1987. Majklův strýček. Underground. HC. Amrit Sen. Petr Stanko. Jarda Stuchlý. Ivan Klein. VB & StB. Fuck KSČ! Kotelna. Sid Hošek & Johny Chaos. 1990. "The End Of Dark Psychedelia". 1992. Celá Evropa natěšená na československé postpunkové revolucionáře. Drogy. Konec. 1993. Začátek. "Ale my stále hledáme štěstí, ale nikdo z nás ještě není mrtev." 1995. Fenomenální úspěch v nezávislých hitparádách. Hymna "Nezabíjej bratra". Bunkr. Konec. 2004. Začátek.

2010. "Return Of Dark Psychedelia". Prototyp desky, při které už po druhém poslechu nevnímáte ten zlom, kdy jedna píseň končí a další začíná. Michael's Uncle se podařilo vytvořit až mysticky komplexní a kompaktní nahrávku.

Celek "Návratu Psychedelie" k sobě lepí klidná instrumentálka "Moon", Paroubkův primitivní proslov, kultovní experiment s LSD, laciná punk-rocková vypalovačka ("Z kontejneru smrad") nebo rezignované a přesto tolik zneklidňující vykřičené heslo "Hlavně keď vieš, čo chceš!" ("Červenej hrádek").

"Return Of Dark Psychedelia". Jedná se o návrat burcující, znepokojující, odvážný, ale hlavně plnohodnotný. Michael's Uncle v původní sestavě odkazují na svou podzemní minulost a zároveň nabízejí i novou progresivnější tvář ("You Better Watch Out" a jiné e-hrátky). Oproti dvě dekády starým nahrávkám ubylo HC, naopak zvýšení preferencí hlásí punk, paradoxně melodičnost a nová vlna.

Nová vlna se starým obsahem. Tam, kde končí DAF, začínají Michael's Uncle ("Nezměníš nic" a "Máš na to"), což je příjemné retro. Michael's Uncle v sobě mají leccos z původní undergroundové scény, zároveň si ovšem drží svou neotřesitelnou overgroundovou pozici. Oslovují ortodoxní DIY publikum, lidi ze Styxu i Nyxu, pankáče, áčkaře, vlastně všechny revoltující subkultury.

Infantilní a naivní výběr témat musí být k smíchu každému, kdo si připadá dospělý. Kdo ovšem setrval revoltujícím děckem, manuál na "Return Of Dark Psychedelia" najde. Minimálně já tedy našel, zároveň ale chápu, že to o generaci starší paní a páni neocení, protože cit pro revoluce už v jejich věku zkrátka není to co dřív. Michael's Uncle jsou ale pořád stejně empatičtí a sympatičtí, za což si po všech těch osobních peripetiích zaslouží neskonalý obdiv.

Rozhovor s Petrem Stankem pro Rádio 1