Když počátkem minulého léta vydával Ben Cristovao debutovou nahrávku, označoval ji za summer album, které bude brzy následovat winter album. Plán sice nevyšel, ale i tak dvojka vychází poměrně záhy. A je po všech stránkách dotaženější než spíše ípíčko připomínající debut. Pár věcí sice zůstalo při starém, ale mnohem více je jich nových.

Na postu producenta kupříkladu zůstal Verse-Atile, jenž má na triku devět položek z celkových deseti. Hned o úvodní kousek "Žízeň" se ovšem postaral DJ Mike Trafik, který Benovi vnukl myšlenku používat češtinu. Album se tak přesně dělí na česky a anglicky zpívanou polovinu. Která je lepší a která horší? A byl vůbec dobrý nápad do tak nečeské produkce procpat český jazyk, navíc v Benově nevšedním podání? Asi tak: pravděpodobně si na to budete chvíli zvykat. Ale minimálně je osvěžující slyšet v moderních elektronických podkladech češtinu a za odvahu si Ben zaslouží zatleskat. Ale i tak anglická část jednoznačně vede.

Oproti debutu výrazně ubylo r'n'b a zvuk se přiblížil tomu, co aktuálně dělají třeba Black Eyed Peas. Po produkční stránce jsou Ben & spol. výrazně před čímkoli, co v Česku vzniká. Ten aktuální zvuk vás třeba může běžně otravovat, ale stejně si budete podupávat a deklamovat "No a co", i když budete text považovat za mimořádně stupidní. Dva nejvíce party tracky ("No a co" a "Na zdraví") totiž byly nazpívány právě v češtině a některé obraty, které by anglicky vyzněly v pohodě, znějí česky mimořádně trapně. Ale i to je pouze nezvyk, co jiného taky řešit v traccích, které jsou určené pro tanec. Nejvíce árenbíčka se dostalo do pomalého duetu "Chci" s Monikou Bagárovou, kde ukazuje, že by mohla být skvělou zpěvačkou s úžasným feelingem. Písnička totiž hravě do kapsy strčí celou její nepovedenou sólovku "Shining".

O co česká část ztrácí v textech, o to ta anglicky zpívaná získává po hudební stránce. Trojice "Round And Round", "Mine" a "Night And Day" jsou muzikantsky rozhodně nejzajímavější a děje se v nich mnohem víc, než může být na první poslech patrné. Tyto písničky tak skvěle vyvažují mnohdy jednotvárné vyznění těch tanečnějších a prvoplánovějších kousků.

Ben Cristovao se od mnoha svých neúspěšných superstářích kolegů liší hlavní tím, že je cílevědomý, dělá věci po svém, moderně a ve výsledku ve srovnání se světem vychází s čistým štítem. V Česku se snad nedá srovnat s nikým. Skvělý je i komiksový obal a booklet, zamrzí jen nedůslednost v tom, že pár českých vět v bookletu se hemží interpunkčními chybami a v tracklistu je jednou Verse Atile a podruhé Verse-Atile. Jsou to jen detaily, ale když už vše ostatní dělá Ben pořádně, mohl by si pohlídat i tohle.

Anketa na závěr: "Aliengirl" nebo "Mimozemšťanka"? U mě jednoznačně vede česká verze.