Zábava na druhou

Před necelými třemi lety byl Mikovi v mnoha anketách věštěn velký úspěch a hype kolem něj mohl lézt ledaskomu na nervy. Zpěvák, skladatel a producent v jedné osobě však svým debutem předpovědi potvrdil a nyní se vrací s druhou deskou "The Boy Who Knew Too Much". A bavit se u ní budete stejně.

8/10

Mika - The Boy Who Knew Too Much

Vydáno: 21.9.2009
Celkový čas: 41:03

Skladby: We Are Golden, Blame It On The Girls, Rain, Dr. John, I See You, Blue Eyes, Good Gone Girl, Touches You, By The Time, One Foot Boy, Toy Boy, Pick Up Off The Floor

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Ač mladý kluk, Mika se nenechal semlít koly showbusinessu, nastavil si vlastní pravidla a s nahráváním druhého alba si dal na čas. Pilně se věnoval koncertování a vydal dokonce dvě koncertní DVD. Nebylo to naštěstí jen tahání peněz z kapes fanoušků, protože první přineslo záznam koncertu pro sotva pár tisíc lidí, zatímco druhé zachytilo unikátní vystoupení na stadionu pro pětapadesát tisíc příznivců. Čas mezi ukončením nahrávání nového alba a jeho vydáním pak vyplnil vydáním čtyřskladbového akustického EP, z něhož se dvě písničky (už v plugged verzi) objevily i na "The Boy Who Knew Too Much".

Těžko od novinky očekávat něco jiného než pokračování cesty, kterou si Mika vyšlapal na "Life In Cartoon Motion". Albu opět vévodí jeho pěvecké a skladatelské umění, kdy pro něj není problém nasázet za sebe jednu hitovku za druhou a ani na chvíli nezačít nudit. Z desky tryská neskutečná energie a muzikantská radost, jakou mu kterýkoli jiný interpret musí závidět. A samozřejmě stejně jako na debutu ví, kdy je pravý čas na zklidnění a provětrání emocí pomalejším tempem.

Po zvukové a aranžérské stránce se také nenechal zahanbit. K vychutnání nabízí spousty malých detailů a vtípků - kupříkladu do pilotního singlu "We Are Golden" si pozval sbor a nechal ho... křičet. Úžasným zážitkem jsou třeba také vokální stopy v "By The Time", skladba by měla sílu i jen v a capella verzi. Nejsilnější je ovšem, když se nesnaží posunovat někam dál a je prostě klasický Mika, což se mu k dokonalosti povedlo dovést v písničce "Touches You".

"The Boy Who Knew Too Much" má ale i pár slabších míst. "Rain", již hrál už živě jako baladu pouze s klavírem, je na desce v taneční verzi, která zní jako přímá kopie "Relax, Take It Easy". A v posledních dvou skladbách, pomalých "Toy Boy" a "Pick Up Off The Floor", mu jakoby spadne řetěz a najednou zní trošku obyčejně. Naštěstí to zbylých devět písniček dokáže bez problémů vyvážit.

S novým albem Mika bez problémů navázal na úspěch debutu a dokázal, že není jen popová jednoletka. Kdepak, s novinkou zapustil kořeny hodně hluboko a bude nás bavit i dojímat k slzám ještě dlouho.

• hm (chocobo, 21.09.2009 00:15) Reagovat

  uprimne jsem cekal trosku vic nez 4 odstavecky a uvod jako recenzi na tohle album.. ale bitching prenecham jinym
  
  mne se album MOC libi. jen sem si na nej musel trochu zvyknout - kdyz sem si poprvy pustil jeho debut, tak me zasahl jako blesk z cisteho nebe - z niceho nic se objevil nejakej Mika a vydal neuveritelne kvalitni desku, ktera pod tihou veskereho perfekcionismu nesklouzla k nude.
  
  U tenhle desky sem cekal mozna trochu neco jineho - ani vlastne nevim, co presne to bylo, jen mozna nejaky posun. Kdyz nad tim tak premyslim, tak ho vlastne ani nepotrebuju. Prvni deska byla vynikajici, takze s druhou si mohl dovolit jit ve vyslapnutych stopach. Deska me bavi, sou tam hity i veci, co se do radia nehodi, ale na domaci poslech sou bajecne. Takova by the time s mou milovanou Imogen je skvostna :)
  
  Jedine, ceho se bojim, je treti album - doufam, ze nas Mika nezacne nudit a ze nas nerozboli zuby z tohoto (misty) candy popu. Ja bych ho nechal jit nekam spolecne s Imogen Heap (nebo aspon v jejim momentalnim smeru), protoze to mu podle me neskutecne sedi :)
  
  

• vedle jak ta jedle (jarecek, 21.09.2009 10:25) Reagovat

  deska je minimalne o tridu slabsi nez debut. je to neskutecna sebevykradacka na druhou. az zasnu, ze to mikovi neni trapny. mel jsem ho za vetsiho frajera. relax uz tu byl zminenej, jinej track je zase billy brown, dalsi love today. a one foot boy rovnou vykrada we are golden .. spatny, spatny, spatny .. a to jsem mel debut hodne moc rad ..
  
  

  • Re: vedle jak ta jedle (Honza Balušek, 23.09.2009 09:48) Reagovat

    Nevím, kam by se Mika mohl už na druhé desce posunout, je to prostě muzikant tělem i duší. Úkrok stranou si udělal tím akustickým EP. Ale třetí deska už musí přinést něco jiného, to zas jo.
    
    

    • Re: vedle jak ta jedle (jarecek, 23.09.2009 10:56) Reagovat

      mne nevadi, ze se to nese zvukove v hodne podobnym duchu jen s bohatejsi produkci (jak tomu nezridka u druhych desek byva) .. nelibi se mi, ze kopiruje cely kusy vlastnich leit motivu .. todle byla domena eurodancovejch sracek z poloviny devadesatek .. od nej jsem proste cekal vic ..
      
      

• stručně a jasně (bára, 21.09.2009 11:27) Reagovat

  - u mě má Mika 11 bodů z deseti možných, album jsem slyšela i s bonusovým trackem Loveboy a jsem naprosto unešenaaaa :))
  
  

Naživo: Synthpopoví Camouflage se v Ostravě ukázali jako výborná živá kapela Německá skupina Camouflage vyjela na turné k neuvěřitelnému čtyřicátému výročí existence. Retrospektivní show postavená na největších hitech pod názvem "Rewind To The Future And Goodbye" se odehrála i v ostravském klubu Barrák.... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 19:30 v sekci Naživo

Naživo: Anastacia oslavila v O2 universu pětadvacet let na scéně a ohromila svým hlasem Anastacia už se na scéně nějaký ten rok pohybuje. Může se to zdát neuvěřitelné, ale od vydání jejího debutu "Not That Kind" uplynulo rovné čtvrtstoletí. Současné turné nazvala po své prvotině spíše symbolicky - zazněla z ní... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 11:57 v sekci Naživo

Blogísek ultrapopaře: musicserver je hudební všežravec. Jen ta dechovka nám chybí Na musicserveru vyjde každý měsíc přibližně tři sta článků. A i když se nemůžeme věnovat všemu a všem - hudby prostě vzniká strašná spousta -, každý žánr u nás má dveře otevřené. I proto mě občas překvapí, jak... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře

7/10

Recenze: Olympic zůstává i na třiadvacáté desce pořád "Bombarďák" "Mám to rád. Napořád. To nejde vzdát." Tímhle sloganem z titulní skladby by mohlo být opředeno klidně celé novinkové album "Bombarďák". I po více než šedesáti letech existence se dá stvořit šťavnatá nahrávka plná energie.... čtěte zde

Vydáno: 28.03.2025 09:30 v sekci Recenze

Naživo: Mňága a Žďorp na svém prvním letošním koncertě v Praze představila "Podivné rybičky" Skupina z Valmezu se po nahrávání nové desky, která by měla vyjít v září, ukázala po čtvrt roce fanouškům. Část jarní šňůry odstartovala právě v pražském Lucerna Music Baru, který bez problémů vyprodala. Během... čtěte zde

Vydáno: 27.03.2025 20:00 v sekci Naživo