Vtipálek, písničkář a romantik

12.10.2009 00:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

Ti, kdo slyšeli celou jeho debutovou desku a viděli ho naživo, o něm prohlašují, že je jeden z největších mladých talentů. Ti, kdo od něj znají jednu písničku z rádia, se při podobných slovech jen ušklíbají. Čí názor potvrzuje druhé album Tomáše Kluse "Hlavní uzávěr splínu"?
8/10

Tomáš Klus - Hlavní uzávěr splínu

Skladby: Neklid, DA.MUklův meč, VeSmíru, Psáno u zpráv, Nenávratná, AsiJat a Eva, Lenka, Z deníku (Grušence), LeHomoLe, Přičichnutí alergikovo, Markétce, 17B, Sentiment na tři doby; bonusy Chybíš mi, Malčik, Navěky
Vydáno: 12.10.2009
Celkový čas: 48:54
Vydavatel: Sony Music
Že pilotní singly z mnoha desek vůbec neodrážejí zvuk celých alb, je věc známá. U Tomáše Kluse ale zcela logicky "Pocity" v případě debutu "Cesta do záhu(d)by" a "VeSmíru" u novinky prezentují tu jeho rádiově nejpřívětivější tvář. A jakkoli bylo na jeho albové premiéře stále co objevovat, na "Hlavním uzávěru splínu" se zpěvák posunul opět dále. Tam, kde je to třeba, je vtipnější, jinde romantičtější a onde už začíná nabízet vlastní názory a nastavovat zrcadlo společnosti, což by měl alespoň občas dělat každý dobrý písničkář.

Jak už vyplývalo z našeho Slyšeno v předstihu, Klus na desce ukazuje své tři tváře. Dívkám a rádiím nejpříjemnější je bezpochyby jeho poloha romantika, kterou k naprosté dokonalosti dotáhl hlavně v "Nenávratné", duetu s Danou Markovou. Krásnější porozchodovou písničku aby člověk pohledal. "Z deníku (Grušence)" je zase prodchnuta tíživou atmosférou, která je tak depresivně podzimní, až si instinktivně přitáhnete límec blíže ke krku.

Jeho tvář vtipálka, která tak dobře funguje na živých koncertech, se povedlo naštěstí převést i na desku, a tak kousky jako "LeHomole" či "AsiJat a Eva" a další dokáží pobavit mnohokrát, aniž by opakovaný vtip přestal být vtipem. Chybí jen koncerty prověřená reggae hříčka "Písnička pro Chinaski", která by - dle Kluse - záznamem na desku ztratila kus svého kouzla, protože její část je vždy improvizací na místě.

Největší část alba ale zabírá tvář, kterou by se Klus chtěl prezentovat co nejvíce - poloha písničkáře. Jeho snaha být vnímán hlavně jako kluk s kytarou a názorem výrazně ovlivnila i instrumentální pasáž desky, která je z větší částí nahrána pouze za pomoci akustické kytary. Naneštěstí zrovna v této nejvýraznější části jeho tvorby je leckde cítit, že se Klus sice snaží, ale zatímco romantik a vtipálek dokáže být stoprocentní, syrové písničkářství z něho občas leze trošku chtěně. Výtečný "Neklid" tak střídá už při druhém poslechu otravný "DA.MUklův meč". Klobouk jde ale pouze smeknout při poctách Krylovi ("Psáno u zpráv"), Nohavicovi ("Markétce") či Mňáze a Žďorp ("17B"). A ač se mu to v jiných písních úplně nedaří, je třeba ocenit jeho snahu. Přece jen pro uvěřitelnou písničkářskou polohu je potřeba něco odžít, což v jeho třiadvaceti letech je dost dobře nemožné.

Svým druhým albem Tomáš Klus potvrdil, že debut byl pouze přípravou na věci příští. A ty, když nyní nastaly, jsou výtečné. "Hlavní uzávěr splínu" nabízí skvělé skladby, texty přinášejí spousty obratů, jaké by chtěl napsat každý z nás, a snad poprvé jsou položky na desce označené jako bonusy stejné kvality jako základní stopáž. Aby taky ne, když se jedná o tři skladby, jež Klus napsal pro film "Anglické jahody".


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY