The Prostitutes. Na jedné straně uznávání jako čerstvý závan na tuzemské alternativní scéně se zvukovým přesahem až za hranice, na straně druhé odsuzovaní jako kritikou vymodelovaná modla, která se topí v průměrnosti, vykrádání a ve svých vlastních ambicích. Formace okolo zpěváka Adriana T. Bella v každém případě vydala v roce 2006 debutovou desku "Get Me Out Of Here", jíž vyvolala značnou vlnu zájmu a reakcí. A oba názorové tábory nedočkavě čekaly na letošní dvojku "Hometown Zombies", která by je mohla definitivně rozsoudit. The Prostitutes do tohoto souboje šli s žolíkem v rukávu - Dušanem Neuwerthem jako producentem - a výsledkem je sedma v hlavní recenzi Roberta Hübnera a osmašedesátiprocentní verdikt naší pětičlenné poroty v makrorecenzi.

---

Petr Adámek - Vzhůru na maškarní bál (8/10)
Vztah k interpretovi: Styl The Prostitutes sice není moje krevní skupina, nakonec jsem si k nim díky skvostnému singlu "Sunshine" cestu našel.

Zhruba před půl rokem mi frontman Adrian pustil několik ukázek z připravované desky a stále si vybavuju Adrianův komentář: "Bude tam taneční muzika, pop i punk." Jak pravili, tak udělali. "Hometown Zombies" je jako karneval v Riu: kamkoliv se podíváte, všude jiná kreace. Stejně jako v Brazílii, ani na desce The Prostitutes se na barvách a fantazii rozhodně nešetřilo. Proč by taky mělo, když pětici sluší jak něžná country bajka o unaveném slonovi "Elephant", rytmem tanga načichlá další zvířecí "Incredible Animal", tak i punková vypalovačka "Phreneticus"? A to není všechno! Která další kapela s lehkostí zvládne syrové elektro a zároveň noblesní šanson? Když jim navíc pod ruce kouká stále zářivější Dušan Neuwerth, je vlastně zoombiím málo co vytknout. Možná té dravosti a exhibice je pro jedno album až moc. Každá skladba totiž dýchá jenom sama za sebe a deska zkrátka nedrží pohromadě. Jako by prostitutky chtěli za každou cenu předvést, co umí, ale nepřemýšleli, jak to bude vypadat jako celek. Asi jako fotbalový velkoklub, který skoupí hvězdy z celého světa a pak se diví, že stále nevyhrává. The Prostitutes sice vyhrávají a já jim to přeju, přesto bych pro příště poradil trochu ubrat plyn.

Tomáš Bláha - Velký sousto (7/10)
Vztah k interpretovi: Jejich debutu jsem rozhodně dával palce nahoru.

The Prostitutes jsou kapela, která na sebe váže dva zcela odlišné typy reakcí. Na jedné straně bezbarierová chvála, na straně druhé nenávistné zavržení. Jak ale říkají, je to přesně to, co kapela chce - hudba má vzbuzovat emoce, pozitivní nebo negativní. Obojí je v pořádku. A na jejich "Hometown Zombies" to není jinak. Po jejich post-punkově newwavevovým debutu prostitutky servírují mnohem vrstevnatější a barevnější dvojku. O maloměstské tematice vyprávějí velkoměstským sebevědomím. Když se dívám na booklet "Hometown Zombies", jako by korespondoval s náturou alba. Kolážovitá splácanina všeho možnýho, která ve výsledku působí docela funkčně. The Prostitutes se tak definitivně stali jednou z mála kapel, která nemusí být zvýhodňována jen kvůli tomu, že je z Čech. Na druhou se nemůžu zbavit dojmu, že ačkoliv je deska vypiplanější, bohatší a zvukově rozmanitější, jako by se v tom ztratila ta schopnost "strhnout", kterou debut oplýval. Navíc čtrnáctipísničková placka je fakt moc velký sousto.

Kateřina Červenková - Vyfešákovaná, ale přezrálá prostitutka (7/10)
Vztah k interpretovi: Kapela mě svým způsobem oslnila na festivalech před nějakou tou dobou. Ne že bych si je každý den pouštěla, ale když na to přijde, ráda si The Prostitutes poslechnu.

Ačkoliv ke kapelám podobného ražení chovám většinou odpor, The Prostitutes mě baví od prvního setkání. A baví mě i na nové desce, kde trochu změnili kadeřníka. Avšak přiznávám, bez mučení, že to nedokážu zcela racionálně vysvětlit. Je v tom špetka té nezbytné afektované drzosti, která mi kupodivu nevadí jako u jiných, ale naopak mě příjemně mrazí. Možná je to také mojí dlouhodobou slabostí pro románové hrdiny - kovboje a konkubíny, které prostitutky svým způsobem spojují. Rozhodně za to ale může celistvý a neškrobený sound evokující vzdálené zahraničí, západní exotiku s odrůstající nezávislostí, s neučesanou vyspělostí a frajerským hrabáním do strun. Pro nás rock’n’rollové staromilce hudebně nic světoborného. Ale má to atmosféru, plechovou, rozpínavou a surově vlídnou atmosféru. Má to punc něčeho víc, je to tak trochu hudební šalba a pozlátko na neurvalém podkladu. A já se tou vyfešákovanou a zároveň přezrálou prostitutkou dobrovolně nechávám oblbnout. Žádná euforie, ale celkem fajn poslech.

Petr Balada - Co je doma, to se počítá (6/10)
Vztah k interpretovi: Jsem rád, že je máme.

"Hometown Zombies" lze brát jako prostý příbal k hudebnímu časopisu, jako album české kapely s evropskými choutkami nebo prostě jako další počin na domácím hudebním trhu. Přimlouvám se za třetí možnost, i když s vědomím, že na to je už trochu pozdě. Bohužel se totiž pár dobráků rozhodlo obestřít druhou desku The Prostitutes gloriolou hudební události, kterou ovšem není. Při jejím druhém poslechu mě napadla kacířská myšlenka, že na udělání si úsudku o ní vlastně stačí poslech úvodní titulní skladby. Grandiózní začátek, střídající se hudební nálady a nesnesitelná délka. Dát na začátek pět a půl minutový track to je opravdová zabíjačka, z které jsem se vzpamatoval až se čtvrtou "Leave It Like It Is". Tenhle duet s La Petite Sonjou má jednu obrovskou přednost - a tou je videoklip. Stojí za ním Mods (Martin Přikryl a Michal Nohejl) a jedná se vskutku o vynikající práci. Někde jsem viděl leták na koncert, kde měli The Prostitutes hrát společně se slovenskými Lavagance. Také oni mají novou desku (zdarma ke stažení) a musím říct, že ta mě baví daleko víc. Ale jinak jsem rád, že The Prostitutes máme. Co je doma, to se počítá.

Honza Průša - Dvě vejce do zdi (6/10)
Vztah ke kapele: Až nepatřičně objektivní a emocí prostý.

Předchozí album "Get Me Out Of Here" se The Prostitutes vydařilo. Bylo to, jako kdyby vzali vajíčko a vší silou ho mrskli proti zdi, flek jak kráva. Na "Hometown Zombie" ještě dokáží vytěžit poslední zbytky za zaschlého rozprsknutého debutu (myšleno pozitivně), ale nějaká nová dávka energie chybí. Těch několik málo vynikajících míst překvapivě najdete v nejklidnějších skladbách - v trojici "Back To Sleep", "Elephant" a zejména "Everybody Knows". Ač pohodové - neztrácejí náboj, ač klidné - překypují energií (na rozdíl od naoko dynamičtějších kousků), i když jednoduché - nechybí jim příchuť dokonalé přirozenosti. Nad zbytkem jako by kapela až příliš přemýšlela a vrátím-li se k příměru z úvodu, sáhli tentokrát po vejci na tvrdo a konfrontace se zdí nedopadla příliš efektně. Spíš podivně, předvídatelně a usedle. Možná trapně. Než se příště rozhodnete udělat další flek na zdi, chce to pořádně se podívat, co držíte v ruce.

---

Album: The Prostitutes - Hometown Zombies
Průměrné hodnocení: 6,8/10
Celkový čas: 54:07
Skladby: Hometown Zombie, Boom, Elephant, Leave Like It Is, Stories The Same, Thank You, Unfaithful Sinclair, Phreneticus, Incredible Animal, Everybody Knows, Wired To Kill, Holiday, Back To Sleep, Space Oddity 2009