"Mnoho chytlavých melodií, několik pasáží, co létá někde v zasněném meziprostoru, ale zase rychle spadne na zem, a několik na kost ohlodaných a syrově působících tracků," tak popsal debut v recenzi na našich stránkách Tomáš Tenkrát. Co z toho sedí i pro druhé album? První tři slova. Sunflower Caravan stále vládnou mocí napsat melodie, ze kterých padá čelist. Jejich síla přitom spočívá v jednoduchosti chytře poskládaných tónů. Tah na bránu, tedy na posluchače, jim pak dodávají aranže a umění pracovat s dynamikou.

Velmi dobře to ilustrují první tři skladby. "Broken" je hitovka par excellence. Z malého melodického nápadu rytmizujících bicích track postupně roste a během tří minut se toho v něm hudebně děje víc než v celé diskografii Daniela Landy. To samé lze v podstatě říci i o následujících "Looking At You" a "Either Nothing, Or A Light". Také ony dokonale ilustrují schopnost kapely opatřit skladby jasnými konturami oddělujícími sloky od refrénu a vybavit je dramatickým nábojem, který umí být patřičně strhující. A abych nezapomněl, taky se v nich zpívá.

Rozdíl rozpoznatelný na první dobrou pro všechny znalce eponymního debutu. Poměr instrumentálek ku textem opatřeným kouskům se na "A Little Bit More" obrátil a ještě přitvrdil. Z deseti položek nezní zpěv pouze v závěrečné "Thing On The Brain". I ta je však jenom dvouminutovou branou před vokálem opatřeným bonusem. Za zpěváka je na desce Andy Čermák, který si mikrofon přidal ke své výbavě klávesových nástrojů. A nevede si zle. To, co neuzpívá rozsahem, odstíní intenzitou. Tu přidá na naléhavosti, onde se změní téměř v našeptávače. Právě jeho práce s hlasem dodává skladbám další přidanou hodnotu. Dokonalým příkladem budiž například zrovna ta titulní.

Zpět k úvodnímu citátu. Co tracklist opravdu tentokrát neobsahuje, to jsou na kost ohlodané a syrově působící tracky. O aranžích už tu ostatně řeč byla. Nad deskou se vznáší lehký opar smyčcových orchestrálních rejstříků, který nemá chvílemi daleko k dusivému ostravskému smogu (například "Either Nothing, Or A Light", "A Vision"). Což je dost možná vůbec nejrozporuplnější "přínos" novinky. Nicméně se s ním kapela na úplnou hranu podbízivého kýče nikdy nedostane, a tak si příkré odsouzení nezaslouží. Na albu má totiž také frajeřinu "Beautiful If" s lehce najazzlým piánovým intermezzem, které postupně převálcují právě ony spílané, zde však neskutečně funkční smyčce.

Sunflower Caravan se vyvíjejí, a to je dobře. Deska od kapely, od které už pomalu nikdo nic novátorského nečekal, má drážky plné rozkvétajících melodií, silných refrénů, přesvědčivého vokálního feelingu nezatíženého českou připosraností i instrumentální zdatnosti. Na jedné straně přináší křehkost. Na té druhé je ocelovým větrolamem. Máme tu zkrátka konečně generaci kapel s globálním polem působnosti v tom nejtěžším prostoru hudebního mainstreamu. Snad se i v letošním roce objeví někdo další, kdo se ale konečně nebude bát obléct podobnou hudební nádheru také do hávu českých textů.