Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.

---

Zaostřeno na: A.C. Newman - Get Guilty

Label: Matador Records
Datum vydání: 20.01.2009
Žánr: indie rock

Carl Newman si vybral pro svou sólovou kariéru stage name A.C. Newman. Prý proto, že mu dobře zní. A dobře zní i samotná jeho sólová tvorba, která se sice neodkloňuje daleko od toho, co od jeho domovské skupiny The New Pornographers již dávno znáte, ale prodává totéž charisma v čistější a přímější formě. A.C. Newman sólo má mnohem blíže k Ben Folds či The Beach Boys, vyvolává asociace s Burtem Bacharachem a chladnými letními rány, které slunce promění v absolutní pařák. A ten okamžik zlomu, první paprsek dopadnuvší na vaši tvář, to jsou "Submarines Of Stockholm", "The Changeling (Get Guilty)" či "Like A Hitman, Like A Dancer". Skladby, které ve vás vyvolají zdánlivě bezdůvodnou radost ze života. Možná není A.C. Newman na "Get Guilty" tak progresivní a odvážný jako na sólo debutu "The Slow Wonder", ale pořád má své kouzlo. "Get Guilty" je pořád totiž albem, které lze i v jedné hromadě s tvorbou The New Pornographers považovat za jedno z Newmanových nejlepších.
Miroslav Böhm

A.C. Newman - The Palace At 4 AM (DUMBO Sessions)

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: PPP - Abundance

Label: Ubiquity
Datum vydání: 20.01.2009
Žánr: neo-soul, electro-soul

Když se i Tereza "ZpívámfurtjakvDo-re-mi" Kerndlová pokouší těžit z retro (nebo chcete-li vintage) soulu, je to znamení, že tahle vlna už začíná být hrozivá. Platinum Pied Pipers se dosud zpět neohlíželi a své abstraktní beaty a rozvolněné popěvky cílili do bíle potažených interiérů kosmického křižníku. Ačkoli si nejeden kus na "Abundance" bere z Detroitu let šedesátých, vypočítavost můžete PPP přišít jen těžko. Na aktuální desku pozvali spoustu muzikantů, i nepříliš známých ale výtečných vokalistů. Podstatně rozšířili záběr, každopádně jejich typická práce se syntezátory a zvláštní řazení harmonií zůstává, ať už adoptují jakýkoli styl. Třeba Jamila Raegan skvěle zapadne do timbalandovštiny "Go, Go, Go" a svým feelingem ji pozvedne minimálně o stupeň výše, což platí pro všechny přizvané zpěváky. Ani milovníci starých PPP nemusejí smutnit, celá střední část desky patří chill-outovému electro r'n'b nejvyšší kvality. Dvojice Waajeed a Saadiq ukazuje, že patří mezi top inovativní producenty a umí také skvělé písničky. Kolik škemrajících hvězd už s díky odmítli? Vsadím se, že hodně. Po "Abundace" jich určitě přibude.
Radek Londin

PPP - Making of On A Cloud

> Více: MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Six Organs Of Admittance - RTZ

Label: Drag City
Datum vydání: 20.01.2009
Žánr: psychedelický folk, alternativní rock

Tohle je něco pro sběratele, ačkoli těžko spekulovat, kolik má tento experimentální projekt Bena Chasneyho (také Coments On Fire) v Česku příznivců. Deska shromažďuje materiál z let 1994 až 2004, který se nedostal ani na jedno z deseti předchozích alb a vyšel maximálně na obskurních EP a podomácku vyrobených kompilacích. Pozor! Neznamená to však, že by jakákoli ze sedmi skladeb zaostávala kvalitou či zvukovou precizností. RTZ vlastně působí docela konceptuálně, snad protože hned tři kusy sahají stopáží ke dvaceti minutám a evokují nekonečný hudební proud. Pokud jste se dosud seznámili jen s písničkovější části Chasneyho tvorby, může vám deska trochu zamotat hlavu. Kytarová preludia přerůstají v mnohovrstvé mystické sútry o zrození a smrti, doprovázené zvonkohrou a hlubokým monotónním chorálem. Zkrátka psychedelie jako z památné pouští scény filmu "The Doors". Six Organs Of Admittance se tady zcela otevřeně inspirují východní spirituální hudební tradicí a skladby nazývají "Ressurection", "Redefinition Of Being" nebo "Creation Aspect Fire". RTZ zve posluchače k častým návratům. Vyplatí se.
Radek Londin

Six Organs Of Admittance - Goodnight (z alba Shelter From The Ash)

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Zombi - Spirit Animal

Label: Relapse (u nás v distribuci Day After)
Datum vydání: 02.02.2009
Žánr: neo-prog

Nikdy bych to nečekal, ale už zase nastal čas, kdy kapely hrdě oznamují, že hrají progresivní rock a prochází jim to. Punk chtěl na konci sedmdesátých let zadupat zastydlé hipísáky a kytarové "honimíry" do země, ale nikdy se mu to úplně nepovedlo. Jestli se v posledních letech hodně přetřásal "návrat" (tedy alespoň ideový) německého krautrocku sedmdesátých let, tak novým žánrem, který čeká na znovuobjevení, je právě prog-rock. Nebo alespoň jeho podivné okraje, když kapely jako Yes nebo King Crimson (přidejte si pohrdavé odfrknutí) vlastně nikdy z povědomí rockových fanoušků nezmizely. Jestli jsou kapely jako Marillion příklady neo-prog rocku, pitsburští Zombi budou nejspíš neo-neo prog. Ano, pojmenovali se po italské filmové zombie vyvražďovačce Daria Argenta a podle rozhovorů přísahají na kapelu Goblin, která k němu (a dalším podobným béčkovým klasikám) natočila soundtrack. Jejich druhé album "Surface To Air" (2006) pro mě bylo prvním seznámením s obskurním instrumentálním rockem doplněným kýčovitými old-schoolovými klávesami a přiznávám, že jsem byl zcela uhranut. Hypnotické rockové mantry prokládané klávesovými trylky pokračují bez velkých změn i na "Spirit Animal", jen s o něco lepším zvukem, díky kterému stonerrockové riffy závěrečné osmnáctiminutové skladby "Through Time" skvěle vyniknou. A ten obal se slonem v kosmu je fantastický. (Celé album je ke slyšení zde)
Karel Veselý

Více: oficiální web, MySpace.com
Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Vetiver - Tight Knit

Label: Sub Pop
Datum vydání: 17.02.2009
Žánr: indie rock

Zatímco na loňské desce "Thing Of The Past" a épéčku "More Of The Past" bloudil Andy Cabic po coververzích svých hudebních vzorů, aktuální "Tight Knit" se již vrací tam, kde "To Find Me Gone" před třemi lety skončilo. Ano, je to publicistické klišé, ale v tomto případě klišé hodně podstatné. První album, které Cabicův stroj na folkařinu Vetiver natočil pro label Sub Pop, totiž postrádá výraznější vývoj. Většina písniček se povalovala v jeho hlavě právě již od roku 2006, kdy předchůdce "Tight Knit" vyšel, a dokonce na nahrávce i zní tak, jako by je s Vetiver v tomtéž roce hned nahrál. Ono volat po progresi za každou cenu je nesmysl, ale problém téhle desky je především v tom, že pokud byste vzali kteroukoli skladbu z předchozí "To Find Me Gone" a přihodili ji na aktuální novinku, máte z ní obratem nejlepší věc celého alba. Přesto ale i tentokrát zůstávají ve hře všechny prvky, které z Vetiveru nedělají jen outsidera - dokonalý zvuk a produkce (i tentokrát Thom Monahan), smysl pro detail a donovanovsky charismatický vokál.
Miroslav Böhm

Vetiver - Sister (live)

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 6/10

---