Málokdo mohl tušit, že její hostování na desce "Ma Fleur" The Cinematic Orchestra zafunguje tak, že svou třetí sólovku "One Good Thing" vydá právě na jejich novém labelu Motion Audio. Lou Rhodes v posledních letech prožila mnohé; včetně radosti z úspěšného koncertního vzkříšení Lamb a smutku po rozpadlém vztahu a smrti její sestry Janey (té je i celé album věnováno). Na druhou stranu pocítila, že se opět potřebuje vymanit mimo spáry přetechnizované reality a utéct do míst, kde panuje klid a rovnováha přírodních zákonů. Zároveň vzkřísila svou lásku k folku a akustickým nástrojům. Novinku pak natočila za pár týdnů, většina materiálu se totiž natáčela naživo, bez zpětných úprav a chemických vylepšení.

Po letech do studia pozvala i svého parťáka Andyho Barlowa. Zahrál si v několika písních a produkoval celou nahrávku. Toto znovushledání je posunulo do nových rovin. Akustické kytary v mnoha místech doprovázejí smyčce, jejichž aranžmá je šetrné, aby nebouralo folkovou lehkost a určitou vláčnost. Místy tak zaslechnete odkaz na ranou tvorbu Joni Mitchell nebo poetiku Nicka Drakea a Johna Martyna. Lou si je s každou další deskou jistější, je vyzrálá a s citelnou syrovostí prezentuje své vnitřní slasti i strasti (ty ale protentokrát převažují, jak již bylo zmíněno v úvodu).

Svou nezaměnitelnost má i její průzračný hlas, díky němuž bez námahy dokáže přeformulovat atmosféru vyprávěných příběhů. Ty však nepocházejí z deníčku nějaké náctileté slečny, promlouvá tu totiž nadhled a ztotožnění se s vlastním já, které však celkem zákeřně zasáhl osud a nečekané zlomy na životní cestě. Natrefíte zde i na hledání nových významů a pozitivnějších zítřků, i takové dokáže "One Good Thing" být. Chvilku hodně melancholické ("Melancholy Me"), ale i plné optimistických očekávání ("Magic Day"). Srdce však uroní slzu během "Janey", "Circles" nebo "Why Wait For Heaven".

"People dying every day / To prove their God’s the only way / But what kind of paradise would favor some and some deny? / Why wait for heaven 'till we die?", těmito slovy začíná závěrečná "Why Wait For Heaven" a prozradí mnoho o pocitech Lou Rhodes. Ta natočila svou nejotevřenější a nejosobnější desku plnou pravd, díky níž se vyzpovídá a odhaluje nemálo ze sebe samotné. Křehkost a uvolněnost emocí je uvěřitelná a odzbrojí každým poslechem, zhasněte světla a jen se zaposlouchejte...

P. S.: Jak zní "One Good Thing" živě, budete moci okusit 7. května v Paláci Akropolis, kam se svým dvojčlenným doprovodem Lou zavítá. Jako malou ochutnávku berte následující live video z Leedsu k titulní písničce, můžete je pak porovnat s oficiálním klipem téže skladby, který je níže.

Lou Rhodes - One Good Thing