David Mydlář i v roce 2011 děsí Čechy

Michal David vyprodukoval spolu s Lou Fanánkem Hagenem další šílený muzikál. "Kat Mydlář" nabízí ty nejplytší Davidovy melodie a pochybné pěvecké výkony zpěváků, jako jsou Petr Kolář, Olga Lounová, Ladislav Spilka, Bohuš Matuš, Kateřina Brožová a dalších podobných. Neposlouchejte to. Nestojí to za to.

1/10

Různí - Kat Mydlář

Vydáno: 21.02.2011
Celkový čas: 73:35

Skladby: Prolog, Tobě chci lásku svou dát, Jednou se zámožnou stát, Pojďme do krčmy!, Píseň proudu roků, Splnit vůli otce, Žal svůj mám, Právo mám, Chvíle které chválím, To stárnutí zrádné, Mně se zdáš, Trnem růže on se zdá, Jít přímo rájem, Ať chrání Bůh nás, Věřím dál, Zrádcem on se zdá, Nechci být tu dál, S hříchem sám, Moje tajemství, Já se teď ptám, Právo lásku chránit

Vydavatel: Popron Music

"V Chrudimi Praze už před mnoha sty lety narodil se Mydlář Jan Vladimír Štancl. Časem Prahou vedly hrály jeho (a taky Františka Janečka) kroky, k stáru brzy byl ten jako Mydlář Michal David znám. Přebýval on stranou světa dění v rudolfínské komunistické Praze plné kouzel fízlů. S pacholky kolegy - stejně poplatnými režimu spěchával s rozedněním okupoval rádio i televizi, za tímž na úkor muzikantů kdož se zákonů tu vzpouzel. Honosil se zdobenými meči věcmi z Tuzexu, záští lidu, neskutečným platem. Však nevydobyl státu v žádné zteči kulturou či uměním. Byl děsivým tím pražským katem komediantem. Zhubil Odstavil dvacet sedm nepočítaně českých pánů muzikantů. Pro Habsburky komanče, k utužení moci. Zasadili Čechům krutou ránu. A uvrhli je do staletí noci."

Hudebně je "Kat Mydlář" naprosto prázdný. Představte si listnatý strom. Asi břízu nebo osiku. Jeden dlouhý záběr na větev, listy se jemně chvějí ve větru. Sakra dlouhý záběr. Přes hodinu. Sedmdesát čtyři minut a kus! Vteřiny, možná i pár minut se to dá vydržet, ale je to nuda k uzoufání, nic, co by stálo za zmínku.

V textu (resp. příběhu) je alespoň ta pěkná paralela Mydlář / David. Jejich lásky, hrdost, hlavně ale zbabělost a prospěchářství. Může to být pokus o omluvu, vypořádání se s minulostí, vysvětlení slizkého chování. Někdo možná pocítí během nudných a nevýrazných melodií lítost, někdo soucit.

Nic není černobílé, ale každý má možnost volby. To, zda popravíte sedmadvacet českých pánů, nebo zda budete poplatní zločineckému režimu, závisí jen na vlastním rozhodnutí. David i Mydlář se rozhodli špatně. Dnes to ale může být pro nás ostatní docela poučné, nemyslíte?

P.S.: Pokud vás ale fakt zajímá příběh kata Mydláře, přečtěte si knihy Josefa Svátka.

• MD (Jiří Bína, 19.05.2011 12:56) Reagovat

  Zdravím z rádia na jižní moravě, které má v názvu něco jiného než aligátora(víc neprozradím, byla by to reklama, hehe :) Ale k té recenzi: snad to pochválí víc, protože jsem to túhle poslouchal a všichni jsou to velmi dobří zpěvaci, hlavně Bohůš Matuš - ten byl u nás hostem a krásně zpíval, Koláře hrajem skoro ob písničku, taky je výbornej a snad v budoucnu zařadíme taky socanku Brožovou.
  Mějte se, Bína.
  
  

  • Re: MD (Voďas, 19.05.2011 13:39) Reagovat

    co to meleš bíno, hlavně jak jsem ti říkal, ať zahraješ alespoň jednou něco od Krampola nebo aspoň Brožové a ty pořád, nene, ti nejsou dostatečně levičácký, ale co už, třeba je jednou pustíš, jak jsi pustil mě, tvého pucfleka....mám tě rád bíno
    
    

  • Re: MD (Ribery, 19.05.2011 18:37) Reagovat

    Bíno Bíno, chápu že se ti s tvým komerčně rádiovým vnímáním kultury deska líbí, a v tvém případě mě to ani nepřekvapuje.
    
    

  • Re: MD (D., 19.05.2011 23:42) Reagovat

    Takové jako jste Vy, pane Bína, bych vyexporotoval daleko za Sibiř. Způsob, jakým komerční rádia v Česku prostřednictvím totální absence jakéhokoliv hudebního IQ zaneřáďují éter, vidím jako hrubě sprostý a nemožně zabedněný. Zamotaný cyklus - producent hlupák, který neumí nic jiného než vydělávat peníze na ještě větším hlupákovi a považuje to za "profesionalitu" a který chce vydělávat na posluchačích bez hudebního vkusu - hudebník trotl s melodiemi C-A-D-G, textař psychopat s texty "já mám dám lásku víc mávám padám, víc nic a dál budem vlát a plát a kát se víc a zítřkům vstříc", hlavně ať to má dlouhou samohlásku - majitel rádia "já vám teda budu ty psychárny pouštět" - inzerent "budu inzerovat kdekoliv kde bude dost hlupáků poslouchat psychárny psychopata a trotla s hlupákem a nakonec spokojený posluchač, kterého ani nenapadne, že kromě těch pěti písniček, které stojí akorát tak na vymáchání v čističce odpadních vod by mohl jediným klikem objevit hodiny a hodiny hudby, která nejenže se dá poslouchat, ale dokonce i inspiruje... Tenhle zamotaný kruh je neřešitelný a těžce nasírací.
    
    

    • Re: MD (stepy, 20.05.2011 10:54) Reagovat

      naprostej souhlas, zejména v pasáži o textech. Ježí se mi chlupy na chlupech jen po přečtení názvů. je to tak neskutečně umělý a prázdný. Dle návštěvnosti ovšem asi tak prázdný jako hlavy průměrného posluchače v ČR.
      
      

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo

9/10

Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze