiřovat dětské hudební obzory. Ať už jde o písničku o Kapitánu Nemovi, výletu do přírody s tátou nebo zmiňovaném počítačovém maniakovi Medvídkovi, děti si je rychle zapamatují i oblíbí, takže váš příbytek zanedlouho doslova rozkvete.

Jiří Weinberger patří mezi básníky, kteří si rádi hrají s jazykem. Jeho básně jsou založené na nonsensových postupech a principech. Skladatel Michal Vích je známý třeba spoluprací s Tomášem Vorlem (filmy "Cesta z města", "Pražská pětka" a další). A společně s Weinbergerem se věnují i tvorbě pro děti. Kromě divadelního představení "Povídá pondělí úterku" pracovali i na albu "Ach ty plachty, kde je mám". Písničky tu zpívají Tomáš Hanák, Přemysl Rut, Lenka Vychodilová, Petr Matuszek, Michaela Balcerová a Jana Hanáková a v krásné edici spolu s knížkou vznikla další z nahrávek, rozšiřujících dětskou fantazii. Navíc tato fantastická hra se slovy zaujme posluchače každého věku.

Havěť všelijaká je projekt Jiřího Sedláčka a Víta Sázavského, navazující na album "Sloni v porcelánu", které jsme představili už v předchozím článku. Jde o pestrý mix skladeb pro děti, který má společného jmenovatele - písničky musí být o nějaké havěti. Faktem ale je, že se k tomuto pravidlu přistupuje neortodoxně a prakticky se na albu může objevit cokoliv. Na desce je příjemná hlavně její různorodost. Najdete zde jak archivní kousky (Voskovce a Wericha), tak nové věci (Iva Frühlingová s Bratry Orffy). A právě pestrost a žánrová barevnost otevírá dětem dveře k hudbě jako celku. Navíc k hudbě příjemné a zajímavé. A i když se vám nemusí všechny písničky z desky líbit (já třeba nemám rád Pastrňákovo "Kuřátko od maminky"), své oblíbené kousky si tu najde jistě každý.

Druhou "Havětí všelijakou" jsme uzavřeli naši další desítku desek, které se nemusíte bát pustit svým dětem. Článkem, díky němuž už nebudete muset dětem pouštět jinou, obvyklou hudební havěť. Přejeme pěkně prožitý den dětí s lepší hudbou!