Třetí album Arcade Fire nazvané "The Suburbs" je v podstatě koncepční nahrávkou, jejíž koncept se odvíjí už od samotného názvu. "Nejedná se ale ani o milostný dopis adresovaný předměstí, ani o obžalobu předměstí, jedná se o dopis z předměstí," vysvětlil frontman kapely Win Butler. A výsledné "sebrané spisy" opět zabodovaly, musicserver nevyjímaje. "Nahrát veleúspěšný debut je dnes celkem běžné. Udělat vynikající druhou desku je spíše výjimka. Ke dvěma vynikajícím albům ale přidat ještě třetí, u kterého nevíte, jestli ho dát na úplný vrchol, nebo trochu níže, je čistý archaismus," napsal tehdy Tomáš Bláha v hlavní recenzi, ve které nahrávku obodoval devítkou, a zajistil jí tak post alba týdne. Pět redaktorů v naší makrorecenzi s ním z těsné většiny souhlasí - i přes dvě výrazně nižší známky si "The Suburbs" odnášejí chvalitebných 82 %.

---

Radek Londin - Krize ano, ale ne v táboře Arcade Fire! (10/10)
Vztah k interpretovi: Obě předchozí desky jsem řadil mezi "popové" nahrávky roku

Kapitalismus je asi nejlepším ze všech špatných systémů... určitě pokud jste na té správné straně a máte dost štěstí, schopností nebo třeba jen silný žaludek. Ale občas se zadrhne a na hladinu začínají vyplouvat kostlivci, jako při aktuální hospodářské krizi. V pořadí třetí deska kanadských hymnických rockerů je úžasná tím, jak skvěle a vyváženě míchá pocity a myšlenky obyčejného člověka, který najednou doplácí na chyby či hamižnost druhých. Zmatenost, hněv, roztěkanost, apatie, rezignace, útěk i jiskry naděje - to všechno se zde potkává, přičemž nic nemá navrch. Deska se proto nedá jednoduše onálepkovat jako protestní nebo politicky angažovaná. Arcade Fire jsou spíše než kazatelé citliví pozorovatelé. Neschovávají se za odtažité závoje alternativního cynismu ani nekonejší dalšími z řady popových sedativ o síle lásky (U2). Krize je pro ně prostředkem k pohledu na mechaničnost života moderního člověka. Díky skvělým písním, jejichž sílu bombastické orchestrální aranže ještě podtrhnou, působí jejich deska jako velká událost - srozumitelný a přesvědčivý dokument doby.

Petr Bláha - Do třetice všeho skvostného (9/10)
Vztah k interpretovi: Příjemné zpestření, leč mimo hlavní žánrový záběr

V pravdě řečeno je současná hudební situace taková, že každá další kytarovka mi nutí neodbytnou myšlenku na to, abych si provedl sám frontální lobotomii. Všichni ti Coldplay a jim podobní uniformní fidlalové bez kapky invence. Košile, kytary Fender a kytarové kombo Vox. Arcade Fire na předchozích deskách ukázali, že snad nebudou jen přefouklou bublinou, ale zmůžou se na něco víc než být dalším revivalem Oasis s vlastní tvorbou. Neodvratně a snad i trvale pryč jsou velikášství a pompa, které slušely hardrockovým veličinám, tady nemají co dělat. Nemá cenu se konkrétněji rozepisovat o jednotlivých skladbách, je to sbírka klenotů, a pokud platí pravidlo, že podle druhé desky se pozná kvalita kapely, tak AF se svou třetí deskou zařadili do světové extraligy. Jen s tím, že v ní zatím nebudou hrát prim. Ale kdo se od doby Nirvany dostal mezi opravdovou špičku? Nikdo. Ale teď a tady máme jednoho aspiranta, který ukazuje, že líbivost neznamená podbízivost a umění neznamená vyloučenost.

Jakub Malar - Nadčasové historky z předměstí (9/10)
Vztah k interpretovi: Už od "Funeralu" je bedlivě sleduji.

Když v roce 1997 vyšla legendární, kritikou ověnčená třetí deska Radiohead "OK Computer", minulo mě to a k nahrávce jsem se dostal až někdy o tři čtyři roky později. Jsem rád, že v případě třetí desky Arcade Fire můžu prohlásit: "Byl jsem při tom!" Přestože mi první desky přišly dost kvalitní a nepochyboval jsem, že Kanaďani nezklamou, spadla mi při prvním poslechu "The Suburbs" čelist. Vlastně jsem se ani nemohl moc koncentrovat na jednotlivé skladby, jak jsem si v duchu neustále opakoval: to je dobrý! A to jsem teprve měl začít objevovat. První skladba, u které jsem se zaseknul, byla "City With No Children", ve které mi Arcade Fire připomínají Hold Steady. Dalšími skladbami, které stojí za zmínku, jsou Abbou ovlivněná "Sprawl II (Mountains Beyond Mountains)" anebo "We UsedTo Wait" ("Now our lives are changing fast/Hope that something pure can last"). Na novou nahrávku jsme čekali více než tři roky, ale vzniklo něco, co vydrží dlouhou dobu, a není to dáno jen stopáží. Hlavně textově vzniklo dílo, které bude promlouvat i ke generacím, které přijdou dlouho po nás. Věřte mi.

Petr Balada - Mainstreamová mantra mladých konzervativců (7/10)
Vztah k interpretovi: Jsou to kluci z vedlejšího blogu.

Deska "The Suburbs" je po hudební stránce poměrně konzervativní, což je nejspíše jeden z důvodů, proč se dočkala tak příznivých kritik. Nikdo nemusí přemýšlet, o co tam vlastně jde. Staromilsky průzračné melodie plynou jedna za druhou, aniž by jakkoliv svého posluchače rušily. Jen chvílemi zazvoní o něco více smyčce, kytary nebo klavír. Geniálně zaranžovaná jednoduchost. Jak právě zjišťuju, pro zadávání dat do počítače ideální soundtrack. Vedoucí bude mít radost. Pokud ne, vzhledem k náladě textů to bude vhodný doprovod i k výpovědi. Pak, čerstvě nezaměstnaný a stále se sluchátky na uších, vyjdu do důvěrně známých ulic svého předměstí. Do ulic, které jsou po desetiletí stále stejně hezky neuklizené. Mezi domy poskytující ideální úkryty pro hru na schovku i pro úchyláky. Pod jediným pozůstalým stromem začnu při vzpomínce na první vykouřený joint brečet. Připomenu si všechny kamarády, co to jako dealeři dotáhli dál než já a kupodivu jsou ještě naživu a na svobodě. Uvědomím si, jak to tady mám rád, a poslední dva songy protancuju mezi lejnama od psů. Aha, tak to už hraje něco jiného.

Michal Koch - Temnota je pryč a mě to mrzí (6/10)
Vztah k interpretovi: Velmi kladný.

Album "Neon Bible" bylo pro mne takovým malým zjevením a rád se k jeho poslechu vracím. Možná jsem proto udělal tu zásadní chybu, že jsem do novinky Arcade Fire vkládal očekávání, což není nikdy dobře. Každopádně jsem minimálně podvědomě chtěl, aby "The Suburbs" bylo pokračováním předchozího počinu, což se nestalo. V žádném případě to nechci kapele vyčítat, sám mám rád, když se umělci vyvíjejí a neopakují jednou úspěšné modely stále dokola. Avšak ať je to způsobeno mým očekáváním, nebo ne, novinka těchto Kanaďanů je pro mne jen kolekcí dobrých písní, místy hitových a neotřelých ("The Suburbs", "Half Light II. (No Celebration)", "Ready To Start"), většinou ale nijak výjimečných, ba dokonce poněkud splývajících. Zkrátka příjemná deska, kterou si rád pustím jako kulisu v kanceláři, ale neslyším důvod k tomu, abych zasedl večer do křesla se sklenkou vína a několik desítek minut se věnoval jenom a pouze "The Suburbs". Pryč jsou odvážné smyčcové kreace, pryč jsou temné varhany, pryč je (alespoň v mých uších) neuvěřitelná originalita "Neonové bible". A proto možná to malé zklamání.

---

Album: Arcade Fire - The Suburbs
Průměrné hodnocení: 8,2/10
Celkový čas: 63:51
Skladby: The Suburbs, Ready To Start, Modern Man, Rococo, Empty Room, City With No Children, Half Light I, Half Light II (No Celebration), Suburban War, Month Of May, Wasted Hours, Deep Blue, We Used To Wait, Sprawl (Flatland), Sprawl II (Mountains Beyond Mountains), The Suburbs (Continued)