Před začátkem koncertu panovaly mezi fanoušky obavy, aby se na nevelkém kulatém pódiu Lucerna Music Baru Irie nepokopali a aby je nedostatek místa na řádění neodradil od očekávané show. Žádný z katastrofických scénářů se naštěstí nenaplnil a německo-francouzští revolucionáři potvrdili pozici jedné z nejenergičtějších kapel světa.

Dvouhodinové představení začalo sprejováním loga bandy na světelnou tabuli a následnou policejní honičkou za doprovodu osmdesátkového intra. Na úvod zazněla i hymna mladých a neklidných Antifáků "Abolition". U pražského publika vítězily ale spíše písně z novějšího alba "Voyage", při kterých nastávaly pověstné energické erupce. Fanoušci vytvořili Irie fantastickou, elektrizující, pulsující atmosféru, která z řadového koncertu vytvořila jeden z vrcholů nastávajícího podzimu.

Novou píseň "Travallier" už Irie tuzemskému publiku prezentovali při Rock For Church(ill), jenže i pražská premiéra měla své kouzlo. A zatímco devítka na kulaťáku křepčila "Travallier", dav sborově sekundoval "Tramvaje". Jízda ale neustávala. V zákulisí se už připravovala vlajka s logem německé Antify. Rudým praporem Mal Élevé, Carlito a Silence mávali po celý průběh prosluněného tracku "Soleil". A právě při tomto protestsongu začala vznikat paralela s pražským vystoupením jiných politicky orientovaných revolucionářů - Ska-P.

Irie jsou proti válkám, neonacismu, politikům a všemu a všem. Formulka "Wir sind dagegen" na ně platí ještě víc než na téměř krajany Die Ärtzte. Sociálními tématy a levicovou orientací se Irie blíží až k rétorice Ska-P, jenže na rozdíl od komunistického hispánského divadelního souboru protestují Irie verbálně nenásilnou formou, která v sobě navíc nese i konstruktivní argumenty. Porovnávat pak Ska-P a Irie po zvukové stránce lze těžko, protože dancehall a hip hop si se ska-punkem příliš netykají. Textově jsou na tom ale Irie o několik tříd lépe. Snad jen Stereo Total dokáží poslepovat němčinu s francouzštinou lépe, mezi bilingválními kapelami tak Irie patří k nejlepším. Navíc jsou i po letech stále jung, frisch, lecker - einfach porno.

Závěrečná fantazie ve formě akustická verze "No Difference" byla nádhernou tečkou za vydařeným večerem, který kazilo jen uživatelsky nepřátelské prostředí vydýchaného a zakouřeného LMB. S tím ale ani Irie nepohnou, i když svět možná spasí. Začali s tím už v Praze. Během "Dis-moi ou" poslali do davu pokladničku a každý mohl přispět na dodávky vody do Afriky. Závěr příběhu o kovové pokladničce zůstal utajen, o pondělní energické smršti se ale bude (nejen) po Praze vyprávět ještě hodně dlouho.