Akustická nuda krotkýho Billa

Vyprodaný pražský Palác Akropolis byl ve středu svědkem akustického vystoupení Divokýho Billa. Při této příležitosti se pokřtila i aktuální deska "Mlsná" a oddaní fanoušci si koncert náležitě užívali. Pro nezávislého pozorovatele však desítky minut trvající nuda znamenala narkoleptické, až depresivní stavy.

Live: Divokej Bill

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 15. prosince 2009

© Marek Gerhard / musicserver.cz

Přestože akustickému dvojkoncertu Divokýho Billa nepředcházela výrazná mediální kampaň, podařilo se této ouvalské kapele naplnit Akropoli až do předsálí. Právě v něm totiž končil had fanoušků, který až fanaticky adoroval každou odehranou píseň. Upřímný potlesk si však z akustického repertoáru nezasloužily téměř tři čtvrtiny songů. Na vině pak nebyl jen jalový projev kapely, ale i okolnosti, které hrály proti ní.

Dojem z akustických koncertů bývá tradičně spjatý s dobře odvedenou prací zvukaře. A byl to právě podivně nazvučený kopák, který zprznil první polovinu koncertu. Akropole se při každém kopu velezkušeného Marka Žežulky otřásala v základech. Při některých písních pak dokonce zanikal i zpěv Vaška Bláhy, čehož si frontman přibližně v polovině vystoupení sám všiml a zažádal o nápravu. Následovala přepálená druhá polovina vystoupení, kdy se Bláha přeřvával s technem, které i nadále dunělo sálem.

© Marek Gerhard / musicserver.cz

Dojem z akustických koncertů bývá tradičně spjatý také s dobře odvedenou prací osvětlovače. A byly to právě apokalyptické jednobodové, epilepticky blikající reflektory, které dokonale zničily snahy o vánoční atmosféru. Špatně rozmístěná světla vypalovala oči všem fanouškům, kteří byli vzdálení dále než dva metry od pódia.

Na stranu druhou, dočasná slepota nevadila, neb Divokej Bill toho po vizuální stránce příliš nepředvedl. Z jeho projevu se díky akustickým aranžím vytratila pověstná živelnost a v Akropoli se tak píseň co píseň opakoval šablonovitý scénář - Bláha zasněně zpíval a afektovaně pomrkával na fanynky v prvních řadách, při čemž zbytek kapely nehybně zíral do prázdna.

© Marek Gerhard / musicserver.cz

Akustický háv středečnímu repertoáru vůbec neslušel a jediným pozitivem večera tak bylo odehrání nových "Mlsných" písní. A postřehy? "Říše snů" je poměrně zdařilým revivalem Wanastowek. "Unisono" a "Batalion" pro svou nevýraznost a nudnost zapadly mezi šeď, zatímco protestsong "Tádada", úvodní vypalovačka "Půl pátý ráno" a textově triviální "Pecka" patřily k vůbec nejsilnějším zbraním tentokráte poněkud krotkýho Billa. Jenže u posledních dvou zmíněných písní se o jisté výjimečnosti vědělo již při letní festivalové sezóně, takže ani z tohoto hlediska nenabídl pražský křest nic speciálního.

Při akustickém koncertu se však naplno ukázala největší slabina Divokýho Billa, kterou je persona Štěpána Karbulky. To, že mu kšiltovka nadobro srostla s hlavou, lze akceptovat jako nepovedený módní výstřelek, ale fakt, že tento obsluhovač megafonu (což by mělo také zůstat jeho jedinou rolí v ansámblu DB) absolutně neumí zpívat, tolerovat nelze. Akustické koncerty totiž bývají o umění, jenže když schází umělci, není kdo by ho předvedl.

Resumé (+/-)

+ fungující písně z nové desky
+ ač zmatený, tak poměrně svižný křest
- mizerné ozvučení
- neseřízená světla
- přeplněná Akropole s fanoušky, kteří se na koncert přišli především procházet
- Bláhovy citové výlevy mezi jednotlivými písněmi
- nevýrazný repertoár
- pěvecký výkon Štěpána Karbulky

• mmt a ona tvorba Divokeho deBilla byla nekdy o hudbe??? (Josh, 17.12.2009 11:17) Reagovat

  Proc me vyzneni koncertu nijak neprekvapilo.. Kapela, ktera se ve svem zacatku pokousela o bohuzel velmi chabou kopii Levellers (a jeste meli tu drzost s nimi koncertovat), nic jineho ani predvest nemohla.. Jednou jsem na ne natrefil na festivalu a des bes.. Ne diky.
  
  

  • Re: mmt a ona tvorba Divokeho deBilla byla nekdy o hudbe??? (a, 17.12.2009 23:32) Reagovat

    Kapela, která se ve svém začátku pokoušela o bohužel velmi chabou kopii hudební kapely a ještě měla tu drzost pokoušet se o to dodnes.
    
    

• TO JE SNAD VTIP? (kim, 17.12.2009 16:57) Reagovat

  možná že byl zvuk slabší než na jiných koncertech
  možná že světla nesvítila jak se sluší a patří
  možná že se autorovi tohoto článku nelíbí Karbulkův zpěv
  možná se nelíbí autorovi celá kapela
  ale je jisté
  že se tato kapela lidem líbí
  milují "afektovaně pomrkávajicího Bláhu"
  milují "obsluhovače megafonu"
  milují i zbytek ansámblu "zírajicího do prázdna"
  to vše i s novou deskou lidé oceňují a proto kapela vyprodává své koncerty a získává každý rok slavíka.
  ze srdce přeji autorovi tohoto článku aby jednou dostál se svou kapelou takového úspěchu...
  ...fanynka
  
  
  

  • Re: TO JE SNAD VTIP? (Tomáš, 18.12.2009 06:19) Reagovat

    Lépe bych to nenapsal ... !
    
    

• ale ale... (Bára, 17.12.2009 18:22) Reagovat

  Tento článek má jasné, přímé sdělení, ale poněkud polovičaté vysvětlení, a vkrádá se mi proto na mysl podezření z předpojatosti a školácká snaha toho mainstreamovýho, nezaslouženě veleúspěšnýho DB nějak potrestat a zařídit si tak věčnou slávu na olympu české inteligence. Větu "Jenže u posledních dvou zmíněných písní se O JISTÉ VÝJIMEČNOSTI vědělo již při letní festivalové sezóně, (...)" si, dle mého, redaktor, který chce být brán vážně, nemůže bez dalšího vysvětlování dovolit (ač v tomto případě nejspíš jediná pozitivní věta na adresu skupiny).
  
  Zastanu se písně Batalion, která není chytlavá na první poslech, v Akropoli, pravda, trochu ztratila svou sílu, ale myslím si, že to je jedna z těch písní, které mají šanci prorazit k táborákům. A navíc ji provází velmi podařený klip.
  
  Dále bych se pozastavila nad kritikou výrazové unylosti a pohybového minimalismu pánů z Billa. On někdo na akustickém koncertě očekává kejkle a divoké big beatové grimasy? Mně, upřímně, bohatě stačily přátelské úsměvy směrem k publiku a silně pochybuji, že se ve tváři Vaška Bláhy minul jen náznak afektu (víme, co je to afekt, pane redaktore?), přišel mi věru uvolněný a přirozený.
  
  Skutečně silné je, pane redaktore, tvrzení: "Akustické koncerty totiž bývají o umění, jenže když schází umělci, není kdo by ho předvedl." Zase jsme u toho, že fráze nikoho nezajímají, pokud nejsou podloženy důvěryhodným vysvětlením. Přečetla jsem pouze kritiku výše zmiňované výrazové "unylosti" a Štěpánova zpěvu, ale nic víc. Pokud jste tolik odvážný mladý muž, že si troufnete na tak silnou kritiku natolik úspěšné hudební skupiny, měl byste postupovat nástroj po nástroji a vyjmenovávat důvody, které snižují DB na ne-umělce. Jinak se řadíte mezi řadové přispěvatele hudebních serverů, kteří se, stejně jako teď já, vyjadřují v komentářích pod článkem.
  
  Kritika osvětlovače možná oprávněná je, také se mi světla nelíbila. Ale ta kritika "přecpané" Akropole? Nebylo to něco, co se dá v klubu očekávat, a co je spíš vítané? DB není filharmonie, na jeho koncertě se stojí, mačká, hopsá a možná trochu i poguje a patří to k tomu. Misantropičtí a štítiví jedinci nechť setrvají v bezpečí svých domovů.
  
  Nerozumím hudbě, jsem obyčejná posluchačka bez vyšších ambicí. Vadí mi však nabubřelost, přílišná sebedůvěra a nedostatek pokory. Každý má nárok říci o čemkoli, že se mu nelíbí, ale každý nemá ambice psát hudební kritiku. DB má jistě mouchy, na které není trestuhodné upozornit. Je však hrozně snadné vyjádřit se o čemkoli, že stojí za starou bačkoru, zvládnu to i já (jako například teď o Vás), ale jen opravdoví machři přesvědčí člověka, který přemýšlí.
  
  

Rozhovory: Michal Hrůza - Samota slouží mně. Koncert je největší odměna pro muzikanta Zpěvák a skladatel Michal Hrůza si pro své fanoušky po pěti letech připravil nové album. Autentická deska plná příběhů a bezprostředních emocí dostala jméno "Kouzlo samoty". V jedenácti písních můžeme slyšet hudebníkův... čtěte zde

Vydáno: 06.01.2026 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Vítěze Cen Anděl poznáme v dubnu, vyhlášení se uskuteční na pražském Výstavišti Po skončení kalendářního roku 2025 přichází čas bilancování. V pestré nabídce různých odborných hudebních anket nebude chybět ani ta nejznámější - Ceny Anděl. Okřídlené sošky doletí ke svým majitelům už 11.... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 16:00 v sekci Novinky

9/10

Recenze: Tom Smith chce na "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" slyšet, jak s ním rozmlouváte Tom Smith je jako nezaměnitelný hlas formace přes dvě dekády napevno spojen s Editors. Až nyní zjevně přišel ten správný čas na jeho sólový debut "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light". Název o něm prozrazuje... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 00:00 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Tři sestry povznesli svůj hospodský um na "Pub Art" Po čtyřiceti letech fungování může málokdo zcela bez výčitek pojmenovat své album "Pub Art". Jenže skupina Tři sestry se svou nezaměnitelnou poetikou piva, cigár a lascivního humoru skutečně povznesla hospodský punk na umění.... čtěte zde

Vydáno: 04.01.2026 08:00 v sekci Recenze

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky