Nedávno jsem hořekoval nad živákem Iron Maiden a v duchu si říkal, že ta metalová scéna zkrátka stagnuje a nějaké vytržení ze stereotypu by stěží pohledal. Až najednou Judas Priest poslali do světa placku, která neobsahuje "Breaking The Law". Ehmm, cože? Ano, skutečně zde nenajdete největší hitovku kapely, tedy pokud nebydlíte v těch zemích, kde je tato metalová hymna přidána jako bonus. Tento přístup je však po čertech sympatický, kapela se nezasekla v osmdesátých letech a i v tomto desetiletí vydala několik povedených desek.

Jedenáctka songů byla pořízena během světových turné v letech 2005 a 2008, což trošku sráží celkovou kontinuitu a gradaci, protože i necvičené ucho pozná rozdíly mezi nahrávkami z různých show. Jinak jde o vcelku rutinní výkon. Rob Halford není nadarmo jedním z nejlepších metalových zpěváků na světě a jeho souputníci taky nejsou žadný ořezávátka. Tohle je metal a ten musí být po čertech dobře zahranej, protože jinak je z něj jen nudná hospodská zábava. Judas Priest samozřejmě nezůstávají své pověsti dlužní jediný tón. Bubeník tluče jako o život, kytaristé stříhají jedno krásné sólo za druhým a vše perfektně šlape. Kdo by jen řekl, že nejznámější skladba téhle party je stará třicet let?

Playlist reflektuje hlavně novější věci, které pocházejí z doby po opětovném shledání Halforda s kapelou. Jednou z mála výjimek je "Painkiller" z roku 1990, který nahrávku uzavírá. Kvalitativně jde však o průměrný dílek celku, což je velmi dobrá vizitka. Kupříkladu úvodní "Judas Rising" je metalový skvost, stejně tak "Riding The Wind" a oba si v kapelní historii zaslouží čestné místo. Ale skutečným vrcholem alba se pro mne stala titulní "A Touch Of Evil", jednak mi přijde zvukově nejzdařilejší a hlavně jí nechybí žádná vlastnost metalové pecky, což ještě umocňují typické vysoké skřeky a řevy, střídané hlubokým zpěvem. Krása na poslech.

Tohle je zatím asi nejzdařilejší metalový živák tohoto roku. Výhrady se určitě najdou, ale pozitiva jasně převládají. I přes drobné nenávaznosti a zvukové skoky jde o výbornou tvrděrockovou záležitost představující legendu v poněkud nezvyklé a zatraceně slušivé podobě. Hodinka s touto deskou rychle uteče a vy budete chtít znovu, ale proč? Protože je to metalová jízda...