Od vydání alba "Pocustone" uplynulo letos neuvěřitelných devět let. Floex však prý již brzy tento rest napraví - pracuje na novém materiálu. V mezičase však nezahálel a věnoval se mnoha projektům. K těm nejvýraznějším (za které získal i cenné trofeje) patří jeho hudební doprovody k point and click hrám "Samorost 2" a čerstvě k "Machinariu". Obě hry vznikly v dílně Amanita Design a těší se oblibě pro své velmi povedené grafické zpracování a náměty.

"Machinarium" (demo si můžete zahrát na tomto místě) vás zavede do útrob Ocelového města, v němž žije nespočet robotů a jiných kovových tvorů. Možná si i řeknete, že tento svět prožil něco podobného, co ve svém díle popsal Jules Verne (dle původní práce Andrého Laurieho). Dobrodružství pomalu odkrývá nečekaná zákoutí a úkoly, které jsou kladeny před každého hráče, a to je přesně ten okamžik, kdy svou nemalou úlohu sehrává i Tomášova hudba. Ta je pro tentokráte mnohem více rozpárána emocemi, v nichž nečekaně vládne čitelná melancholie. Pro někoho nečekaný zlom lze chápat jako nový pohled na vlastní tvorbu, s nímž si tento multiinstrumentalista mistrně pohrává do nejposlednějšího detailu.

Samotný soundtrack však funguje i bez ponoru do spárů herního nadšení. Pro vinylové vydání byly kompozice drobet zremixovány, to aby vznikl v určitém smyslu ucelený opus. Tato úprava se nejvíce projevila na závěrečné "The Elevator", která byla zkrácena o téměř čtyři minuty. Tomáš Dvořák sahal tentokrát více po akustických nástrojích a elektronika, i když je stále tím hlavním hnacím motorem, je lehce v ústraní. Vedle klavírních preludií a dechů (flétna, saxofon...) se dočkáte i libozvučných smyčcových fanfár, které hlavní dějovou linii vytahují do světlem protkaných rovin. Ambientní struktury doplňují náznaky future jazzu (což u Dvořáka není žádná výrazná novinka) a elektronického experimentu na hraně idmka. Jednotlivé melodické střípky sklouzávají do pomalejších temp, jediným breakem do pulsujícího víru rytmů je rozverná "Gameboy Tune".

Hudba k "Machinariu" skvěle zapadá do herního prostředí, zároveň si dokáže vybojovat svůj vlastní život. Pestrost atmosfér a hudebních nápadů tady bez přestání tepe na bránu vaší fantazie. Ocelová šeď velkoměsta se záhy začne proměňovat dle podstrčených nálad, zbývá již jen nasadit sluchátka a vydat se prožít nečekaný příběh.