Před dvěma lety jsme se u příležitosti vydání alba "Havěť všelijaká 2" rozhodli udělat speciální dětskou makrorecenzi, v rámci které jsme se zeptali dětí našich redaktorů, co si o hudbě pro ně určené samy myslí. Při příležitosti letošního Dne dětí jsme se naladili na podobnou notu a připravili "podrobný" rozbor jiné dětské desky - "Studánky rubínky" Jiřího Pavlici a Hradišťanu. Pouze své názory neprezentují děti, ale přímo naši redaktoři, kteří je buď mají, nebo mají k dětským deskám obecně silný vztah. Pokračování alba "Hrajeme si u maminky", které bylo spíše zaměřeno na známá říkadla a lidové písničky, přináší naopak převážně původní Pavlicovu tvorbu, ve které se mistr opět pohybuje nad texty Věry Provazníkové, Jana Skácela či Františka Halase.

---

Honza Balušek - Krása nesmírná

Vzhledem k tomu, že jsem otec tří dětí (někdo průměr zvyšovat musí...), jsou dětské písničky různých druhů již několik let mým neochvějným průvodcem. Zvláště pak při cestách autem, kdy trio dětských hlásků zezadu snadno překřičí mou snahu o puštění něčeho jiného, než jejich cédéček. Demokracie v praxi. První desku dětských písniček Hradišťanu "Hrajeme si u maminky" jsem vychválil v jednom z dílů našeho sobotního seriálu Co poslouchá musicserver a aktuální pokračování je více než příjemným překvapením. Zatímco jednička obsahovala spousty známých lidových popěvků, novinka je po hudební stránce většinou ze skladatelského pera Jiřího Pavlici. Myslím, že pro děti bude "Studánko rubínko" méně stravitelnější (po xtém poslechu si je ale určitě budou broukat tak jako tak), pro mě jsou však Pavlicovy melodie krásným posloucháním a důkazem, že krásná hudba přesvědčí i toho, komu lidová hudba, cimbálovka a dechovka splývají v jedno. Tedy třeba mě. Nepřeškolené dětské hlasy a průzračný vokál Alice Holubové pak už jsou jen bonbónkem navrch.

Miroslav Böhm - Deska v první řadě pro rodiče

Při poslechu "Studánky rubínky" jsem řešil především jednu důležitou otázku - pro koho vlastně je? Jasně, písničky jsou o dětech a pro děti, dokonce v nich děti i zpívají, ale jen těžko přesvědčíte vašeho malého sviště, aby si v nářečí a s cimbálem tyhle písničky zazpíval napodruhé či napotřetí. V tomto případě, na rozdíl od předchozí "Hrajeme si u maminky", jde o běh na dlouhou trať. Písničky se musí naučit v první řadě rodiče a předat je dále, což je způsob náročnější, ale z pohledu dětské tvorby mnohem úctyhodnější. Můžete totiž přezpívat tradiční písně a pro děti tak něco udělat, ale ještě záslužnější je, pokusit se okruh tohoto žánru rozšířit. Pavlica tak dělá s genialitou sobě vlastní. Dostal mě při projektu "O slunovratu", kdy jsem si jeho přístup ke skládání doslova zamiloval - do Skácelovy tvorby, kterou považuji za vrchol domácí poezie, dokázal ještě něco přidat. Stejný přístup k melodii a textu zvolil i tentokrát a opět to funguje. Dětskou píseň se nesnaží udržet při životě, ale snaží se ji obohatit, oživit. Není to způsob, kterým zaujmete každého prcka, ale je fajn, že tady ta možnost je. Že se v písničkách ještě otloukají píšťalky, chodí se na pomlázku a že disco-šmoulové rudnou studem, k čemu že se to v minulosti několikrát zaprodali.

Luboš Kreč - Sláva, žádné pazvuky a debilní rýmy

Když probíhalo v Liberci miliardové, veřejnoprávní mistrovství světa v klasickém lyžování, v doprovodném kulturním programu byly také pravidelné bloky pro děti. O zábavu se starali Maxim Turbulenc či Dáda Patrasová. Bohužel, synonymem zábavy pro nejmenší se v minulých letech staly právě tyto obskurní, kýčovité, nevkusné produkty. Naštěstí se situace obrací - vzpomeňme třeba úspěchy Kašpárka v rohlíku. Aktuální deska Jiřího Pavlici a Hradišťanu "Studánko rubínko" dává tušit, že boj ještě skutečně není ztracený, že existují projekty, které mohou nejmenší nejen pobavit, ale také něco naučit. Na své dceři jsem pozitivní působení Hradišťanu zatím nezpozoroval, ale to lze přičíst jejímu věku - v pěti měsících má ještě čas. Moc o tom však do budoucna nepochybuji, je to totiž hravá, svým způsobem seriózní deska, tradiční ve svém folklorním pojetí. Žádné levné keyboardové pazvuky, debilní rýmy, infantilita a žvatlání. A to je dobře. Moc dobře.

Tomáš Parkan - Deska pro děti, co potrápí i dospělé

Zřejmě každý z nás bude mít na dětské desky jiný názor. Zřejmě proto se jich stále prodává tolik a v široké oblasti od "Hodin zpěvu" až po nenáviděné "Šmouly". Moje osobní preference oscilují mezi čistokrevnými lidovkami a písničkami s jednoduchou melodií a vtipnými texty. Novinka Hradišťanu mi ale nespadá ani do jedné kategorie, i když těm lidovkám se úzce přibližuje. Asi největší problém mám s texty. Přijdou mi poněkud starosvětské, příliš poetické a sám nad nimi musím dost přemýšlet. Obávám se, že neudrží dětskou pozornost, čemuž nepomáhá ani počet písniček - šestatřicet je už opravdu vysoké číslo. Zcela ale nevyšel ani záměr s dětskými zpěváky, zpěv některých z nich je až příliš neumělý a někteří se nadmíru snaží napodobit starší kamarády, což nezní přirozeně. Velmi mě ale potěšila hudební stránka; Jiří Pavlica se tu nezaměřil pouze na cimbálovkový styl a nebál se občas zavítat i do folkových vod. Přesto ale budu do přehrávače zakládat radši "Havěti všelijaké", "Hodiny zpěvu" nebo "Lidové písničky" Lenky Filipové.

Honza Průša - Dobré, ale příliš vážné

Pavlicova práce pro děti se mi líbí, a knižně-hudební podoba alba "Hrajeme si u maminky" dokonce hodně moc. Aktuální "Studánko rubínko" na ni (a svým způsobem i na "Ten vánoční čas") navazuje důstojně. Přináší další směs lidovek a skoro lidovek. Rozdíl je ale v pestrosti a veselosti, v obou případech (a pro dětská alba jsou to podle mne velmi důležité faktory) Studánky zaostávají. Zejména ve svém úvodu působí příliš vážně, zásadně a posvátně. Jsou tak možným a vlastně vhodným pokračováním pro ty, kteří se s Pavlicou předělanými lidovkami seznámili na předchozí desce. Začátečníkům bych je ale rozhodně nedoporučoval. Jejich poslech je náročnější, dá víc práce a také neobsahuje tolik veselých říkankovitých skladeb, které jsou pro malé caparty jak dělané. A tak (a ověřil jsem si to na skoro čtyřletém synovi) je potřeba děti k jejich poslechu přemlouvat, přeskakovat skladby a rozhodně nedávat celou desku v kuse, aspoň ne zezačátku. Možná jsou vhodné pro starší a zralejší děti. Ale to mi ukáže až čas.

Karel Veselý - O vráně, kterou zabili

Kuba (3,5) často vyžaduje, abych mu vysvětlil, o čem je písnička, která zrovna hraje v pokoji nebo v autě. Přiznám, že někdy je to zatraceně těžké. Tentokrát jsme si to vyměnili. Když jsem mu řekl, že si pustíme několik písniček a on mi pak popíše, co si o nich myslí, začal bůhvíproč vyžadovat "písničku o krvi". Když začal hrát Hradišťan, byl nejprve trochu zklamaný, že tam není moc krve a pak konstatoval: "To jsme ve školce nezpívali." Bylo vidět, že moc neví, jak se správně soustředěně poslouchá (já taky ne), takže po chvíli odběhl do svého pokoje. Jak se ukázalo, šel si pro plyšáky (vesměs postavičky z Krtka), kteří "zpívají a tancují". Postupně mi do pracovny přinesl celý sbor. Kuba nemá moc v lásce zpívání s ostatními dětmi, radši si vymýšlí vlastní texty (často nesmyslné) a k verši "čáp letí po poli / slepička ho dohoní" si přidal pokračování, ve kterém slepička snese vajíčko a čáp si ho dá na večeři. Na rozdíl ode mě CD doposlouchal do konce a jako nášup si vyžádal "písničku o vráně, kterou zabili". Tak přece jen se dočkal nějaké krve!

---

Album: Jiří Pavlica a Hradišťan - Studánko rubínko
Bez hodnocení.
Celkový čas: 60:29
Skladby: Studánko rubínko, Jaro, Sněženky / Bledulky, Čáp letí přes moře, Viju, viju věneček, Konvalinka, Blatouchy I (pro děti), Blatouchy II (pro tatínky), Píšťala, Dělám, dělám píšťalenku, Smrtná neděla, Když se hory zelenaly, Velikonoční čas, O čem se zpěvným ptáčkům zdává (Zpívají ptáčci), Datel, Dětí jako smetí (Kos se směje), K čemu by byl kosu nos, Moudrý pták sova, Sedí vrabec, Uspávanka se studánkou, Mlýnek, Dřímotěnka, Spi, synáčku, spi, Hop, hop, můj koníčku, Probuzení, Na Žalmana, Svatý Jiří vstal, Máky, Zvonička, Zvoním, zvoním / Jehňátko, Mráček / Mraky / Deštník, Pradlenka, Pršelo, bylo tma, Daj, Pan Bůh, deštíčka, Studánka v lese (Tancovala v lese víla), Studánko rubínko (Otvírání studánek)