Velmi, velmi dietní "obal" nového alba pardubických -123 minut "Try" působí jako fanfarónský vzkaz potenciálnímu kupci - "Nekupuj, vypaluj!" a leckdo určitě zalituje investovaných korunek, za které se mu nedostane žádné pěkné "knížečky" s texty či fotkami ze studia. Kapele se zřejmě přejedl mediální boom, doprovázející vydání debutu a rozhodla se ubrat v tomto směru plyn. Inu proč ne, v době všemožných mediálních masírek postoj docela příjemný.

Co napovídá obal, hudba do jisté míry dopoví. Mírně juvenilní lekce z "jazzové a funkové hudby", kterými se Minuty prezentovaly na svém debutu, urazily od té doby kus cesty směrem k větší osobitosti a vlastnímu výrazu, někde v polovině putování byl pak starý bubeník Stanislav Zíma nahrazen špičkou nastupující generace Emilem Valachem (ex Liquid Harmony a především rozličné formace Báry Basikové) - rozdíl nepřeslechnutelný!

Není to však jen změna na bubenické stoličce, která činí "Try" jinou a hlavně mnohem zajímavější deskou, ve srovnání s předcházející "Shooba Dooba". Především zmizel chlad perfektnosti a předvídatelnosti, který vám na debutu prozradil o každé písni to podstatné během prvních třiceti vteřin. Kapela si hraje s jednotlivými písněmi jak s jazzovými tématy a sem tam ("Low", "Fool of Moral Sense", "Blue Sunday") je to fakt příjemné překvapení. S tím souvisí i debutu vytýkaná neschopnost přenést koncertní sálavost a prožitek na desku, troufám si tvrdit, že v případě "Try" v tomto směru rozhodně neostrouháte (můj tip - "Sadorealism" a "Mojo Bride").

"Try" svou pestrostí, zašpiněným bluesovým soundem a celkovou otevřeností dokazuje nejen odvahu hledat v oblastech skrz naskrz prozkoumaných, ale také potenciál zúčastněných k tomuto průzkumu.

Album: -123 minut - Try
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 63:37
Skladby: Try, I See You Shine, Hey Son, You Chose This Way,ChocolateJam, Fool of Moral Sense, Mojo Bride, Failure, Seriously, Runnin´On, Low, Sadorealism, Blue Sunday, Soul Surgery