Vyhrát SuperStar, to vlastně není žádná výhra. Vydáte první desku, chvíli se o vás píše… ale potom? Pokud neumíte napsat písničku, jste nahraní. V přeneseném významu, protože další album nenatočíte. To je i důvod, proč kromě rodačky z Říčan všichni vítězové téhle soutěže pohořeli. Aneta vše postavila na svém hlasu a charismatu a na třetí desce "Jsem" se obklopila týmem lidí, který jí opravdu, ale opravdu sedl. Zatímco předchozí "Dotyk" byl zmatený a představoval Anetu jako sice zdatnou interpretku, ale podprůměrnou autorku, což se pokoušel zachraňovat producent Jan P. Muchow, na novince je z Anety skvělá zpěvačka, svébytná skladatelka a dokonce textařka. Zapomeňte na tuctové texty jako "Podzim" nebo pseudobásnickou "Malou mořskou vílu". Texty na "Jsem", které Aneta částečně napsala sama, jsou opravdu vkusné.

Neopakuje se v nich padesát základních stejných slov, schovávají si pointu na závěr a mají v sobě kus neotřelého básnictví, což se nedá říct o většině české i světové produkce. Velkým dílem k tomu přispěl Filip Horáček z Prohrála v kartách, který napsal skvělý text k singlu "V bezvětří". Vyrovnané konstatování, že "z kopců se jednou musí domů" doprovází životní pravdy "každý dveře se musí otevřít" a "vítr v sobě nosí bezvětří". A pak, že to nejde. Dočkali bychom se toho ale na "Dotyku"?

Třetí Anetino album je především týmová práce, což z desky přímo dýchá. Kromě výborných textů jsou tu netuctové harmonie, které napsala Aneta sama, Filip Horáček, producent Martin Ledvina a po jedné také Michal Hrůza, Tomáš Klus a Oskar Petr. Nutno podotknout, že všichni ze sebe vydali nadprůměr. Hrůzovo "Stačilo říct" je jednoduché jako facka, ale o to efektivnější. Tomáš Klus s titulní skladbou "Jsem" zase překročil svůj stín a napsal asi nejlepší písničku. Snad jenom "Jedináček" Oskara Petra je obtížně čitelný. Důležité však je, že producent Ledvina pracoval se skladbami v rukavičkách. Aranže jsou vkusné a vždy odpovídají atmosféře songu. V "Pokušení" hřmí kytary, ve "V Bezvětří" jsou zase výborně vytaženy a zvýrazněny bicí.

Vše korunuje Anetin sametový hlas, který jí může tiše závidět i svatovítská katedrála. Když je potřeba, nese formu dalšího hudebního nástroje, jindy hraje prim. V obou případech je ve své roli prvotřídní a potvrzuje, že Aneta Langerová jako snad opravdu jediná ze SuperStar nezapadla právem.

Vyhrát SuperStar, to není žádná výhra. Vyhrajete tehdy, když máte charisma a tým lidí, který funguje a o který se můžete opřít. Teprve pak vznikne klenot typu "Jsem", který je šlapající spolupráce důkazem. Aneta natočila svoji nejlepší desku. A velice příjemným zjištěním je fakt, že má co říct.