Tomáš Dvořák striktně rozlišuje, co půjde ven pod jeho jménem a co dostane přelepku Floex. Své soundtrackové opusy publikuje právě pod svým občanským jménem. Pokud jste byli pohlceni jeho hudební složkou pro hru "Samorost 2", máte rádi malé roboty, budete si i v případě "Machinaria" zaručeně libovat.
9/10
Tomáš Dvořák - Machinarium (soundtrack)
Skladby: Strana A: The Bottom, The Sea, Clockwise Operetta, Nanorobot Tune, The Mezzanine, By The Wall
Strana B: Mr. Handagote, Gameboy Tune, The Furnace, The Black Cap Brotherhood Theme, The Prison, The Glasshouse With Butterfly, The Castle, The Elevator
Vydáno: 27.2.2010
Celkový čas: 49:33
Vydavatel: Minority Records
Od vydání alba "Pocustone" uplynulo letos neuvěřitelných devět let.
Floex však prý již brzy tento
rest napraví - pracuje na novém materiálu. V mezičase však nezahálel a věnoval se mnoha projektům. K těm nejvýraznějším (za které získal i cenné trofeje) patří jeho hudební doprovody k
point and click hrám
"Samorost 2" a čerstvě k "Machinariu". Obě hry vznikly v dílně
Amanita Design a těší se oblibě pro své velmi povedené grafické zpracování a náměty.
"Machinarium" (demo si můžete zahrát na tomto
místě) vás zavede do útrob Ocelového města, v němž žije nespočet robotů a jiných kovových tvorů. Možná si i řeknete, že tento svět prožil něco podobného, co ve svém díle popsal Jules Verne (dle původní práce Andrého Laurieho). Dobrodružství pomalu odkrývá nečekaná zákoutí a úkoly, které jsou kladeny před každého hráče, a to je přesně ten okamžik, kdy svou nemalou úlohu sehrává i Tomášova hudba. Ta je pro tentokráte mnohem více rozpárána emocemi, v nichž nečekaně vládne čitelná melancholie. Pro někoho nečekaný zlom lze chápat jako nový pohled na vlastní tvorbu, s nímž si tento multiinstrumentalista mistrně pohrává do nejposlednějšího detailu.
Samotný soundtrack však funguje i bez ponoru do spárů herního nadšení. Pro vinylové vydání byly kompozice drobet zremixovány, to aby vznikl v určitém smyslu ucelený opus. Tato úprava se nejvíce projevila na závěrečné "The Elevator", která byla zkrácena o téměř čtyři minuty.
Tomáš Dvořák sahal tentokrát více po akustických nástrojích a elektronika, i když je stále tím hlavním hnacím motorem, je lehce v ústraní. Vedle klavírních preludií a dechů (flétna, saxofon...) se dočkáte i libozvučných smyčcových
fanfár, které hlavní
dějovou linii vytahují do světlem protkaných rovin. Ambientní struktury doplňují náznaky future jazzu (což u Dvořáka není žádná výrazná novinka) a elektronického experimentu na hraně idmka. Jednotlivé melodické střípky sklouzávají do pomalejších temp, jediným breakem do pulsujícího víru rytmů je rozverná "Gameboy Tune".
Grafika, vinylové edice, download
"Machinarium" vyšlo v nákladu o počtu pěti set padesáti pěti kusů (z toho sto padesát bylo v průzračně žlutém provedení, ty jsou však již beznadějně vyprodány) v krásném grafickém zpracování Adolfa Lachmana; každý výlisek je ručně číslován a podepsán Tomášem. K dobru jsou v samotném balení tři obrázkové karty a kupón na bezplatné stažení původního soundtracku v mp3 (ten obsahuje i bonusové épéčko s dalšími skladbami, mezi nimiž je i krátká vsuvka robotického bandu v "The Robot Band Tune"), který si mohli stáhnout i majitelé zakoupené verze hry.
Hudba k "Machinariu" skvěle zapadá do herního prostředí, zároveň si dokáže vybojovat svůj vlastní život. Pestrost atmosfér a hudebních nápadů tady bez přestání tepe na bránu vaší fantazie. Ocelová šeď velkoměsta se záhy začne proměňovat dle podstrčených nálad, zbývá již jen nasadit sluchátka a vydat se prožít nečekaný příběh.
