Kdy vás napadlo zkusit "More" udělat česky a jak moc velký vliv na to měl třeba Karaoke Tundra?

Já jsem byl loni v létě na Slovensku, objížděli jsme kámoše a v Trnavě jsme seděli v kavárně s Karaoke Tundrou a s DJ Spinhandzem. Probírali jsme slovenskou hip hop scénu, které jsem velkej fanoušek, a další věci. Pak jsme mluvili o Sporto a kluci přišli s tím, že kdyby to bylo česky, bylo by to lepší, silnější. Dokazovali to na příkladu Emems - silný slogany. Mně to přišlo trochu absurdní a šílený. Necítil jsem se na to. Ale na druhou stranu jsem se pro to nadchnul, jako že je to výzva, a hned jsem to psal klukům do Prahy. Ty to ale trochu vyděsilo - já jsem totiž úplně přestal psát. Nebo přestal jsem mít takovou tu potřebu dávat nějaká slova dohromady, něco popsat.

Aha, ale třeba pro Šampóna, který moc neholduje angličtině, to mohla být svým způsobem úleva, ne?

Ale vůbec ne. Jako to máš těžký, napadat někoho za blbou angličtinu je strašně lehký. To můžeš kohokoliv.

Takhle jsem to nemyslel, on to v jednom starším rozhovoru sám říkal, že nejsou moc "přátelé"...

Ale jo, já to neomlouvám. Ale o to nikdy nešlo. Předtím jsme řešili to, aby tam ten zpěv byl. Ne, o čem to je, a ne, jak se to vyslovuje, ale melodie, nálada, výraz. Jenže v češtině je to všechno mnohem, mnohem těžší. Napsat text, dobře ho nafrázovat, to je v češtině obtížnější. Šampón z toho neměl radost. A navíc to přestala být zábava. Stala se z toho výpověď.

Takže z kraje spíše velké obavy do něčeho takového jít... Kdy se to otočilo v to, že by to mohla být deviza?

To nevím. Byla to, jak sem říkal, velká výzva. Já jsem si nepřipouštěl, že by to nešlo, ale věděl jsem, že to bude třeba dlouho trvat, než to bude dobrý. Krom toho jsme si udělali malý test s tím splitem. Lidi to přijali výborně, i když v tom textu nebyla vůbec žádná poetika, všechno to bylo šíleně polopatický a jednoduchý, vlastně to nemá ani moc velký příběh. Taky jsme to pořád zkoušeli na lidech z okolí, jestli ty texty nejsou blbý, jestli tam nejsou nějaká slabá místa. Ale důležitý je, že ty texty nejsou kecy, že je to naprosto bezprostřední, snažili jsme se to udělat co nejvíc tak, jak mluvíme, a co nejvíc přímočarý. Žádný básně.

Tak s Aranem jste dost propojení a "Manifesto" má vlastně i jeho text, pokud se nepletu. Mně "More" přijde jako dost o příbězích, okolnostech, které se okolo vás odehrály, pocitech a tak. Vnímáš to třeba podobně?

"Manifesto" má jeho text, protože některý věci prostě popsat nedovedu. Že jsem možná na to málo průbojnej, nebo se mi špatně ty věci formulují. Ten jeho text vznikl z toho, co jsem mu o Sporto a o tom, jak ty věci cítím, vykládal. My jak spolu hrajem (Aran Epochal), tak dost kecáme v autě o scéně a kam to všechno spěje a jak z toho ven. "More" je hodně autobiografický, osobní. Ten soused z pátýho u nás fakt bydlel, na dveřích měl napsáno: "Než dojde dech." V Jevanech jsme tehdy v noci pořvávali, jsou tam další reálie. Já bych asi nedovedl vymyslet příběh, nebo několik příběhů, které nejsou autentické. Vždycky jsem se nějak snažil přetavit svoje zkušenosti, akorát dřív v Emems ta zkratka byla výraznější, teď se snažím ty věci víc popisovat. A myslím, že je super, že Šampón napsal ty dva texty ("Revo" a "Cílek", pozn. autora) úplně přímočarý.

To, co jsi vyjmenoval, tam vnímám. Jednou reálií, nepřeslechnutelnou, je ta v "Pandemica Sympatico", kde si děláte srandu z revolučního výstupu Wohnoutů s jejich poslední deskou "Karton veverek". Jak to vidíš teď s odstupem? Přece jen vy v režimu mp3 jedete od začátku...

No nijak, to jsou média. Mě to neuráží, nechci to napadat, myslím, že je to dobře, ale není to žádná revoluce. A to, jak my to děláme, taky ne, to je pro nás jediná přijatelná cesta. Revoluce bude, až vyjde nová deska Wohnout jenom na LP. Já si ji pudu koupit!

Jak tedy vnímat to, jak vy říkáte, viry jménem "empétři"?

My mluvíme o mp3, protože jsme generace kazet. Zažili jsme nástup i konec CD a zažili jsme i to, že nebyl internet. Lidi o generaci mladší už se smějou nám, čím se to zabýváme. Ale já si strašně vážím toho, že mám internet a na něm najdu úplně každou desku, která kdy vyšla. To je pro hudbu to nejlepší. Včera jsem si stáhnul pracovní stopy Rolling Stones k "Their Satanic Majesties Request" a týden předtím živák Velvet Underground z roku 1967. To je přece dokonalý!

Má to svý výhody, to je jasnej fakt, jen tu desku si teda nekoupím, ale to je jiná. Když jsme už zmínili Karoke Tundru a Spinhandze - byli i impulsem k tomu, že vám tam hostují Lyrik a Del?

Ne, to ne. To vzniklo náhodou. S Lyrikem mám něco rozdělanýho (snad to letos doděláme) a s Delem jsme se na něčem domlouvali, když jsme s PIO hráli v Jihlavě. Potom jsme našli dva starý tracky, který nám sedly do nálady tý desky, a mě napadlo: pojďme jim to poslat, ať tam každej udělá, co chce, a pak to podle toho dokončíme. Del to poslal úplně na poslední chvíli, už jsme to masterovali, celou tu věc jsme udělali v podstatě přes noc, posílali jsme si stopy jako ping pong.

To je další věc, které jsem si všiml, že na "More" je několik skladeb, jejichž datum vzniku je poněkud starší. Píšeš dost do šuplíku nebo to jsou další nečekaná vyústění situací během natáčení?

To jsou náhody. Narazili jsme na to, když jsme hledali staré tracky na nový web. Většina toho nefunguje. Ale najednou máš dvě věci pět let starý, který ti ukážou, že ten zvuk, ta forma, po který toužíš, se nemění, že se v nějakým kruhu snažíš o to samý, jako kdybys měl v hlavě nějakou šablonu, kterou chceš instinktivně obtáhnout, nebo něco takovýho. Taky myslím, že ty věci mají nějakej svůj přesně určenej čas. Nejsem skladatel nebo producent, řídím se jenom intuicí. Někdy to jde, jindy ne a vždycky si na to musím počkat.

Zmínils nový web, pro něj nemáte klasickou doménu sporto.cz, ale temnysily.cz. Proč a jak to?

Web temnysily.cz je samozřejmě docela dobrej fór, ale zároveň máme představu, že tam budeme dávat věci, co souvisejí se Sporto i okrajově, naše sólovky a jiný projekty třeba. Je to jako taková fiktivní tajná organizace, ten šváb na obalu "More" je její logo, jako mafie. Proto je v tý desce šablona, kterou můžeš značkovat území, kde vládnou temný síly!

Zavrhli jste vlastní profil na MySpace.com, co třeba Facebook a další sociální sítě?

MySpace umřel, posloužil dobře, ale už je spíš otrava. Facebook čeká to samý, ale zatím je to ještě v pohodě, i když to sleduju spíš jako pozorovatel než uživatel. Pak bude něco dalšího, než to zničí alternativní marketing, a tak dokola.

Naznačil jsi sólovky a vím, že minulý víkend (na festivalu Silver Rocket Summer Solo) jsi hrál sólo a Šampón vytáhnul svý Shop Assistant. Podařilo se a rýsuje se něco?

No jo, tak docela mi to šlo, ale ještě to chce čas. Nahrál jsem nějaký demáče, ale musím to přetočit, dotáhnut, napsat nový skladby. Původně jsme si mysleli, že to uděláme přes léto, nějaký EP, ale asi ne. Šampón má prej spoustu materiálu, ale řeší, jestli to bude česky, a tak dál. Mělo by bejt, vymyslel jsem mu skvělej fór do intra.

Takže rodící se zárodky blízké budoucnosti. Teď jste na koncertech jako kapela s Dádou a Klukem. Na co se fandové můžou těšit a bude něco speciálního před Junior Boys (4. srpna v Roxy)?

Jako VJka s námi vystoupí naše polská kamarádka Joanna Jurczak, která nám už udělala dva skvělý klipy. Jsme zvědavi, co si připraví, sami nevíme. Jinak nic dalšího přímo pro tu příležitost nechystáme, pro nás je to ale pořád ještě speciální, to jak hrajeme teď ty nové věci. Je to jiné než na desce a navíc se to celkem mění, i když je to na tom elektronickém základu, jsou tam věci, který jsou variabilní, reagujou.

Na "temným" blogu jsem si mimo jiné všiml, že na koncertě v Chapeau Rouge jste zahráli "Billie Jean" od Michaela Jacksona. Jsi fanda, nebo tě to jen zasáhlo z doslechu?

Asi jsem byl docela fanda. Mám dokonce "Thriller" na vinylu, měl jsem doma plakát Jacksona v období "Bad", to jsem měl zas na kazetě. Bavěj mě hodně starý motownovský The Jackson 5. Ale myslím, že Michael byl mrtvej už tak deset patnáct let. Nazkoušeli jsme to v šatně, byl to trochu černej humor, ale na ty, co tu nejsou, se má vzpomínat v dobrém a s úsměvem. Všechny nás to bavilo. Fakt je, že nikdo už nebude tak slavný jako on, protože už média nemají takovou sílu a neměla ji ani před Jacksonem. Měl štěstí a ty starší věci jsou fantastický.

V jednom starším rozhovoru jsem si všiml velmi vzrušené debaty na téma remixy. Něco nového v tomto a jak to vypadá se splitem s MIDI LIDI?

Cha. No vidíš, my jsme se nedohodli na obalu, takže jsme to nechali elegantně vyšumět. Ty tracky jsme stejně pustili ven jinak. Pro mě remixy jako takový jsou asi docela zábavný, ale je to hrozně ošemetný. Já chci všechny věci z "More" pustit ve stopách, ať si s tím každý dělá, co chce. Chtěl bych dávat na web i samply a smyčky, který nám zbydou, k volnýmu použití. To je jako výhledově, teď na to nemáme čas, musíme tam ještě udělat nějaký systém na stahování a další věci.

Naťuknul jsi svou oblibu hip hopu, chystáš cosi s Lyrikem, s Tundrou, Strapem a dalšími jsi udělal remix pro Ivu Frühlingovou (na písničku "Skládám"). Co tě v tomto "teritoriu" tolik bere?

Nedokážu říct. Hodně to poslouchám, baví mě, když má někdo flow, co mě zabije, když ty texty mají hlavu a patu. Fascinuje mě, jak dlouhý a silný texty jsou ty lidi schopný napsat a předat. Mám rád slovenskou scénu, tu českou sleduju, ale baví mě spíš výjimečně (poslední deska PIO). Ale když dělám hudbu, jsem trochu jako crate digger ve svých vlastních nahrávkách. Často z toho, co nahraju, stříhám smyčky, který skládám jinak, než jsem si původně vymyslel. Je tam hodně toho hiphopovýho přístupu, ve zvucích, struktuře skladeb. Takže je to jedna z věcí, která mě ovlivňuje.

Tak i na "More" je to slyšet. Dokážeš si představit, že by se z vás třeba stali úplní folkaři, třeba i s nějakou "příměsí"?

Na narozeninách Rádia 1 jsme jednou hráli skoro unplugged. Dvě kytary a iPod. Když ty věci odstrojíš, ohlodáš, je to jiný, funguje to. Ale teď jsme ve fázi, kdy nás baví bejt hlasitá kapela s kytarou, basou, bicíma a samplama. Užíváme si ten zvuk, stejně jako "More" nejlíp hraje, když si to dáš hodně nahlas.

Když jsme se oklikou vrátili k té desce, tak ve skladbě "V" probublává tvá zkušenost s romskými spoluobyvateli v okolí Synkáče. Pak jste hráli na festivalu May Day a nyní má tahanice s "Deratizérem" Aleš Brichta. Jak se k tomuhle stavíš?

Brichta měl tyhle tendence vždycky, ať už je to xenofobní nebo populistickej postoj, je to hlavně jeho vizitka a doufám, že je sám se sebou spokojenej. Mně je z toho špatně. Podporujeme iniciativu Good Night White Pride a hráli jsme na festivalu May Day, protože nám přijde neuvěřitelný, že tahle společnost toleruje nebo dokonce podporuje jakýkoliv projevy rasismu, xenofobie a neonacismu. Problém je, že média jsou rasistická, politici jsou rasisti, Brichta s Landou zpívaj' takovýdle věci a všichni s tím mají úspěch. Všichni jsme totiž v jádru rasisti a asi chceme, aby to někdo říkal za nás. Každej druhej tejden někde pochodujou náckové a nikdo jim to nijak nemůže, nebo nechce zatrhnout. A dost možná to je i tak, že se to hodí, že to strhne pozornost od jiných závažných problémů, nevím. Každopádně se tahle společnost chová blbě k cikánům, vietnamcům, černochům i homosexuálům a někde se to kumuluje. Všichni maj' plnou hubu přizpůsobivosti a pravidel, ale to platí jenom pro ně, pro nás "bílý a normální" evidentně ne. Brichta se ohání tím, že jenom popisuje to, co kolem sebe vidí. Škoda že nevidí, že ty největší zloději řídí tuhle zem a že ty největší gauneři nekradou kola nebo peněženky, ale vozej se v luxusních autech s řidičem a nosej drahý obleky.

Další "terno" se přihodilo trojici kluků na berlínském koncertě U2, kteří se též docela mediálně provařili. Co na to říkáš?

Já myslím, že je to trochu blbost. Jako nic ve zlým, věřím, že je to pro ně důležitý, a určitě je fajn, že je U2 tu věc zahrát nechali, ale jinak nějak nevím. Nemyslím si, že by si to vysloužilo nějaký velký uznání pro ty kluky. Každej, kdo si založí revival, tím spíš fungující kapely, je podle mě trochu podivnej.

Většinu věcí jste vyvěsili jako mp3, "One Minute Cardinal" vyšlo jako flashplayer a "More" na vinylu. Co dál?

Netuším, ale myslím, že ta cesta je jasná. Mp3 zadarmo, protože chceme dostat hudbu k lidem, a když budou prachy, tak musíme dělat vinyly. Tuším, že lidi si je budou v budoucnosti víc kupovat.

Dobrá, když jsme tedy oba takoví milovníci vinylů, není trochu paradox, že rozhovor děláme po ICQ?

Mezi lidi jsem chodil před osmi lety, když jsem neměl doma rychlej internet. Ne, vážně. Měl jsi mi poslat otázky na vinylu, já bych si je poslechl a nechal bych ti vylisovat odpovědi.