Zóna A si vloni připomněla 27 let od svého vzniku, proto i narozeninové lebce na přebalu kompilace svítí v očích cifra 27, stejný je také počet stránek bookletu a fotek v něm a sedmadvacet skladeb čítá playlist toho nejlepšího včetně tří novinek a jedné rarity.

Koňýk & spol. přistoupili k výběru "Všetko najlepšie" poměrně zodpovědně (na to jak jsou jinak - a sami to tvrdí - poněkud leniví), a nechybějí tak kousky jako předpotopní "Potopa", "Nádherná zákerná", ve které před deseti lety zahostoval na klavír Jaro Filip, komerčně nejúspěšnější ska kousek "Ľudia v pohybe", rozlučka s Ivanem "Červená armáda" nebo rozjuchaní "Puf a Muf" (rozjuchanější "Polka" ale schází).

Ani ty nejstarší songy ovšem nejsou nahrány nanovo, vše je v původních verzích s pročištěným zvukem, přesto si posluchač při zmíněné "Potopě" nebo "Jankovi", který je na albu v té úplně nejpůvodnější verzi z roku 1989, užije dávku undergroundu ze začátku devadesátek. Zvláštní ale je, že zatímco u výběrovek některých jiných kapel je tato pravěká autentičnost na obtíž, u Zóny A to nijak výrazně nevadí, i když jsou písně promíseny bez ohledu na chronologii.

Snad za to může sedmdesátkové pojetí punku, kterého se kapela drží i v nových skladbách. Ty se vyznačují tím, že všechny začínají na slůvko Já, a stejně tomu bude i u ostatních písní z chystané nové řadovky, která by měla vyjít snad letos a která by právě dle těchto tří novinek nemusela být špatná.

"Já pijem pivo" sice není zrovna nijak umělecký kousek, ale zbylé dvě - pomalá "Já som ťa ľubil" a punkovka "Já takýmto viecám neverím" - jsou dobrým příslibem. Teď už jen aby pánové zbytečně nelenili a radost z aspoň té bestofky nezhořkla. I když v závěrečné pecce výběrovky tvrdí, že nezmení sa...