Manchesterští The Fall, v čele s vůdčí personou Markem E. Smithem, se pohybují na scéně již od roku 1977. Vedle The Wire bývají považováni za jednu z nejdůležitějších novovlnných formací vzešlých z postpunku. Jinými slovy - pro alternativní rockovou scénu znamenají zhruba totéž, co třeba Oasis či Cranberries pro tu popovou. Ostatně - zeptejte se třeba Nicka Cavea, komu dělal ve svých začátcích předskokana.

Jejich nové album, kterých už natočili více než dvě desítky (EP v to nepočítaje), je jen dalším potvrzením nastoupené cesty. Úvodní skladba je sice ještě vcelku krotká (dává vzpomenout na Carter USM), až téměř popově melodická, ale následující příspěvky jasně svědčí o tom, že ani tentokrát se kompromisů nedočkáme. O tom, že nepůjde o nějaké milé pohlazení, napovídá trochu už agresivně působící booklet s postavičkami boxerů, vyvedený v červenočerné kontrastně barevné kombinaci.

The Fall i na své nové desce nabízejí punkové nasazení, skřípající kytary, divné klávesové rejstříky, psychedelické výlety, industriální nálady a rozhodnou neochotu přizpůsobovat se módním trendům. Nabízejí svůj pohled na věc. Rozhodně zajímavé je jejich pojetí jak využít elektroniku. Na první poslech to totiž vypadá, jako by se o zapojení programovaných pasáží či samplů pokoušeli marně a ustrnuli v roce raz-dva, ale teprve po několikátém poslechu vám dojde, že to, co je předkládáno, se jen tváří jako určité neumětelství, za kterým se ve skutečnosti skrývá úmyslný přístup. Jednoduché bicí linky jsou střídány promyšlenými a ryze současnými rytmy. Anachronické a nemódní zvuky, rejstříky ne nepodobné třeba ranným Depeche Mode nebo místy evokující belgickou electronic body music. Skladby mají lehce chaotické členění, žádných běžných písniček ve stylu sloka/refrén/sloka se posluchač nedočká. Temná a brutálně zkreslená kytara je míchána s kraftwerkovskými tóny kláves a v podstatě současným tanečním rytmem. Svým způsobem divné jsou téměř všechny skladby na desce, v nestravitelnosti pak vyčnívá možná trochu samoúčelná "Midwatch 1953".

Pokud jste otevřeni prolínání žánrů, téměř určitě si na albu "Unutterable" svoje užijete, pokud patříte k hudebním puristům, vyhněte se mu velkým obloukem. První poslech desky přináší ještě zmatení, s druhým už se dostává možnosti naladit se na podobnou vlnu. Pokud vás chytne drápkem, určitě vás jen tak nepustí.

CD k recenzi poskytla firma BMG.

Album: The Fall - The Unutterable
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 55:40
Skladby: Cyber Insekt, Two Librans, W.B., Sons Of Temperance, Dr.Bucks´ Letter, Hot Runes, Way Round, Octo Realm / Ketamine