Raději kešu než Ke$hu

Jasně, proč ne? Když Britney stavěla image na dávno pozbytém panenství, Katy Perry na homosexualitě, když je heterosexuálka, proč by Ke$ha nemohla pít litry vodky a čistit si zuby whisky? Jenže znáte to, každý marketingový tah má své hranice. A kdo slyšel celou desku "Animal", možná i tuší, že ne všechno je "Tik Tok".

Ke$ha je určitě talentovaná skladatelka a dobrá backvokalistka, ale jako sólová zpěvačka je naprosto mimo. Z pětačtyřiceti minut, které placka nabízí, máte pocit, že na vás dvě čtvrtiny někdo blije, jednu čtvrtinu škrábe nehty po tabuli a až poslední čtvrtku zpívá. Všechna čest faktu, že stejný skučivě vyblitý hlas prezentuje i naživo a není to producentské dílo. Korunu všemu dává elektropopový zvuk, který zní jak z dílny již zapomenutých Eiffel 65 namixovaný s aktuálním soundem německé Cascady, ovšem s tím rozdílem, že vás donutí se z židle zvednout jen vynikající "Tik Tok" a ještě druhý singl "Blah Blah Blah". Jakmile se ale zásobník skotačivých citoslovcí, které jde dobře napasovat do refrénu, vystřílí, důvod tančit zmizí jako pára nad hrncem.

Ke$ha není žádné dravé zvíře, do kterého se snaží nastajlovat, je neškodné koťátko, které se učí lézt po stromě. A když zasekne svoje drápky do kůry, my si ho s nadšením neseme domů, jakmile ale udělá prvních pár loužiček, je po lásce. Další z Ke$hiných přešlapů je její neskutečná lacinost. Neumí prodat svůj sex appeal, nedokáže do songu vnést potřebný náboj. A tak věci, které by měly našlápnuto zvýšit kredit tohoto chabého alba, vyzní ve finále ploše a naprosto bez jiskry ("Boots & Boys", "Blind", "Hungover").

Tenhle talent měl zkrátka ještě pár měsíců zrát. Možná kdyby se nesnažila prosadit v době Lady GaGa, neměl by nikdo chuť hledat její rádoby protipól. Měli bychom tak o jednu zpěvačku s image homelessačky méně a její songy by měly možná noblesnější punc a ona by se i pyšnila image dámy, ale to je jenom kdyby. Tady více než kdy jindy platí, že rozhodne druhá deska. Tam bude Ke$ha hrát o všechno. Zda se bude válet v danceových sračkách, nahraných na sto různých způsobů a s texty s nulovou výpovědní hodnotou, nebo se z ní stane zpěvačka, kterou budou ostatní respektovat.