Když se na pódiu lehce po osmé objevila Martina Topley-Bird, rozhodně to nebyla náhoda. Křehká diva totiž v minulosti spolupracovala s dalším triphopovým velikánem Trickym, jenž je dobře známý i fanouškům Massive Attack. Martina, zářící v červených noblesních šatech jako stvořených pro některý z místních plesů, sice Lucernu neoslnila (ta už takových nastrojených krásek viděla), ale svým svérázně pojatým vystoupením potěšila zejména alternativněji laděné jedince. Na pódiu spolu se svým ninja kolegou střídala jeden hudební nástroj za druhým, na pomoc si vzala i nejrůznější pomůcky včetně sekvencometru, pomocí něhož několikrát vytvořila zajímavou koláž ze sebe samé. Diváky to očividně bavilo a v samém závěru tak Martině nedalo příliš práce, aby velkou část z přítomných hrdel rozezpívala.

"Za kilo vás vezmu na záda," pronesl s úsměvem mladý, bez mála dvoumetrový obr směrem k očividně nešťastné, drobné čtyřicátnici za ním. Diváků podobného a vyššího věku se na Massive Attack přišlo podívat poměrně hodně. Ti včas příchozí ukořistili židli a spokojeni si hověli v jednom z mezipater s parádním výhledem, těm méně šťastným nezbylo, než stojíc na špičkách za nimi natahovat krk nebo se mačkat na tanečním parketu. To se ovšem zejména pro starší ročníky zdálo býti velice nekomfortním a někteří jedinci (konkrétně zmíněná paní) ztráceli v průběhu večera nervy. Ono se to dalo docela pochopit, vždyť Lucerna byla narvaná k prasknutí.

Pódium přestavěno, světlo ztlumeno, reprodukovaná muzika taktéž, ale kde jsou Massive Attack? Z mlhy, za níž by se nestyděl ani Rákosníček, se nejprve zjevili doprovodní hudebníci, po několika minutách následováni pány Robertem Del Najou a Grantem Marshallem. Zdaleka to však nebyli pouze oni dva, již přitahovali pozornost publika. Během večera jim na scéně kromě muzikantů sekundovali doprovodní zpěváci: ženské vokály měla na starosti zejména stará známá Martina Topley-Bird, o mužské se staral výhradně prošedivělý Jamajčan Horace Andy.

Během setu došlo na většinu významných skladeb, obvykle zazněly ve svém původním kabátu. O to více překvapila orientální verze bez diskuze největšího hitu "Teardrop", již opět zapěla britská vokalistka oděná do neméně orientálního kostýmu. Nutno podotknout, že zvuk byl během celého, bezmála dvouhodinového představení perfektní, zpěv se neztrácel ani v hutných přebasovaných plochách a také ostatní nástroje zněly dostatečně čistě.

Massive Attack živě, to však není jen precizní muzika. 3D a Daddy G si, jak je známo, libují ve světelné projekci a svoje vychytávky si samozřejmě přivezli i do Prahy. Fascinující podívanou vytvářel po celou dobu obří panel v pozadí pódia, jenž chrlil abstraktní světelné obrazy, tématické projekce i politicky orientovaná poselství. V úvodu při "Bulletproof Love" byli diváci prostřednictvím malé digitální tabule seznámeni s drogami od tabáku, přes metamfetamin až k valiu, během jedné z dalších skladeb běhaly za zády kapely stále rostoucí sumy peněz, jindy zase bristolské duo nechalo po panelu jen tak téct rudý matrix jedniček a dvojek. V závěru dokonce došlo i na češtinu a jakási politicky laděná, varovná hesla.

Lucerna zažila magickou atmosférou nabitý večer a Massive Attack v Praze dokázali, že po právu platí za jeden z nejrespektovanějších projektů britské elektronické scény. Co víc k tomu říct?