Co poslouchá...

Ondřej Michal
Rome - Masse Mensch Material (2008)

Hráli tady před pár lety v Rock Café. V rámci večera věnovaného dark ambientu a industriálu, přestavili se také lucemburští Rome. Ačkoliv se u nás dají příznivci neofolku nebo chcete li apocalyptic folku počítat sotva na stovky, vystoupení těchto kapel jsou tady o to víc ceněná. Kromě hlubokého hudebního zážitku, odnesl jsem si ten večer také kandidáta do soukromé rubriky "oblíbené". V tuhle chvíli mě nenapadá mnoho kapel, které by byly schopny nabídnout tak osobitou a jedinečnou atmosféru jako právě Rome. Málokterá parta dokáže namíchat podobně stylový koktejl z chmurných emocí, dekadence a beznaděje. K tomu si vystačí pouze s křišťálově čistým zvukem akustické kytary, militaristicky znějícími bicími a podmanivým recitativem Jeromeho Reutera. Při patosem nasáklých skladbách, prokládaných hlasovými samply a různými ambientními zvuky, běhá mráz po zádech. Právě zmíněná kombinace křehkých melodických poloh s hlukem pochodujících armád a válečné vřavy, dělá hudbu Rome tak fascinující.

"Neue Erinnerung"

---

Co poslouchá...

Dan Hájek
Cyndi Lauper - Floor Remixes (2009)

Pro dnešní vydání jsem šáhl po jedné japonské specialitce (sem tam si totiž nějakou pořídím), kterých v této zemi vychází nespočet a i Cyndi Lauper zde má řadu fanoušků. Když loni vyšla výtečná placka "Bring Ya To The Brink" dalo se očekávat, že něco jako "Floor Remixes" brzy vyskočí na pulty prodejen. Jedná se totiž o dovětek plný tanečních úprav, které vás slušně nakopnou a pobaví třeba singlovým mash-upem "Girls Just Wanna Have Fun / Set Your Heart" - tedy spojením nejprofláknutějšího hitu Cyndi a její nejnovější dance diva tváří. Nejvíce prostoru však mají vydařené "Some Ol' Story" a "Into The Nightlife", pokud ale máte rádi její balady "True Colors" nebo "Time After Time" - na ně taky došlo, i když z první zmíněné vznikl jen jakýsi instrumentální remix. Za nějakých pár let to možná bude jen zvuková dobovka, ale teď před blížím se pražským koncertem Cyndi Lauper (13. července) to funguje a je vhodným lákadlem.

"Into The Nightlife (Remix Video)"

---

Co poslouchá...

Eva Samšuková
Alexisonfire - Crisis (2006)

Občas mám chuť nechat svoje bedýnky trochu přitvrdit. Alexisonfire jsou páternosterem, který spojuje hardrockové patro s rytmickým suterénem i melodickým podkrovím. Výtah jede tak akorát rychle, že není těžké do něj naskočit a nechat se svézt. Pokud vás neodradí přebal alba "Crisis", který nejspíš zobrazuje fibromatózu, můžete věřit, že mě se po poslechu jejich zatím posledního alba nic podobného nestalo. Téměř hard-punková "We Are The End", "Crisis" s hard-basou a hard-frázování v "This Could Be Anywhere In The World" vás nenáročně vytrhnou ze všedního světa. Za jedno ucho vás vezme lehce zastřený a správně zhrzený hlas Wadea, druhé ucho čapnou palčivé screamo hlasivky druhého zpěváka George. Společně převypráví každý svou řečí poselství Alexisonfire. Pětice muzikantů z kanadského Ontaria spatřila světlo světa v roce 2001 a záhy ji potkal větší komerční úspěch. Ten dostal pěkně zabrat, když si kapela neodpustila vtípky o svém rozpadu, a ty jí pak jen těžko odpouštěli fanoušci. Nicméně v červnu by měl přijít revanš, aneb nové, neoposlouchané album.

"This Could Be Anywhere In The World "

---

Kladný vztah k hudbě mám díky svému tátovi, který od mého nejútlejšího dětství do mě ládoval The Beatles, The Smiths, Pet Shop Boys a taky The Sonics! A tak vzniklo asi nejtrapnější a jediné období, které mí rodiče zdokumentovali na videokameru. Záběry, kterak si to trsám na píseň "Psycho" v přesládlých květinových šatičkách jsou v naší rodině kultovní a k mému neštěstí se nimi zvrhle baví při každé oslavě mých narozenin. Slovo trapas je slabé. Při těchto situacích obracím oči v sloup a odcházím. Odcházím poslouchat desky, mezi nimiž je právě ta s názvem "Here Are The Sonics!!!" jedna z nejoblíbenějších. Vůbec mi nevadí, že jsou to skoro všechno coververze ("Have Love Will Travel", "Do You Love Me" nebo "Roll Over Beethoven"), pro mě to jsou písničky s takovou originalitou, které zachycují ducha mého dětství a s každou slokou se mi mohou vybavovat neméně originální vzpomínky.

"Do You Love Me"