Laputa je nová skupina, jejíž název vám možná zatím nic neříká. Ale určitě vám něco budou říkat jména, která ji tvoří (tedy pokud alespoň trochu vnímáte domácí scénu). Jmenovitě v ní působí Andrei Toader (duchovní otec, ex-Buty), stále ještě aktivní členové But - Petr Vavřík, Milan Nytra a Milan Straka, plus dvojice z tragicky ukončeného Narvanu - Jan Machala a Libor Mikoška. Většina členů se také zúčastnila rozhovoru, který nám kapela poskytla v kanceláři vydavatelství BMG, u kterého v únoru vychází jejich debutové album.

Pokud si chcete poslechnout jejich dvě kompletní skladby - "Kristián s Marií" a "Mama s lamama", klikněte tady.

Když jsem přicházel k této místnosti, ozýval se zevnitř hurónský smích. Myslíte si, že jste veselá kapela?

PV - No to je otázka... Třeba se tu teď bude ozývat něco jiného…
AT - Těžko říct...
PV - Slyšel jsi někdy hurónský pláč? (všeobecné veselí)
MN - Já myslím, že to je těžko identifikovatelné od hurónského smíchu, jenom zasvěcení to označují jako hurónský pláč...
AT - To nepoznají přes obzor?
PV - Ano. Z obzoru to zní stejně jako smích.
AT - Z kterého obzoru?

Vrátím se k minulosti. Vy jste, Andrei, opustil Buty v době, když už byli velmi populární. Předtím o nich několik let nikdo nevěděl, ale pak přišel film "Jízda" a úspěch... Proč jste se tehdy tak rozhodl?

PV - On nás všechny vyhodil z kapely...
MN - Ne to bylo opačně. My jsme všichni šli za Andrejem a řekli jsme mu: "Andrei - my od tebe odcházíme..."
AT - ... a já jsem říkal: "To se mi ulevilo..."
PV - ...a on řekl: "Ne - to já jsem vás chtěl vyhodit..."
AT - Ne, vážně. Tam už to byla asi nějaká únava materiálu. Byly tam takové nějaké věci... Příběhy... To je jedno - dopadlo to nějak tak, bylo to svobodné rozhodnutí, myslím, že se to obešlo bez krve. Špinavé prádlo prát na veřejnosti stejně nebudeme. Už to asi chtělo změnu nebo mě to nebavilo, už jsem chtěl něco jiného, možná jinou atmosféru...
MN - Já ho ještě doplním, já mu v tom pomůžu. V montážní hale 04 došlo k hrubému porušení kázně a nedostatečnému vykování výkovků, které měly být exportovány do východních zemí a za to mohl Andrei, za tu kontrolní činnost, a dostal důtku....

A kde se pak vzal ten další impuls, udělat něco nového?

AT - To se nějak prolínalo, my už jsme se o tom bavili dříve, že bychom si zkusili něco zahrát ve třech, ještě i s jinýma lidma a furt k tomu nedocházelo. No a potom mi zavolali, co teda je, s takovým tím výrazem, jestli už mám doma napsanou novou desku, tak jsme se sešli a já jsem jim řekl, že jestli si myslí, že to stojí za h..., tak ať mi to řeknou rovnou, že se na to vys..., a oni si nedali říct a neustále mě přesvědčovali, že se z toho dá udělat něco hezkého.
PV - My jsme mu říkali: Hele napiš honem ty písničky, nebo tě vyhodíme z kapely...
AT - ... takže to vzniklo takhle. Ten nápad přišel včas. Dřív se nikomu nechtělo, teď se chce...
MN - Já jsem ti přece volal, že ty výkovky nebyly až tak špatné, že byly celkem dobře ošmirglované, že si z toho nemáš nic dělat, že ty šrouby seženem do těch přírub, ať přijdeš, že to uschopníme...
AT -...jo - že když zaplatím ty příspěvky, tak to bude v pohodě...
MN - No. Ta závodní rada přimhouří obě dvě oči...
PV - Takže je teď v takovém neplaceném volnu, nemá zatím úplně výpověď...
AT - Já jsem i v částečném invalidním důchodu... Ne - to byla zase ta chuť se sejít s kamarádama - a co budem dělat? Karty moc neumíme, nikdy jsme je spolu nehráli, tak si brnkáme, no...

Laputa jako regulérní skupina tedy existuje od kdy?

AT - V téhle sestavě, ve které je teď, existuje rok. Ale to se teprve dělala ta deska, jinak žádný koncert, nic... Ale tahle sestava se poprvé sešla před třičtvrtě rokem, v březnu.

Jak došlo k podpisu smlouvy s BMG? Vy jste na jednu stranu docela známí muzikanti, ale na stranu druhou je to úplně nový projekt, od kterého asi nevěděli co mohou čekat.

AT - Čekat od toho mohli právě cokoliv. To bylo dáno hlavně dobrou informovaností bývalého ředitele BMG Janka Jarose, který když jsem za ním přišel a řekl mu : "Máme kapelu...", odpověděl: "Já vím...". Pak už to šlo všecko jako po másle. Já jsem mu řekl: "Chcete ji?" a on řekl: "Přijď v pondělí, podepíšeme smlouvu". Já jsem přišel v pondělí, podepsal jsem smlouvu, přišel jsem domů, otevřel jsem smlouvu a byla na tři desky. Tak takhle to bylo. Myslím, že to je ideální styl, jak podepisovat kontrakt s velkou firmou. Přijít, oni řeknou ano, oni neslyšeli ani notu. A hlavně když jsme jim zavolali - ono to mělo původně vyjít do loňského března, což byl termín na tu první desku - a když jsme jim volali vloni v únoru, co se stane, když to do března neodevzdáme, tak Janek Jaros říkal: "Nic". Tak jsme si zas lehli na krovky, užili si trochu léta, základy už byly, pak se to pomalu dodělávalo díky tomu, že Mikeš byl v nemocnici, a tak už to nemělo cenu šturmovat.

Točili jste kde?

AT - Točili jsme ve Zlíně ve studiu V u Ivo Viktorina.

Pozvali jste si nějakého producenta nebo jste se spolehli jen sami na sebe?

AT - Sami na sebe. Protože těžko bysme našli nějakého producenta, který by nám povolil ten časový rozptyl, lidský rozptyl, osobnostní rozptyl - my jsme se tam prostě nepotkávali. My jsme nahrávali základy, ale pak už se to dodělávalo tak, že jsem tam třeba já přijel za čtrnáct dní a zjistil jsem, že to zní úplně jinak, protože mezitím tam Milan dodělal klávesy. To byla vždycky radost zjistit, co tam kamarádi dále dělají.
LM - Já myslím, že my jsme producenty spíš vyhazovali, protože já jsem už dostal padáka, já už si jako producent nevrznu.
AT - Producenty jsme vyhazovali... a co jsme ještě dělali... ? (smích) A hlavně - producenta na co? Producenta, který by nám to produkoval po stránce, že rozumí tomu, co lidi chtějí slyšet? A nebo producenta na to, co s tím. My jsme celkem neměli problém v tom, že bychom byli bezradní nad materiálem. A aby nám někdo říkal, jak to bude nejlepší, to se možná může stát u nějakých dalších desek... By se z nás zbláznil.... Tam je dost soudných lidí, abychom si řekli navzájem.
MN - My jsme si navzájem producenty.

Jak to bude vypadat s koncerty? Buty, pokud vím, nekončí, jak to budete kloubit?

PV - Buty hrají jednou za půl roku nějakou šňůru, takže je vždycky půl roku čas, meztím může hrát Laputa.
AT - Laputa se nebude hnát nějakou tou mamutí cestou, to není věc, která produkčně zabere tři měsíce času a spoustu peněz.
PV - Nemusí se dělat turné, tady stačí vyjet pár kilometrů...
AT - ... do Polska třeba, že...postavit aparát, zahrát a zas hupky domů... To je jedno, prostě nějak to jde...
(Mikešův mobilní telefon začíná hrát melodii...)
PV - To mu hraješ singl?
LM - Jo - tohle je náš singl.
AT -...prostě se to nějak vyřeší - buď bude hrát jedno nebo druhé a nebo obojí. Já myslím, že takový přejezd ze Vsetína do Chebu, to může udělat člověku jenom radost…(velmi ironický úsměv).

Kdo přišel s názvem Laputa ?

AT - Jonathan Swift.

Mě docela pobavilo zdůraznění v propagačním materiálu, že jednak je to onen, myslím, že celkem známý létající ostrov, a jednak tuším, že španělsky lehká žena....

AT - Já si tedy myslím, že spíš lidí ví, že je to ta kurva, než ten létající ostrov...
LM - Naopak to maj...
AT - Ale i létající ostrov potřebuje ženy, které mužům dají to, co se jim doma nedostane... létající bordel.... Ne vážně - je to podle toho létajícího ostrova, kdyby člověk měl furt přemýšlet, jak se co řekne španělsky nebo italsky, tak se zblázní. Už i tak je blbé si cokoli si jako název vymyslet...

Nebojíte se, že budete považováni za protekční záležitost? Jména Buty a Narvan zná v Čechách skoro každý, ale také skoro každý ví, že pro začínající skupinu uzavřít smlouvu s velkou firmou je téměř nemožné.

AT - Nebojíme.
MN - My protekční nejsme, protože to bychom už byli v této chvíli jinak oblečení.
AT - To chce slyšet tu desku.
PV - A hlavně se to nebude prodávat dobře, to bude první rána všem...
AT ... a my pro to zas tak moc dělat nemíníme...
LM - Hlavně mě mrzí, že to bude rána pro Richarda Kroczka, kterému já dlužím pohovku...
AT - Největší rána to bude pro ty statisíce těch, kteří se na to těší, a pak zjistí, že se to nebude moc prodávat a že si to nikdo asi moc nekoupí.
MN - My jsme to vlastně vytvořili v podstatě pro sebe, undergroundové akordy...
AT - Hlavně jsme zjistili, že bude mnohem lepší, když už to budeme dělat pro sebe, když to bude platit někdo jiný. To si myslím, že je strašně fajn, že to děláme pro sebe a baví nás to, a pro kamarády, a když to ještě zaplatí někdo jiný, tak si myslím, že to je ten pádný důvod, proč se uchýlit pod křídla nadnárodního koncernu a podpořit bující globalizaci.
PV - To se nám, myslím, povedlo, protože kamarádi už to znají, jsou s tím spokojení, my taky, včera bylo to zatmění Měsíce, všecko to do sebe zapadá.
AT - Všechno to funguje. Produkce byla trochu náročná - tam natáhnout ty plachty přes ten Měsíc, ale jde to...
. LM - Ještě děkujeme pracovníkům České televize, že nám udělali to pěkné uvítání (míněno shromáždění na Václavském náměstí 11.1. - pozn. aut.)
PV - To patří k tomu byznysu celkovému...
AT - Mikeš přijel do Prahy před několika dny a byla demonstrace, tak si myslí, že to bylo kvůli němu. Znáte to, Brno...

Padlo jméno Richarda Kroczeka - jak se na to tváří ostatní kolegové ze skupiny Buty ?

MN - Tam není problém, protože se ta deska měla dělat daleko dřív...
AT - Já k tomu přistupuju z hlediska "Co je komu po tom?" Je to v pořádku, Radkovi Pastrňákovi se to líbí a Richard mi jednou ožralý volal asi 3/4 hodiny a taky to furt říkal.
. MN - Je to všechno jedna rodina.
AT - Laputa je samostatná bojová jednotka. Chlapci hrajou ještě jinde, ale to je to samé, jako kdyby někdo chodil dělat do Poldovky a já mu to budu vyčítat: "Poslouchej - ty taky děláš v té Poldovce a co kapela!" Pokud někdo vysloveně nechce vytvářet nějaké dusno nebo to necítí osobně, jde o muziku. Myslím, že jsme dospělí. V těch sedmnácti ta kapela, tak ti lidi musí spolu pařit a musí to prožívat, a držet se za uce...my se jen při té muzice sejdeme a je to v klidu...

Když vás tak poslouchám - opravdu v tom vašem hraní nejsou ani trochu žádné ambice?

AT - Poslechněte si tu desku.
PV - Asi nejsou..
. MN - Kam to dotáhnout? To je otázka...
LM - Tady to není kam dotáhnout....
AT - My to nikam dotáhnout nemůžeme. My to můžeme dotáhnout tam, že uděláme muziku. Jestli se to dotáhne dál, to už nezáleží na nás, to už pak záleží na tom, jestli si to někdo koupí, to je neovlivnitelné, muzikou je to neovlivnitelné a my jsme muzikanti.

Jistě. Ale zní to tak jako "tak se to natočilo a ono to nějak dopadne...", že vám to je jedno.

MN - Můžeme se zeptat sekáče v širých ukrajinských polích, který seká pole, kam to chce dotáhnout? Můžem se ho ptát, když roky a roky tam neukojen seká to pole, které má asi 50.000 hektarů...

Když se zeptám nějaké začínající skupiny, tak padají vzory. Lucie, Buty... A při rozhovorech s Lucií do nich všichni rýpou, co jako to zahraničí, jestli jim stačí ten český píseček...? (autor začíná mít dojem, že celodenní občerstvování kapele neprospívá...)

MN - My to tak vůbec nevnímáme. Nám stačí udělat ty písně... výsledek...zvuk...píseň...
PV - A ani u těch But to jinak nebylo, to tak přišlo.
LM - Vzhledem k tomu, že jsme předstihli NASA - oni vynakládají strašné prostředky, aby odlétli někam do kosmu a my už se tam dávno nacházíme...
(kapela probírá kvality hudební skupiny NASA a muzikálnost kosmonautů vůbec...)

Deska vyjde kdy?

AT - Na začátku února. Teď už to bude ovlivněné jen tím, jak se stihnou dodělat fotografie. David Kraus, který nás má fotit, má rozbité nohy, takže teď ještě nemůže.

Turné bude?

AT - Turné nebude. My začneme zkoušet a začneme tak různě hrát někde. Křest možná nějaký bude, BMG objedná nějakou putyku...
LM - Třeba sportovní halu Sparty.
MN - Máme vlastně ten cíl - já už jsem na to přišel... Nějak to uschopnit. To, co je na desce, abychom si to zahráli naživo.
AT - Ano, to je úkol. A pak ještě napsat podle smlouvy další dvě desky.
PV - Metoda postupných kroků.

Takže konkrétní termín koncertu zatím není?

AT - Ne. Protože to bysme lhali. Může to být za dva měsíce, může to být třeba za čtyři. Uvidíme, jak to půjde dohromady nazkoušet. Musíme to vymyslet.

Tenhle rozhovor je pro internerový hudební server. Co pro vás znamená internet? Používáte ho? Čtete třeba zprávy? Vyhledáváte data?

AT - Já to mám v práci. Můj oblíbený server je www.escort.cz - tam jsou všechny kurvy z Prahy a přilehlého okolí. S fotkama, s cenama, s mírama, co je nového v pražských bordelech.... Říkám si – dobrý, holky jsou v pořádku, jdeme dál na Seznam. Mám to v práci, chtěl jsem si to pořídit domů, ale je to zloděj času. Používám mail, ale nepotřebuju ho mít doma, seděl bych u toho jen tak, je to žrout času. Informace si najdu. v práci a bohatě mi to stačí.
PV - Mně to sežralo času hodně. Protože ho mám doma, a když přijedu v noci ve dvě ze studia, tak ještě do pěti surfuju.
AT - Děti spí, tak aby nevěděly, na co se Péťa dívá.
PV - Je to strašný. Ale už jsem to omezil, kvůli penězům...
AT - Máme registrovanou doménu Laputa.
MN - Já hlavně používám externet. To je vlastně multimediální server pro mimosmyslové vnímání a ten pracuje na úplně opačné bázi. Mám zakázáno se s kýmkoliv stýkat
. AT - V momentě, kdy se s kýmkoliv spojí, tak ho okamžitě za trest s dvěma lidma rozpojí...
PV - Nesmíš na nikoho ani pomyslet.
MN - A můžu se věnovat sám sobě - to je podstata externismu.
AT- Je to peklo tady. Všechno je pomalé a drahé. Opruz. Za deset let to bude lepší. Ale jo. Zdravíme všechny diváky internetu.

Díky za rozhovor.