Místo proměny recyklace

Chcete vědět, jak zní nová deska Papa Roach? Dobrá, hrábněte do police s cédéčky pro jejich poslední tituly, vyperte je v pračce, vyždímejte, vodu zceďte a při troše fantazie máte výsledek. Kaliforňané totiž nahráli svůj nejslabší materiál, velké očekávání následuje ještě větší zklamání.

4/10

Papa Roach - Metamorphosis

Vydáno: 23.3.2009
Celkový čas: 46:15

Skladby: Days Of War, Change Or Die, Hollywood Whore, I Almost Told You That I Loved You, Lifeline, Had Enough, Live This Down, March Out Of The Darkness, Into The Light, Carry Me, Nights Of Love, State Of Emergency

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky? Ale kdepak! Vždyť Papa Roach se na břeh té samé vrací už několik let. Zatím to byla aspoň zábava, tentokrát průšvih. A přitom to kdysi vypadalo nadějně: dvanáct let starou prvotinou "Old Friends From Young Years" a zejména o tři roky mladší "Infest" se přesně strefili do chutí strávníků tehdejší vlny nu-metalu, druhou jmenovanou udělali díru do světa. Jenže pak přišlo "Lovehatetragedy" a od té doby se Papa Roach drží hesla ctrl+c, ctrl+v. Stejný postup platí i tentokrát, avšak s použitím třetí zkratky ctrl+soft.

Aby bylo jasno - žádnou metamorfózu nečekejte a o čemkoliv novém si nechte zdát, "Metamorphosis" kopíruje téže šablonu jako jeho několik předchůdců. Po zvukové stránce není sice novince co vytknout, po stránce invenční není naopak co pochválit. Dočkáte se opět té samé směsice všeho, k čemu lze přiřadit předponu nu, new či neo. Určitý posun je znát, jenže Papa Roach se bohužel posunuli tam, kam po určité době míří většina podobných kapel (Staind, Seether, Nickelback...). Tedy do pohodlné náruče neosobního mainstreamu. Skupina se sice snaží znít ostře, ale ze syrovosti let minulých zbyla (snad s výjimkou " Into The Light" a "Change Or Die") pouhá vzpomínka. Hrany kytar jsou až příliš zbroušeny, také občasný řev Jacobyho Shaddixe už není, co býval. Za to přibylo zdvojeného vokálu a sborových zpěvů. Vlastně bychom mohli "Metamorphosis" nazvat popovou deskou obalenou hlukem.

Nový materiál jsou obyčejné nevýrazné písničky, nápad abyste hledali lupou. Škoda tím spíš, že Papa Roach se v minulosti ukázali coby zruční hitmakeři. Vzpomeňte třeba na "...To Be Loved", "Take Me" nebo "Scars" z posledních dvou počinů "Getting Away With Murders" a "The Paramour Sessions". Pár světlých momentů se přece jenom najde, ale lamače hitparád budete tentokrát hledat marně. Naštěstí čtveřici (zatím) zůstala hrdost a vyvarovali se trapné komedie, kterou poslední roky předvádí výše zmínění pozéři z Kanady.

Nejvýraznějším prvkem i tentokrát zůstávají melodie a je třeba uznat, že na desce převládají ty příjemné. Druhou věcí je, že ačkoliv jsou popěvky líbivé, žádný z nich není natolik silný, aby se ve vaší mysli uhnízdil natrvalo. Ono by to možná fungovalo, jenže to by nesmělo jít o několikáté vylouhování téhož. To je prostě problém, který válcuje veškeré pozitivum, co deska nabízí. A aby té škody nebylo málo, skupina se opět pokusila o baladu a výsledkem je nejhorší skladba Papa Roach vůbec. Slibně se rozjíždějící "Carry Me" je totiž zavražděna refrénem, z kterého kape kýč po hektolitrech.

Fanoušci let posledních desek s největší pravděpodobností novinku bez potíží stráví, příznivci starých Papa Roach ji odloží po prvním poslechu.

PS: Neházejme flintu do žita, 7. června si banda může v pražské Roxy napravit pověst.

• Uplně přesně (Zer0, 08.04.2009 07:49) Reagovat

  Je to tak Infest už tu nikdy nebude jakože nějak mi to nevadí zvykl jsem si i na poslední počiny ale tady to je vážně špatné. Přesně jak psal recenzent akorát ty dvě písničky + ještě intro se mi líbí jinak nuda a bez nápadů...škoda ale koncerty budou pořád nabouchané :)
  
  

• ultimae-guitar (Ondra, 08.04.2009 10:30) Reagovat

  Zajimavé, že na ultimate-guitar dostala tahle deksa v recenzích 8 a 8.9 z 10.. poslechnu a shodnotim sám radsi
  
  

• Už to není ono... (oTc, 09.04.2009 00:16) Reagovat

  Old Friends From Young Years jsem miloval, na Infestu jsem dlouho ujížděl, Lovehatetragedy byla zpočátku tragédií, časem jsem si pár songů zamiloval, Getting away with murder jsem už takřka neposlouchal, jen jednu či dvě písně, album zaznělo tak třikrát v celku. Paramour sessions jsem si v celku nepustil ani jednou a tohle už nemám chuť ani poslouchat... Je to škoda, ale mainstream je živná půda pro penízky, no...
  
  a Staindů taky věčná škoda... :-(
  
  

• Metamorphosis (James, 09.04.2009 16:23) Reagovat

  Tak po přečtení a hlavně poslech bohužel musím uznat, že toto album je nejslabší ze všech jejich alb. Infest se svezl na nu-metalové vlně, ale byl to velmi dobrý kousek. Pak Lovehatetragedy mělo pár silných songů, ale celkově to nebylo ono. Pak přišel Getting away with murder a to byl pro mě vrchol, skvělé rytmické songy jako "Not blood", "Take me" nebo "Do or die" a taková "Scars" je moje srdcovka. Prostě super album.
  Ale pak to šlo z kopce. The Paramour sessions už nepřinesl skoro žádný song, který by mě chytl. A tak jsem se těšil na březen 2009. Pilotní singl "Hollywood whore" mě navedl na optimstickou vlnu, ale teď vím, že to byl klam. No nic, teď musí přijít pomyslný odraz ze dna zpět na výsluní.
  
  

• No tak... (Kaťa, 10.04.2009 11:27) Reagovat

  Nemyslím si, že by si to album zasloužilo TOLIK kritiky... Taky jsem z něj rozpačitá, ale chce tomu dát čas, už mu přicházím na chuť. Je to něco jinýho než co byli zvyklí dělat, ale to je úděl takovýchto kapel, prostě zpomalujou, zpomalujou, protože dělat melodi nabízí víc možností než dělat rapcore nebo něco "nářezovitějšího". Uznávám, že na první, druhej poslech mi to přišlo plochý, rozbředlý. Ale už se to pomalu začíná rýsovat. Nevím, jestli je to tím, že v sobě to album něco má, nebo že jen prostě chci, aby se mi líbilo, ale líbí se mi :-)
  
  

8/10

Recenze: Křepčí Die Alten Maschinen s "Hello Goodbye!" v křemíkovém nebi? Možná to kdysi byla idea spojená s jednorázovým projektem. Jedna z dalších tváří Moimira Papalescu. O sedmnáct let později můžete v rukách držet povedený komplet "Hello Goodbye!" téměř napěchovaný na maximální kapacitu... čtěte zde

Vydáno: 08.02.2026 14:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Jako v horečnatém snu. Psí vojáci na albu "Hořící holubi" zkoumali hranice vlastní hudby Pro jednoho kultovní dílo, pro jiného obtížně poslouchatelná experimentální věc. Pro desku kapely Psí vojáci "Hořící holubi" platí obojí. Navzdory kultovnímu statusu je tenhle počin v diskografii formace poněkud marginalizovaný.... čtěte zde

Vydáno: 08.02.2026 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Apashe s Alinou Pash a dalšími v O2 universu ukázali, že spojení elektroniky se symfonickým orchestrem není nesmysl Neuvěřitelné čtyři hodiny trval program v pražském O2 universu, před jehož začátkem Apashe lákal, ať přijdeme včas, tedy už v 19:30, abychom zažili kompletní show. Náročný páteční večer proto končil až po 23. hodině a... čtěte zde

Vydáno: 07.02.2026 13:43 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Peter Lipa se na albu "Je to stále tak" pootevřel mainstreamu, nahrávka šlape i po letech Na sólový debut "Neúprosné ráno" čekal Peter Lipa dlouho. Pozici měl už tehdy stabilní a deska ji jen potvrdila a upevnila. Následující kolekce "Je to stále tak", která vyšla o čtyři roky později, má tak ve zpěvákově diskografii... čtěte zde

Vydáno: 07.02.2026 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Blitz Union - Nejsme prorokové, jen nás baví vymýšlet příběhy. Snažíme se vytvářet silnou komunitu Domácí Blitz Union jsou známí spíše v zahraničí, ale postupně si budují základnu i u nás. V půlce ledna vydali desku "Evolution", na které najdeme jedenáct songů. Nově hrají v pěti členech, přičemž dva jsme mohli vidět v... čtěte zde

Vydáno: 06.02.2026 08:10 v sekci Publicistika | Rozhovory