Daníel Ágúst Haraldsson je zpět, což je velmi pozitivní zpráva, když se vám dostane do rukou sedmá deska GusGus "24/7". Team tohoto projektu se za léta několikrát obměnil a nyní jako trio vyrazil trnitou cestou k temnému a dunivému zvuku. Kromě něj Daniel několikrát zaskočí posluchače náznaky stylizace do Martina Gorea (Depeche Mode), je naléhavý a jeho texty balancují mezi různými depresemi. Něco veselého budete na "24/7" hledat jen marně.

Šest kompozic má přesně specifikované teritorium abstrakce a minimalistických prvků, táhlé syntezátorové linie jsou pro tentokrát v menšině. "24/7" je zejména o precizní práci s elektronickými ruchy, deep housem a vyzdvihování odkazů zlaté éry detroitského techna. "On The Job" a "Add This Song" (první singl) svou minutáží překonávají hranici deseti minut a nechávají vás se plně rochnit v této alchymii, tak vyvážené, jak jen u GusGus může být k slyšení.

Vedle "Thin Ice" a úchvatné "Hateful" (vyrovnání se s nepovedeným vztahem, kdy vás ex-partner i dodatečně decimuje slovními útoky) působí cover "Take Me Baby" jako oddechová sekce v duchu preciznosti á la Kraftwerk. Hostem v této skladbě je sám autor Jimy Tenor. Čím více se ponoříte do sekvenčního světa hlubin tohoto alba, tím více rovin vám vyplave na povrch - dost dobré pro současný podzimně časový interval.

GusGus se vracejí ve velkém, aby vás opět plně pohltili svým hloubavě temným zvukovým přízrakem, jako v dřívější etapě fungování ansáblu. "24/7" nezklame, i když oni svůj novátorský přístup umějí vybudit ještě víc.