Monkey Business si opět připravili mejdan ve Velkém sále Lucerny, kde se jako každý prosinec slavilo. Kromě příchodu Vánoc to nyní byla také mlhou zahalená "čtyřicítka". Uvolněný koncert navštívil i Petr Janda z Olympicu a radosti bylo rozdáno tradičně mnoho.
Live: Monkey Business
místo: Velký sál Lucerny, Praha
datum: 17. prosince 2009
Setlist: Who Killed My Libido?, Allah Took My Tartar Sauce, Kings Of Discotheque, Bob Marley's Soccer Shoes, Profondo Rosso (opera), We Luv Ya / Solidarnosc, Happy Birthday To You, Wedding Song, Intercooler, Jedeme dál, Jasná zpráva, ID Song, MJ Is 50 / Earth Song, Gumball, A Song For All Nations, Time For The Payback, Slim Jim, Party Shit, Saturday Night Is Over / Podivuhodný mandarin
Přídavky: My Friends, Piece Of My Life
Fotogalerie
© Matěj Vaněček/musicserver.cz Věřte nebo ne, i redaktoři musicserveru jsou lidi. To, že občas píší strojově, ještě neznamená, že jsou stroje. A právě proto se stane, že někdy jdeme na koncert, i když se nám vůbec nechce. Jednoduše kvůli tomu, že přihlášení se dělá několik dní dopředu a v samotný den koncertu už jen těžko můžete nejít, když se od vás čeká článek.
Monkey Business jsou kapela, kterou stojí za to navštívit kdykoliv. Ale tentokrát to bylo s hořkostí v puse a s prázdným místem po pravici, kde by správně měla stát přítelkyně. Tudíž bez nálady juchat. V pasáži Lucerna se tísnili Pražáci v šálách a čepicích a ve vzduchu visely Vánoce. Vše odsýpalo rychle a do reality strhla až slečna u guestlistu, když se laškovně otázala, kde mám doprovod.
Tajemstvím opředený podtitul koncertu zněl "40 let!!!" a jeho rozlousknutí netrvalo dlouho. Show začala prodíráním se
Matěje Rupperta skrze dav k pódiu v přestrojení za Troopera z "Hvězdných válek" a doprovázeného melodií ze stejnojmenného filmu. Na výsuvném molu se objevil velký dárek s vyobrazením 40, z kterého vyskočila
Tonya Graves (toho večera princezna Leia). Hned vzápětí jsme se dozvěděli, že právě v tento den slaví čtyřicáté narozeniny. Opona padla a sál rozčísly zvuky "Who Killed My Libido?". Celá kapela měla na sobě jednoduché masky a především vskutku brutální kostýmy. Tím je myšlen hlavně baskytarista Pavel Mrázek a kytarista
Olda Krejčoves, kteří se nebáli ani hodně odvážných modelů.
© Matěj Vaněček/musicserver.cz Pokračovalo se ve znamení série novějších písní, kterou přerušila tradiční operní vložka. Možná už by stála za obměnu, ale na druhou stranu pořád funguje výtečně, takže nakonec proč ne. Další vzrušení přineslo až vyzvání Matěje ke zpěvu "Happy Birthday To You" pro Tonyu. Natřískaná Lucerna totiž zpívala jako jeden ženomuž. Ba co víc, zpívala čistě. Po upřímné radosti hlavní aktérky sál poprvé začal pořádně pulsovat díky "Intercoolerovi".
Tradiční host byl tentokrát utajen, takže objevivší se
Petr Janda vzbudil se svou "Jedeme dál" menší pozdvižení, které eskalovalo v "Jasné zprávě". Příjemné zpestření, kvitované aplausem. U Monkey Business se prostě může stát cokoliv a nikdy to nevyzní trapně. Na dálku byl pozdraven i Král popu díky "MJ Is 50", v níž po jeho smrti kapela vynechává ono "padesát" a refrén zní jen trefně:
"Michael Jackson is". Našroubovaná část Michaelova "Earth Songu" pak působila melancholicky a krásně.
© Matěj Vaněček/musicserver.cz Monkey Business produkují show, jež vás za normálního stavu strhne v tanec a alkoholové požitkářství. Ovšem za určitých okolností dokáže slušně podusit svým rozjuchaně pojatým koncertem plným kejklí, vtipu a zábavy. Bezbřehým optimismem totiž nejdříve otráví - v případě, že nejste připravení se bavit, ale vzápětí smrští tanečních písní stejně strhne. A přesně tak to bylo v tomto případě. Jistě, skvělé jako vždy, Lucerna pulsovala, všichni tančili, zpívali a smáli se. Jen houšť! Ale pro člověka bez nálady je to hořkosladký bonbon. Lehce se totiž stane, že si může připadat jako ještě větší mimozemšťan a škarohlíd. Ale kapela za to nemohla. Ta bavila sál s odzbrojující elegancí.
Opět kouzelně působil moment v "Gumball", kdy všichni notovali nakažlivý popěvek, jenž se opakuje ve smyčce. Tentokrát byl ale kratší, než při letním koncertu ve Žlutých lázní, kde dosahoval téměř čtvrt hodiny. Závěrečná čtyřka "Slim Jim", "Party Shit", "Saturday Night Is Over" a "Podivuhodný mandarin" od Plastic People Of The Universe s drásajícím vyřvávaným refrénem:
"Že život, že život je jen boží mlýn", nepotřebuje většího komentáře. Existuje totiž slovo "euforie". Posledním přídavkem byla samozřejmě "Piece Of My Life", snad ještě naléhavější než obvykle. Místo zdánlivého konce vybouchly konfety a MB's zahráli ještě dvakrát refrén ve zrychlené verzi s nádhernou klavírní melodií.
© Matěj Vaněček/musicserver.cz Poté už nebylo nic. "Jen" uvolněná afterparty v přilehlém Music Baru do ranních hodin. Takže vlastně vše proběhlo tak, jak jsme zvyklí. A to je dobře. Některé vaše domnělé jistoty totiž překvapí tím, že jsou ve skutečnosti křehčí než vánoční cukroví. Na protipólu téhle stupnice stojí věci, na které se můžete opravdu spolehnout. Třeba to, že na Štědrý den nebude sněžit, že silničáře překvapí zima a nebo na to, že
Monkey Business uspořádají opět skvělý prosincový večírek. Teď už může přijít Ježíšek, takže Veselé Vánoce a važte si svých "jistot"!